Kurz koruny, který se v posledních dnech dostal pod hladinu 23,90 koruny za euro, což je nejsilnější úroveň od roku 2008, je pro Česko momentálně dobrou zprávou, protože pomáhá tlumit inflaci zlevněním dováženého zboží, včetně energetických surovin. Naopak problémem může být pro tuzemské vývozce. Shodli se na tom oslovení analytici.
Mezinárodní měnový fond (MMF) ve svém zveřejněném pravidelném hodnocení české ekonomiky vyhlíží pro letošek propad její ekonomické výkonnosti reálně o 0,5 procenta. Pro srovnání Česká národní banka (ČNB) pro rok 2023 prognózuje pokles tuzemské ekonomiky o 0,7 procenta, zatímco ministerstvo financí počítá se snížením jejího výkonu pouze o 0,2 procenta. Zhruba „mezi“ je také odhad inflace v podání MMF, který pro letošek Česku prognózuje průměrný celoroční růst hladiny spotřebitelských cen v ČR o 9,3 procenta, zatímco ČNB o 9,1 procenta a ministerstvo financí o 9,5 procenta.
Zatímco v Evropě jsme si již odvykli považovat covid-19 za hlavního hybatele makro dění, v Číně dochází teprve v těchto týdnech k překotnému otevření druhé největší ekonomiky světa. Po téměř třech letech izolace totiž komunistická strana kapitulovala na politiku nulové tolerance a uvolnila většinu proti-pandemických opatření. A vzhledem k velikosti čínské ekonomiky je možné, že půjde o jednu ze zásadních makro událostí tohoto roku, jejíž dopady pocítí i zbytek světové ekonomiky, píše ve svém komentáři Dominik Rusinko, analytik ČSOB.
Zhruba čtyři pětiny firem s více než desítkou zaměstnanců v Česku hodnotí svou situaci i přes nynější krizi jako dobrou. Zhoršení hospodářského výsledku očekávají tři z deseti podniků. Případné propouštění plánuje 11 procent zaměstnavatelů. Nejvíc ohroženi jsou lidé s nízkou kvalifikací. Naopak 79 procent firem se chystá nabírat. Stále jim chybějí kvalifikovaní specialisté. Ukázal to rozsáhlý průzkum o situaci na trhu práce, do kterého se loni v listopadu a prosinci zapojilo téměř 40 200 zaměstnavatelů.
Finanční trhy podceňují odhodlání Evropské centrální banky (ECB) pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. Řekl to člen Rady guvernérů ECB Klaas Knot, který je zároveň guvernérem nizozemské centrální banky. Investoři by podle něj měli počítat s tím, že sazby se budou zvyšovat nejméně do poloviny roku. Euro po jeho slovech zpevnilo.
Inflace se láme a její pokles zrychlí v druhé polovině roku. To totiž bude ekonomika konečně reálně čelit aktuálním úrokovým sazbám, které jsou nejvyšší od devadesátých let, uvedla viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová.
Za loňský rok se ve světě prodalo 326 milionů lahví francouzského šampaňského za rekordních více než šest miliard eur (přes 143 miliard korun). K nárůstu prodejů šumivého vína z oblasti Champagne na severovýchodě Francie přispěl vzestup zájmu ze zahraničí i početnější movitá klientela.
Míra inflace v Británii v prosinci klesla o 0,2 procentního bodu na 10,5 procenta, zůstává ale v blízkosti nejvyšších hodnot zhruba za 40 let. V předběžné zprávě to uvedl britský statistický úřad. Nadále se zvyšují zejména ceny potravin, zatímco pohonné hmoty zlevnily.
Češi měli v závěru loňského roku pátou nejvyšší inflaci z celé evropské sedmadvacítky. Podle dat Eurostatu se meziroční prosincová harmonizovaná inflace v ČR vyšplhala na 16,8 procenta. Hůř na tom byli jen Maďaři a obyvatelé pobaltských republik. Kromě společného růstu cen potravin a energií Čechy trápí i jistá specifika české inflace. Ve svém komentáři je rozebral Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.
Míra inflace v Evropské unii v prosinci druhý měsíc v řadě výrazně klesla, s hodnotou 10,4 procenta ale pořád zůstává výrazně nad průměrem předchozích let. Tempo meziročního růstu cen se snížilo z říjnových 11,1 procenta, oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Inflace po listopadovém zvýšení klesla v posledním měsíci loňského roku i v České republice. Dostala se na 16,8 procenta, a je tak pátá nejvyšší z celé sedmadvacítky zemí.
Zatímco česká ekonomika již v technické recesi podle ekonomů je, té německé se podaří propadu HDP vyhnout. „Je to zejména díky nižší poptávce po energiích způsobené příznivým počasím. Nové zdroje energií zvládají vykrýt propad dodávek z Ruska,“ prozradil německý kancléř Olaf Scholz v rozhovoru pro agenturu Bloomberg.
