Reklama

Válka na Ukrajině odpálí světové ceny potravin. V některých zemích to může být obrovský problém

Pšenice, ilustrační foto
Pixabay
Lukáš Kovanda

Tento týden vstoupí do historie burzovního obchodování. Cena pšenice na burze v Chicagu během něj stoupla o více než 40 procent. Důvodem je válka na Ukrajině, která dramaticky ztenčuje světové zásoby obilovin. Ceny potravin přitom už v únoru, ještě před ruskou invazí na Ukrajinu, vystoupaly k historickému rekordu, jak vyplývá ze včerejší pravidelně zprávy OSN k cenám potravin ve světě.

Reklama

Nenechme se mýlit, ceny rostou opravdu celosvětově, nejen na burze v Chicagu. Například cena potravinářské pšenice na burze v Paříži stoupla od zahájení ruské invaze na Ukrajinu o zhruba 36 procent a je suverénně nejvyšší v historii. Potravinářská pšenice tam v pátek uzavřela obchodování na ceně 393,75 eura (10 115 korun). Průměrná cena za období od začátku roku 1999 až dodnes přitom odpovídá 167,50 eura (4603 korun).

Ukrajinská válka totiž přerušuje dodávky pšenice z jedné z nedůležitějších světových obilnic. Ukrajina a Rusko dohromady zajišťují dodávky celé čtvrtiny pšenice, která se celosvětově konzumuje, a to v podobě řady druhů potravin, od chleba přes kuskus po nudle. V důsledku války totiž došlo k uzavření klíčových ukrajinských přístavů, odkud se pšenice rozváží do celého světa, a také k vážnému narušení vnitrozemské logistiky. Obchod s ruskou pšenicí je zase ochromený sankcemi Západu, v jejichž důsledku dramaticky rostou například náklady na pojištění její přepravy.

Nejde jen o pšenici. Blízko desetiletého maxima je také třeba cena kukuřice nebo sójového oleje. Vzhledem k tomu, že jde o celosvětový růst cen základních potravin, poznamená pochopitelně i ceny v Česku. O desítky procent tak letos v ČR zdraží pečivo nebo olejniny. Růst cen potravin letos v Česku citelně přispěje k pádivé inflaci, jež bude nejvýraznější od 90. let – činit může celoročně průměrně až 15 procent.

peníze, ilustrační foto

Lukáš Kovanda: V Česku se roztočí „válečná inflace“, bude vleklá a dvouciferná

Válka na Ukrajině roztočí v Česku druhé kolo inflace. Tentokrát už půjde převážně o inflaci „válečnou“, nikoli „pandemickou“. Ovšem obě inflační kola na sebe navazují, dokonce se překrývají, takže výsledkem bude ještě vleklejší výrazná inflace.

Přečíst článek

Ještě závažněji než na Česko ale vysoké ceny základních potravin dolehnou na chudé země. Světově největším odběratelem ukrajinské a ruské pšenice je Egypt. Rusko a Ukrajina zajišťují 86 procent pšenice, kterou Egypt dováží. Egypt, nejlidnatější arabská země, se přitom už nyní potýká s potížemi s dotováním chleba, na které je jeho obyvatelstvo uvyklé už čtyřicet let. Pokud by egyptská vláda musela po tak dlouhé době přistoupit k navýšení cen dotovaného chleba, rozhořčí 70 milionů Egypťanů, kteří z dotací těží.

Reklama

Schyluje se k arabskému jaru vol. 2?

Egyptská státní kasa je ovšem už vyprázdněná kvůli pandemii. Válka na Ukrajině tak představuje další „šok“. Jestliže by se nespokojení Egypťané vydali v důsledku zdražujících potravin do ulic, hrozí po více než deseti letech propuknutí dalšího arabského jara. Na začátku minulého desetiletí představovaly právě vysoké ceny potravin klíčový důvod propuknutí tehdejších bouří v arabském světě.

Letošní egyptský rozpočet vychází z toho, že cena pšenice, jež se do země dováží, bude činit 255 dolarů za tunu. Ve skutečnosti ale již nyní Egypt dováží pšenici za 350 dolarů za tunu, tedy o 37 procent dráže, než co předpokládá rozpočet.

Egyptská vláda tak zvažuje, že dotační program na chléb omezí tak, že jeho kritéria bude splňovat přibližně jen 25 milionů lidí. Pro ně by se ceny neměnily. Ostatní desítky milionů Egypťanů by se ale musely smířit s citelně dražším chlebem. Chléb je přitom v Egyptě natolik zásadní potravinou, že mu tam říkají „žití“. Je pro tamní lidi životně důležitý.

V přepočtu do české měny vyjde egyptský dotovaný chléb na lehce přes dvacet korun. Koncem 70. let se tehdejší egyptský prezident pokusil s dotacemi na základní potraviny skoncovat, ale vzedmuly se mohutné lidové bouře, při jejichž potírání zahynulo přes osmdesát lidí. Od té doby postupují egyptští vládci opatrněji – na dotace nesahají, nejvýše třeba jen snižují velikost dotovaného chleba.

Problémy s drahými potraviny ale řeší také třeba Maroko nebo Tunisko.

Pokračující boje na Ukrajině navíc ohrožují letošní tamní výsadbu a obdělávání polí. To ohrožuje úrodu i v příštím roce, kdy budou světové zásoby základních potravin typu pšenice vyčerpanější než dnes. Dramatické zdražování potravin ve světě tak letoškem zřejmě nekončí.

Ceny některých kovů, zemědělských výrobků a surovin se zvyšují a ocitají se na úrovních, kde ještě nikdy nebyly. Na vině je ozbrojený konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem. Obě země jsou totiž důležité pro světový trh s pšenicí, slunečnicovým olejem, hliníkem, titanem či niklem, a ty reagují na ruskou invazi na Ukrajinu.

Současné vysoké ceny pšenice se kvůli invazi na Ukrajinu zapíšou do historie

Ruská invaze na Ukrajinu, která uzavřela obilné přístavy v Černém moři, odkud z obou zemí pochází více než čtvrtina celosvětového exportu pšenice a pětina kukuřice, se podepsala na aktuálně rekordních cenách těchto komodit. Cena pšenice vzrostla během týdne o 40 procent a je nejvyšší za 14 let, podobně je to u kukuřice či ječmene, uvedla agentura Bloomberg. Světové ceny potravin se přitom v únoru vyšplhaly na další rekord, uvedla dnes Organizace OSN pro výživu a zemědělství.

Přečíst článek

>>>>>> Vše k inflaci čtěte zde <<<<<<

Ceny benzinu 5. března 2022

Stanislav Šulc: Správný čas na snížení spotřební daně na benzin byl ve čtvrtek. Teď už je pozdě

Vláda Petra Fialy směřuje k historické chybě, která připomíná legendární zvýšení DPH na potraviny Nečasovy a Kalouskovy vlády. Přes veškerou pomahačskou euforii, kterou se Češi snaží překlenou stres z konfliktu na Ukrajině, tady není nikdo připraven na benzin za 45, natož 50 korun. Dočasné snížení spotřební daně mělo být ohlášeno již ve čtvrtek. Nyní jsme tři dny pozadu.

Přečíst článek

Reklama

Související

Potravinová banka v USA

Reportáž: Američané přestávají mít peníze na jídlo. Stále víc jich musí spoléhat na potravinové banky

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme