Česká ekonomika loni rostla o 3,3 procenta. Letošní výkon bude kvůli válce na Ukrajině horší, míní analytici

Česká ekonomika v loňském posledním čtvrtletí svižným tempem doháněla ztráty způsobené pandemií. Meziroční i mezikvartální růsty zůstaly ve zpřesněném odhadu Českého statistického úřadu nezměněné oproti měsíc starým datům, a to na 3,6 procenta, resp. 0,9 procenta.

Česká ekonomika loni vzrostla meziročně o 3,3 procenta, potvrdil zpřesněný odhad Českého statistického úřadu (ČSÚ). O rok dříve hrubý domácí produkt (HDP) klesl o 5,8 procenta, což byl nejvýraznější propad za dobu samostatné České republiky. V samotném čtvrtém čtvrtletí loňského roku meziroční růst HDP zrychlil na 3,6 procenta z revidovaných 3,5 procenta ve třetím kvartále. Mezičtvrtletně HDP vzrostl o 0,9 procenta.

Česká ekonomika tak na konci roku 2021 zůstala o 1,9 procenta pod předcovidovou úrovní konce roku 2019. To sice znamená zmírnění ztrát proti dřívějším odhadům, ovšem přesto se česká ekonomika touto pozicí řadí mezi nejhorší v EU-27.

„Meziroční růst ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku byl tažen výhradně domácí poptávkou. Významně vzrostly zásoby a spotřební výdaje domácností. Rostly i investice zejména do nemovitostí a dopravních prostředků,” uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Naopak negativní vliv měla zahraniční poptávka, když saldo zahraničního obchodu v běžných cenách bylo téměř o 123 miliard korun nižší než před rokem.

Růst HDP na konci roku podpořilo zmírnění problémů v dodavatelských řetězcích, které se projevilo v oživení průmyslové produkce. „Významně k tomu přispěla výroba aut, která byla chybějícími součástkami nejvíce zasažena. Na plynulejší dodávky vstupů do výroby ukazují různé průzkumy mezi průmyslníky,” komentuje analytik Komerční banky Martin Gürtler.

Maersk zvažuje pozastavení veškerých kontejnerových dodávek z a do Ruska

Zprávy z firem

Přepravní společnost Maersk zvažuje, že pozastaví veškeré kontejnerové dodávky z a do Ruska. Reaguje tak na sankce Západu za ruskou invazi na Ukrajinu, píše Reuters.

vku

Přečíst článek

Výhled je kvůli válce na Ukrajině krajně nejistý

Spotřeba domácností byla ve čtvrtém čtvrtletí slabá, když se mezičtvrtletně snížila o 1,8 procenta. Jedná se pravděpodobně o první známky dopadu vysoké inflace na výdaje domácností. Tento negativní efekt bude pravděpodobně přetrvávat po velkou část letošního roku. Inflace v lednu vystoupala na 9,9 procenta a v dalších měsících podle analytiků zřejmě ještě dále mírně vzroste. „Dopad na spotřebu domácností zesiluje skutečnost, že růst spotřebitelských cen je hodně plošný a zahrnuje i základní zboží a služby, včetně energií,” dodal Gürtler.

„Na růstu HDP se ze strany nabídky dominantně podílelo odvětví obchodu, dopravy a pohostinství, v němž jako jediném rostla přidaná hodnota meziročně dvojciferným tempem. Stalo se tak z velké části kvůli loňské nízké základně. Stejný faktor na straně poptávky zvedl soukromou spotřebu meziročně o 9,3 procenta. Druhou nohou růstu byl pokračující, extrémní přírůstek zásob,” uvedl hlavní ekonom české a slovenské UniCredit Bank Pavel Sobíšek. 

„Pro letošní rok jsme předpokládali dosažení tříprocentního růstu a překonání předcovidové úrovně HDP ve třetím či čtvrtém kvartálu. Výhled se ale vlivem ruská invaze na Ukrajinu stal značně nejistým. S jeho aktualizací počkáme několik dní na přesnější informace o dopadu situace na Německo, jakožto našeho klíčového obchodního partnera,” dodal Sobíšek. 

Hlavním zdrojem ekonomického růstu by v letošním roce měl být čistý vývoz a oživení průmyslové produkce. Výkon průmyslu však může být významně ohrožen případnými nedostatečnými dodávkami energií z Ruska, shodli se analytici. 

Výhled se podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Novák zhoršuje. „Vysoká inflace bude negativně působit na spotřebu domácností. Další růst cen energií lze bohužel očekávat kvůli ruské invazi na Ukrajině. Situace ve zpracovatelském průmyslu se sice na začátku letošního roku mírně zlepšovala, když se dařilo zkracovat dodavatelské lhůty, avšak vývoj pro nejbližší měsíce je v tomto směru s velkým otazníkem,” dodal.

Bankéř Růžička: Válka povede k další inflaci. V Rusku čekám bankovní krizi

Money

Energie, potraviny i výrobní kovy budou patřit k prvním komoditám, které budou dál výrazně zdražovat v důsledku války na Ukrajině. Navzdory tomu však centrální banky asi nebudou moci výrazněji zvyšovat sazby, myslí si šéf Treasury Trinity Bank Karel Růžička. Jak fungují bezprecedentní hospodářské sankce a k čemu povedou, vysvětluje zkušený bankéř v rozhovoru pro newstream.cz.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Ruská invaze na Ukrajinu představuje i podle analytika České spořitelny Jiřího Polanského významné riziko pro růst HDP. „Jednak dojde k propadu vývozů do Ruska a na Ukrajinu, a také by měl zesílit negativní vliv vysokých cen energií na spotřebu domácností. Vysoká nejistota se také může promítnout do nižšího růstu investic. Naopak expanzivnější bude fiskální politika. Vzhledem ke značné nejistotě je ale nyní na přesnější odhady ještě brzy, nicméně první odhady naznačují, že by HDP letos mohlo růst o dvě až 2,5 procenta s rizikem dolů,” uvedl.

Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč pro letošek zatím počítá s růstem kolem 3,8 procenta. „Válečný konflikt na Ukrajině ale vytváří velké nejistoty a riziko slabšího než předpokládaného výkonu české ekonomiky. Konflikt na Ukrajině, kde situace eskalovala v závěru února, může mít na aktivitu v Evropě a tedy i na tuzemskou ekonomiku nepříznivý vliv zejména skrze další možný nárůst cen minerálních paliv a energií obecně. Destabilizující vliv mohou mít také sankce uvalené na Rusko, jež tamní ekonomiku velmi pravděpodobně stáhnou do recese,” uzavřel Jáč.

Vojenský expert Šándor: Proč se Rusové zadrhli? Putin zdaleka nepředvedl, co umí

Leaders

Z vojenského hlediska jde zatím o nasazení menší síly, než jakou Rusko disponuje, myslí si Andor Šándor, generál ve výslužbě a bezpečností expert. Podle něj záleží na tom, jaké cíle Putin sleduje. Rozhodně mu s nasazeným počtem vojáků nejde o celkové dobytí Ukrajiny. Podle Šándora chce dobýt správní centra. A Ukrajinu tak rozložit, a podrobit si ji.

Dalibor Martínek

Přečíst článek