ČNB rozhodla jednomyslně. Základní úrok zůstává na sedmi procentech

Cenové tlaky napříč ekonomikou zvolňují, inflace však zůstává nadále až příliš vysoká na to, aby mohla ČNB začít snižovat úrokové sazby. A tak jak už v červnových rozhovorech s médii členové bankovní rady avizovali, úrokové sazby na dnešním měnově-politickém zasedání ponechali beze změny. Základní úroková sazba zůstává na sedmi procentech. ČNB také představila svou novou makroekonomickou prognózu, kterou analytici považují za významnější než samotné rozhodnutí o sazbách.

Rozhodnutí o sazbách bylo předem jasné a žádný jiný scénář tentokrát nepřipadal v úvahu, shodli analytici.

Na čem už ale mezi analytiky panuje mnohem menší shoda, jsou budoucí kroky České národní banky. Guvernér ČNB Aleš Michl opakovaně upozorňuje, že ČNB bude udržovat sazby výše po delší dobu. Část analytiků přesto očekává, ze ČNB přikročí k rychlejšímu snižování sazeb už před koncem tohoto roku. Jiní se kloní až k začátku roku 2024.

„Přestože jádrová i základní inflace jsou stále na nepřijatelně vysokých úrovních, přeci jen mají zřetelně klesající tendenci. V posledních měsících se navíc zlepšily i další inflační ukazatele, ať už jde o nižší růst výrobních cen v průmyslu nebo o výrobní ceny v zemědělství, které v červnu meziročně klesly téměř o 14 procent, zatímco v květnu byl tento pokles desetinový. Jsme proto toho názoru, že ČNB přistoupí ke snižování úrokových sazeb už ve čtvrtém letošním čtvrtletí,” komentuje obchodní ředitel pro ČR a SK společnosti Ebury Tomáš Kudla.

Další z velkých bank hlásí pokles zisku. Komerční bance spadly i výnosy a vklady klientů

Zprávy z firem

Čistý zisk Komerční banky v letošním prvním pololetí meziročně klesl o 2,9 procenta na 8,1 miliardy korun. Celkové výnosy se jí snížily o 5,6 procenta na 18,1 miliardy korun. Banka neauditované konsolidované výsledky zveřejnila na svém webu. Francouzská mateřská banka Société Générale se ve druhém čtvrtletí vrátila k zisku.

ČTK

Přečíst článek

„Inflace v meziročním vyjádření nadále klesá, dokonce rychleji, než byla očekávání vyjádřená v poslední prognóze. I vzhledem k vysoké srovnávací základně by se v příštím roce už mohla vrátit do inflačního cíle ČNB okolo dvou procent. Nedalo se tak příliš očekávat, že by dnes bankovní rada ČNB jakkoli hýbala se sazbami,” uvedl analytik Daniel Janeček z PwC. „Jako riziko pro celkový makroekonomický vývoj ale vnímáme HDP, které přešlapuje na místě a ve druhé polovině roku by mohlo dojít i k jeho poklesu. Z mnoha podniků jsou slyšet varovné zprávy o poklesu stavu objednávek a produkce, dopadu vysokých cen do jejich hospodaření a dalších rizicích,” dodal.

„Stabilita úroků není překvapivá. I od těch členů bankovní rady, jež volali po přísnější minulé politice, jsme v uplynulých týdnech slyšeli názor, že čas na signalizační zvýšení úrokových sazeb již uplynul,” uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč.

„Rozhodnutí bylo předem jasné a žádný jiný scénář tentokrát nepřipadal v úvahu,” doplnil obchodní ředitel společnosti Ebury Tomáš Kudla. 

Michl: Bankovní rada rozhodla jednomyslně

Guvernér ČNB Aleš Michl uvedl, že rozhodnutí bankovní rady ČNB o ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech bylo jednomyslné. Konstatoval také, že základní makroekonomickou prognózou banky bylo konzistentní snižování úrokové sazby. Bankovní rada se o tom ale nebavila, nynější inflace neumožňuje o takovém kroku uvažovat, řekl.

