Vývoj české ekonomiky je příznivější, než se takřka všichni experti loni v létě či na podzim domnívali. Letos v ekonomickém oddělení Trinity Bank očekáváme, že vykáže růst 0,3 procenta. V příštím roce pak 2,4 procenta. Takže se Česko vyhne jakékoli hlubší či vleklejší recesi.
Kdo může za levnější potraviny? Vláda to není, spíše jde o to, že Češi už nemají peníze. Už se totiž nechali jako příslovečné ovečky oholit úplně dohola, glosuje vystoupení premiéra Petra Fialy při sněmovních interpelacích ekonom Lukáš Kovanda.
Ceny výrobců v dubnu zamířily další měsíc po sobě dolů. Vyplývá to z aktuálních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vývoj je dobrou zprávou i pro spotřebitele, neboť nižší ceny výrobců se následně propíšou i do konečných cen zboží a služeb.
V obchodech s potravinami je nyní možné v reálném čase sledovat klesání inflace, které až za několik týdnů, v polovině příštího měsíce, potvrdí ve svých číslech statistický úřad. Ten vydá jakýsi údaj, pravděpodobně se blížící deseti procentům meziročního zdražení.
O svoji finanční situaci se kvůli inflaci bojí 95 procent Čechů. Dvě třetiny lidí mají větší obavy než před rokem. Kvůli současné ekonomické situaci ubylo lidí, kteří drží peníze v hotovosti nebo na běžných účtech. Téměř 40 procent naopak začalo více spořit. V Česku také přibývá také lidí, kteří své úspory investují. Vyplývá to z průzkumu společnosti Generali Investments mezi více než 1000 respondentů.
Dubnová inflace v Česku dosáhla úrovně 14,3 procenta v meziročním vyjádření, vyplývá z čerstvých dat Eurostatu. Slovensko podle stejné statistiky, která je mezinárodně srovnatelná, vykazuje inflaci prakticky totožnou, čítající rovných čtrnáct procent v meziroční perspektivě.
Inflace je v globálním měřítku na ústupu, měnové autority si však ještě nemohou zcela oddychnout. Alespoň ty prozíravé se budou mít prozatím na pozoru. Do poklesu přechází část cen souvisejících s nabídkovou stranou, avšak poptávková inflace se může ještě přihlásit o slovo. Tu obvykle krotí utažená měnová politika, která se manifestuje například kladnou reálnou úrokovou sazbou nebo snížením množství peněz v ekonomice. Analytik J&T David Havrlant ve svém komentáři pro Newstream shrnuje, v jaké pozici jsou na této křižovatce tři ekonomiky.
Míra inflace v Evropské unii v dubnu mírně klesla, z březnové hodnoty 8,3 procenta se dostala na 8,1 procenta a je nejníže za poslední rok. Naproti tomu v zemích eurozóny inflace o desetinu procentního bodu vzrostla a je na sedmi procentech. Česká republika se ale i přes výrazný pokles inflace na 14,3 procenta z březnových 16,5 procenta drží mezi zeměmi, kde ceny rostou nejrychleji.
Mimořádná inflace roku 2022 drtila v Česku hlavně střední třídu, zjišťuje studie zveřejněná ČNB. Bohatství z Česka plynulo zejména do zahraničí a na účty bohatých, kteří těžili z vyvolání „válečné atmosféry“, píše hlavní ekonom Trinity Banky Lukáš Kovanda.
Česko už příští rok sníží schodek veřejných financí na úroveň maastrichtského limitu pro přijetí eura, prognózuje Evropská komise. Stalo by se tak poprvé od roku 2019. Pro současnou vládu, potažmo premiéra Petra Fialu, by to byl úspěch.
Vládou představený úsporný balíček může být ve finále jedním z důležitých argumentů, proč na červnovém zasedání bankovní rady nakonec mohou zůstat úrokové sazby stabilní, píše ve svém komentáři Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance. Z posledního zasedání bankovní rady totiž vyplynulo, že trojice jestřábů hlasujících pro vyšší sazby (shodně s poslední prognózou) nepředpokládala, že se vláda k přijetí výraznějšího úsporného balíčku odhodlá.
