Návrh konsolidačního balíčku znervóznil Čechy, jeho dopadů se obává 81 procent lidí. Nejvíce se bojí navyšování DPH u některých produktů, strach z něj mají tři čtvrtiny lidí. Vyplývá to ze srpnového průzkumu společnosti Generali Investments mezi 1000 respondenty. Kvůli strachu o své finance dvě třetiny Čechů šetří na energiích, 60 procent z oslovených také na potravinách.
Spotřebitelská recese po půldruhém roce končí. Češi překonali dopady inflace a začínají už zase utrácet.
Hrubý domácí produkt Česka ve druhém čtvrtletí meziročně klesl o 0,4 procenta a mezičtvrtletně vzrostl o 0,1 procenta. Meziroční pokles HDP byl ovlivněn nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a úbytkem zásob, naopak pozitivně působily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka, uvedl Český statistický úřad ve svém zpřesněném odhadu.
Největší odborová organizace v Česku, Českomoravská konfederace odborových svazů, opět prokazuje, že má jen málo pochopení pro obecnou celospolečenskou shodu. Pro rok 2024 totiž žádá – jak dnes uvedl její předák Josef Středula – razantní navýšení minimální mzdy, a to ze stávajících 17 300 korun na 19 500 korun. Toto navýšení odpovídá 12,7 procenta. Je tedy bezmála dvojnásobné v porovnání s předpokládaným růstem průměrné mzdy, který by podle aktuálního šetření České národní banky mezi tuzemskými i zahraničními analytiky měl v roce 2024 činit 6,4 procenta.
Dnes je to přesně rok a půl od předvečera ruské invaze na Ukrajinu, k níž došlo loni 24. února. Za tu dobu koruna vůči dolaru oslabila o 2,5 procenta, přičemž euro ztratilo 4,4 procenta, plyne z dat agentury Bloomberg platných k dnešnímu popoledni.
Češi rekordně utrácí za své mazlíčky, asi 60 miliard ročně. Za to by se dalo postavit přibližně 400 kilometrů dálnic.
Česko mělo v červnu pátou nejvyšší míru inflace ze zemí OECD, vyplývá ze studie společnosti Utility Bidder, kterou zveřejnila ČTK. Meziroční inflace činila v Česku podle studie 9,7 procenta. Vyšší už v rámci OECD byla pouze v Turecku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku. Nejnižší míru inflace naopak v červnu vykazovaly Švýcarsko, Řecko a Španělsko.
Inflace v eurozóně by měla klesat o něco výrazněji, než se předpokládalo. V příštích dvou letech by se však měla dál držet nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky. Vyplývá to podle agentury DPA z výsledků průzkumu institutu ZEW mezi 125 odborníky na finanční trh.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Evropské unii v červenci dále zpomalilo na 6,1 procenta z 6,4 procenta v červnu. Uvedl to ve své zprávě Evropský statistický úřad Eurostat. V České republice se inflace snížila o jeden procentní bod na 10,2 procenta, i tak ale zůstává čtvrtá největší v EU. V případě eurozóny statistický úřad potvrdil předchozí rychlý odhad, podle něhož inflace zpomalila na 5,3 procenta z červnových 5,5 procenta.
Vysoká inflace vyhání peníze z kapes běžných Američanů. Slevové akce už nejsou co bývaly, vše je dražší. Dokonce už ani Walmart nepořádá velké výprodeje skladů. Inventura na poli logistiky dodávek a politiky nižších cen u potravin se řetězci oplácí, je ziskovější.
Pokračující pokles cen zemědělských výrobců, o kterém informoval Český statistický úřad (ČSÚ), je nejvíce vidět u pšenice. Zemědělci ji prodávají i za poloviční cenu oproti loňsku, kdy se v letních měsících ceny přibližovaly až k 9000 korun za tunu. Klesá i cena mléka, za litr nyní dostávají chovatelé 10,35 korun, reagoval na dnešní údaje ČSÚ mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha. Loni koncem roku i letos v lednu byla podle něho cena přes 13 korun za litr. Pícha také poukázal na to, že spotřebitelské ceny jsou meziročně vyšší. V červenci byla u potravin meziroční míra inflace 9,5 procenta, v červnu to bylo 12 procent.
