Zajímá nás
Češi loni brali nejvíce v historii. Přesto kvůli inflaci chudnou
Ačkoli průměrná mzda loni překonala hranici 40 tisíc korun, kvůli rapidnímu růstu spotřebitelských cen reálné mzdy klesly. V Praze se průměrná mzda blíží 50 tisícům, ukazují data Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně o čtyři procenta na 40 135 korun. Po započtení inflace však měsíční výdělek o dvě procenta klesl. Za celý rok 2021 se pak mzda zvýšila o 6,1 procenta na 37 839 korun. Reálně to byl růst o 2,2 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
Mzdový medián vzrostl ve 4. čtvrtletí meziročně o 4,9 procenta na 34 360 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 17 221 a 65 753 korunami měsíčně.
Meziroční růst průměrné mzdy v posledním loňském kvartálu citelně zpomalil proti předchozímu kvartálu. Jelikož zároveň citelně stoupla inflace, nestačil v reálném vyjádření růst mezd udržet kupní sílu a v reálném vyjádření propadl o dvě procenta. Ke snížení reálné mzdy došlo poprvé za osm let. V roce 2013 se ovšem meziroční propad reálných mezd odehrál během jediného kvartálu.
„Vývoj mezd ve 4. čtvrtletí byl z menší části ovlivněn obrovským nárůstem báze v odvětví zdravotnictví kvůli výplatě mimořádných odměn v posledním kvartálu 2020. Kromě uvedeného faktoru ale vidíme ve vývoji mezd systémové změny dlouhodobějšího charakteru. K růstu mezd dochází spíš u profesí s nižší kvalifikací, pro něž panuje na pracovním trhu větší nedostatek. To se projevuje v průměru vyšším nárůstem v odvětvích služeb oproti průmyslu a také rychlejším přírůstkem mzdového mediánu oproti průměrné mzdě,” komentuje Pavel Sobíšek, hlavní ekonom české a slovenské UniCredit Bank.
[[Twitter status: https://twitter.com/JakubSeidler/status/1500754112278900736]]
Budoucím prezidentem se stane jeden z osmi kandidátů, které k volbám 25. listopadu zaregistrovalo ministerstvo vnitra, případně o jejich kandidatuře rozhodl Nejvyšší správní soud. Hlavními favority jsou alespoň podle sázkových kanceláří Petr Pavel, Danuše Nerudová a Andrej Babiš, ostatní mají od nich obrovský odstup. Původně jich bylo devět, ale Josef Středula pět dnů před volbami odstoupil a podpořil možná překvapivě Nerudovou.
Kandidáti na prezidenta ČR 2023: Pavel, Babiš, Nerudová... Jaké mají šance?
Politika
„Jedním z důvodů, proč jsme svědky stále slušného růstu nominálních mezd je obrázek domácího trhu práce. Počet lidí bez práce je stále velmi nízký, přičemž počet volných míst neustále roste. Firmy si své zaměstnance hýčkají a musejí zvedat mzdy. Je to sice drahá, ale nutná varianta. Další je to totiž hledat na trhu práce, kde vhodných uchazečů není mnoho,“ vysvětluje analytik společnosti Citfin.
Ve 4. čtvrtletí rostly mzdy nejvíce u činností v oblasti nemovitostí, a to o 14,2 procenta. Zaměstnanci v ubytování, stravování a pohostinství pak brali o 9,7 procenta více. Naopak ve zdravotnictví a sociální péči mzdy klesly o 8,1 procenta. Statistici upozornili, že je to způsobeno vysokou srovnávací základnou z roku 2020, kdy byly vyplaceny odměny za první vlnu koronavirové epidemie.
Růst mezd v privátní části ekonomiky nedokázal však až na výjimky kompenzovat akcelerující inflaci. Třeba ve zpracovatelském průmyslu představujícím největšího tvůrce HDP i nejvýznamnějšího zaměstnavatele se přidávala jen necelá čtyři procenta.
Rostoucí inflaci budou mzdy těžko dohánět i v letošním roce. „Vzhledem ke zhoršujícím se vyhlídkám ekonomiky na jedné straně a zesilujícím inflačním tlakům na straně druhé, může kupní síla zaměstnanců letos poklesnout o zhruba tři procenta. To samozřejmě pocítí na svých tržbách obchodníci i poskytovatelé služeb, protože jednoznačnou prioritou domácností budou zvyšující náklady na bydlení, dražší doprava a potraviny, zatímco ostatní výdaje půjdou poněkud stranou,” uzavřel Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.
Vláda Petra Fialy směřuje k historické chybě, která připomíná legendární zvýšení DPH na potraviny Nečasovy a Kalouskovy vlády. Přes veškerou pomahačskou euforii, kterou se Češi snaží překlenou stres z konfliktu na Ukrajině, tady není nikdo připraven na benzin za 45, natož 50 korun. Dočasné snížení spotřební daně mělo být ohlášeno již ve čtvrtek. Nyní jsme tři dny pozadu.
Stanislav Šulc: Správný čas na snížení spotřební daně na benzin byl ve čtvrtek. Teď už je pozdě
Názory
Dva roky se šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová marně snažila varovat vládu, aby brzdila ve výdajích. Nová vláda začala šetřit. Ale přišla válka na Ukrajině. Zdražují energie, inflace dál poroste. Ekonomika zbrzdí. Kde brát? „Náklady související s ukrajinským konfliktem by se měly v první řadě pokrýt z vládní rozpočtové rezervy,“ říká nekompromisně Zamrazilová. 
Šéfka rozpočtové rady Zamrazilová: Učitelům bych přidala, až se zreformuje školství
Leaders
Magazín newstream CLUB
Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.
Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba.
Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.
Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