Je to poprvé za poslední rok, kdy stabilitu sazeb podpořili všichni členové bankovní rady. Při minulých hlasováních vždy člen rady Tomáš Holub navrhoval zvýšení sazeb, v některých případech získal i podporu dalších členů. Nejtěsnější poměr byl v květnu, kdy pro růst sazeb byli tři členové bankovní rady, pro stabilitu čtyři.

Michl také zdůraznil, že bankovní rada je odhodlána bojovat proti inflaci, dokud nebude stabilizována na dvouprocentním cíli. Sazby tak budou podle něj v příštích čtvrtletích na vyšší úrovni, než by předpokládala prognóza ČNB. V červnu inflace byla 9,7 procenta.

Podle guvernéra jsou rizika makroekonomické prognózy proinflační, zejména to jsou hrozba vzniku mzdově-inflační spirály a delší působení fiskální expanze. Alternativní scénáře prognózy, které si bankovní rada nechala zpracovat, ale předpokládají, že zachování vyšších úrokových sazeb, než s jakými počítá základní prognóza, by mělo zajistit, že se i při těchto rizicích podaří dostat inflaci k cíli.

Současná výše inflace ani výhled na jádrovou inflaci v příštím roce ale zatím podle Michla neumožňují sazby snižovat. Na jednání bankovní rady se o takovém kroku podle něj nediskutovalo. Debata o poklesu sazeb může přijít na podzim, ale bude to pouze debata, zdůraznil. Nevyloučil ani možnost zvýšení sazeb, pokud by příliš rostla domácí poptávka. „Všechny možnosti jsou otevřené," řekl.

Rozhodnutí bankovní rady o sazbách na zářijovém jednání nechtěl předjímat. Podle něj bude záležet na vyhodnocení nových údajů o vývoji ekonomiky.

Lukáš Kovanda: Inflace se prý snižuje i díky zásahům vlády. Tak si to „i” spočítejme

Názory

Česká vláda se na snížení inflace podílí jen ze tří procent, srazí ji o čtyři desetinky. Ekonomiku tím přitom ovšem připraví o 82 miliard, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

ČNB zhoršila výhled ekonomiky

Česká národní banka v nové prognóze zhoršila výhled vývoje české ekonomiky. Hrubý domácí produkt podle ní letos vzroste o 0,1 procenta, v květnu předpokládala růst 0,5 procenta. Centrální banka zároveň zlepšila odhad celoroční inflace, která by podle ní měla dosáhnout 11 procent. V květnu odhadovala, že inflace bude 11,2 procenta.

Hospodářské oživení by podle ČNB mělo přijít v příštím roce, kdy bude růst HDP 2,3 procenta. I v tomto případě ale centrální banka svou prognózu revidovala směrem dolů proti květnu, kdy očekávala tříprocentní růst. V roce 2025 podle ní HDP vzroste o 2,7 procenta.

Průměrná inflace v příštím roce by měla být podle ČNB 2,1 procenta, proti předchozí prognóze odhad nezměnila. V roce 2025 centrální banka očekává celoroční růst spotřebitelských cen o 1,7 procenta.

Lukáš Kovanda: Ekonomika padá hlouběji, než se čekalo. Dusí ji vysoké úroky ČNB i propad reálných výdělků lidí

Názory

Česká ekonomika se v letošním druhém čtvrtletí propadla o něco hlouběji, než se čekalo. Hrubý domácí produkt klesl reálně meziročně o 0,6 procenta, zatímco se počítalo spíše s poklesem 0,5 procenta. Slabší než očekávaný vývoj ekonomiky je tak dalším impulsem pro zintenzivnění debaty ohledně zahájení snižování úrokových sazeb České národní banky, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek