Válka na Ukrajině odpálí světové ceny potravin. V některých zemích to může být obrovský problém
Tento týden vstoupí do historie burzovního obchodování. Cena pšenice na burze v Chicagu během něj stoupla o více než 40 procent. Důvodem je válka na Ukrajině, která dramaticky ztenčuje světové zásoby obilovin. Ceny potravin přitom už v únoru, ještě před ruskou invazí na Ukrajinu, vystoupaly k historickému rekordu, jak vyplývá ze včerejší pravidelně zprávy OSN k cenám potravin ve světě.
Nenechme se mýlit, ceny rostou opravdu celosvětově, nejen na burze v Chicagu. Například cena potravinářské pšenice na burze v Paříži stoupla od zahájení ruské invaze na Ukrajinu o zhruba 36 procent a je suverénně nejvyšší v historii. Potravinářská pšenice tam v pátek uzavřela obchodování na ceně 393,75 eura (10 115 korun). Průměrná cena za období od začátku roku 1999 až dodnes přitom odpovídá 167,50 eura (4603 korun).
Ukrajinská válka totiž přerušuje dodávky pšenice z jedné z nedůležitějších světových obilnic. Ukrajina a Rusko dohromady zajišťují dodávky celé čtvrtiny pšenice, která se celosvětově konzumuje, a to v podobě řady druhů potravin, od chleba přes kuskus po nudle. V důsledku války totiž došlo k uzavření klíčových ukrajinských přístavů, odkud se pšenice rozváží do celého světa, a také k vážnému narušení vnitrozemské logistiky. Obchod s ruskou pšenicí je zase ochromený sankcemi Západu, v jejichž důsledku dramaticky rostou například náklady na pojištění její přepravy.
Nejde jen o pšenici. Blízko desetiletého maxima je také třeba cena kukuřice nebo sójového oleje. Vzhledem k tomu, že jde o celosvětový růst cen základních potravin, poznamená pochopitelně i ceny v Česku. O desítky procent tak letos v ČR zdraží pečivo nebo olejniny. Růst cen potravin letos v Česku citelně přispěje k pádivé inflaci, jež bude nejvýraznější od 90. let – činit může celoročně průměrně až 15 procent.
Válka na Ukrajině roztočí v Česku druhé kolo inflace. Tentokrát už půjde převážně o inflaci „válečnou“, nikoli „pandemickou“. Ovšem obě inflační kola na sebe navazují, dokonce se překrývají, takže výsledkem bude ještě vleklejší výrazná inflace.
Lukáš Kovanda: V Česku se roztočí „válečná inflace“, bude vleklá a dvouciferná
Názory
Ještě závažněji než na Česko ale vysoké ceny základních potravin dolehnou na chudé země. Světově největším odběratelem ukrajinské a ruské pšenice je Egypt. Rusko a Ukrajina zajišťují 86 procent pšenice, kterou Egypt dováží. Egypt, nejlidnatější arabská země, se přitom už nyní potýká s potížemi s dotováním chleba, na které je jeho obyvatelstvo uvyklé už čtyřicet let. Pokud by egyptská vláda musela po tak dlouhé době přistoupit k navýšení cen dotovaného chleba, rozhořčí 70 milionů Egypťanů, kteří z dotací těží.
Schyluje se k arabskému jaru vol. 2?
Egyptská státní kasa je ovšem už vyprázdněná kvůli pandemii. Válka na Ukrajině tak představuje další „šok“. Jestliže by se nespokojení Egypťané vydali v důsledku zdražujících potravin do ulic, hrozí po více než deseti letech propuknutí dalšího arabského jara. Na začátku minulého desetiletí představovaly právě vysoké ceny potravin klíčový důvod propuknutí tehdejších bouří v arabském světě.
Letošní egyptský rozpočet vychází z toho, že cena pšenice, jež se do země dováží, bude činit 255 dolarů za tunu. Ve skutečnosti ale již nyní Egypt dováží pšenici za 350 dolarů za tunu, tedy o 37 procent dráže, než co předpokládá rozpočet.
Egyptská vláda tak zvažuje, že dotační program na chléb omezí tak, že jeho kritéria bude splňovat přibližně jen 25 milionů lidí. Pro ně by se ceny neměnily. Ostatní desítky milionů Egypťanů by se ale musely smířit s citelně dražším chlebem. Chléb je přitom v Egyptě natolik zásadní potravinou, že mu tam říkají „žití“. Je pro tamní lidi životně důležitý.
V přepočtu do české měny vyjde egyptský dotovaný chléb na lehce přes dvacet korun. Koncem 70. let se tehdejší egyptský prezident pokusil s dotacemi na základní potraviny skoncovat, ale vzedmuly se mohutné lidové bouře, při jejichž potírání zahynulo přes osmdesát lidí. Od té doby postupují egyptští vládci opatrněji – na dotace nesahají, nejvýše třeba jen snižují velikost dotovaného chleba.
Problémy s drahými potraviny ale řeší také třeba Maroko nebo Tunisko.
Pokračující boje na Ukrajině navíc ohrožují letošní tamní výsadbu a obdělávání polí. To ohrožuje úrodu i v příštím roce, kdy budou světové zásoby základních potravin typu pšenice vyčerpanější než dnes. Dramatické zdražování potravin ve světě tak letoškem zřejmě nekončí.
Ruská invaze na Ukrajinu, která uzavřela obilné přístavy v Černém moři, odkud z obou zemí pochází více než čtvrtina celosvětového exportu pšenice a pětina kukuřice, se podepsala na aktuálně rekordních cenách těchto komodit. Cena pšenice vzrostla během týdne o 40 procent a je nejvyšší za 14 let, podobně je to u kukuřice či ječmene, uvedla agentura Bloomberg. Světové ceny potravin se přitom v únoru vyšplhaly na další rekord, uvedla dnes Organizace OSN pro výživu a zemědělství.
Současné vysoké ceny pšenice se kvůli invazi na Ukrajinu zapíšou do historie
Money
>>>>>> Vše k inflaci čtěte zde <<<<<<
Vláda Petra Fialy směřuje k historické chybě, která připomíná legendární zvýšení DPH na potraviny Nečasovy a Kalouskovy vlády. Přes veškerou pomahačskou euforii, kterou se Češi snaží překlenou stres z konfliktu na Ukrajině, tady není nikdo připraven na benzin za 45, natož 50 korun. Dočasné snížení spotřební daně mělo být ohlášeno již ve čtvrtek. Nyní jsme tři dny pozadu.
Stanislav Šulc: Správný čas na snížení spotřební daně na benzin byl ve čtvrtek. Teď už je pozdě
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
