Prezidentka pod dohledem probační služby? Francie posouvá hranice politické satiry
Marine Le Penová se počtvrté chystá do boje o Elysejský palác. Tentokrát ale jako politička odsouzená za zneužití veřejných peněz, které může soud nařídit elektronický náramek. Francii tak možná čeká kampaň, v níž nebude největší otázkou politický program, ale to, kam všude smí kandidátka bez souhlasu probační služby. Francie tak testuje, kolik politické absurdity ještě její republika unese, píše v komentáři pro Newstream protikorupční expert David Ondráčka.
Marine Le Penová se rozhodla, že do toho půjde znovu. Počtvrté bude kandidovat na prezidentku Francie. Tentokrát do kampaně vstupuje jako politička odsouzená za zneužití veřejných peněz – ještě zkusí kasační stížnost – a součástí trestu je nošení elektronického náramku určeného k monitorování odsouzených a spojeného s omezením pohybu. Může nastat absurdní situace, kdy poprvé v dějinách povede prezidentskou kampaň s elektronickým náramkem a poté se může stát první prezidentkou v dějinách, která jej bude mít i ve funkci. Politická realita překonává satiru.
Francie hledá prezidentku. Justice sleduje její aktuální polohu
Jenže právě tady začíná ta opravdu pozoruhodná část příběhu. Pokud kasační soud její dovolání zamítne, může nastat situace, kdy bude favoritka prezidentských voleb povinna nosit elektronický náramek. A pokud by volby vyhrála, Francie by teoreticky mohla mít první prezidentku v dějinách, která bude současně hlavou státu i osobou vykonávající trest pod elektronickým dohledem.
Zatím není jasné, jak bude moci chodit ven na mítinky a televizní debaty ani jak by mohla vykonávat mandát a absolvovat zahraniční cesty. To je bizarní oříšek, který zatím francouzská společnost nezažila.
Marine Le Penová navzdory potvrzenému rozsudku za zpronevěru evropských peněz oznámila kandidaturu v prezidentských volbách v roce 2027. Odvolací soud jí zkrátil zákaz ucházet se o veřejné funkce, elektronický náramek ale krajně pravicová politička odmítá a obrátí se kvůli němu na kasační soud.
Le Penová jde znovu po Elysejském paláci. Elektronický náramek chce zvrátit u soudu
Politika
Elektronický náramek jako nový volební symbol
Jak bude vypadat prezidentská debata, jak se budou organizovat mítinky po celé Francii, jak bude kandidátka cestovat? Právníci upozorňují, že soud sice může režim upravit, ale samotná představa kandidátky objíždějící republiku pod dohledem probační služby je mimořádně bizarní.
Francouzský odvolací soud sice zmírnil některé dopady rozsudku, ale samotné odsouzení zůstává. Le Penová okamžitě podala dovolání ke kasačnímu soudu. To je z jejího pohledu logický tah. Ve Francii má dovolání v trestních věcech odkladný účinek, takže do rozhodnutí nejvyšší instance nebude muset trest s elektronickým náramkem vykonávat. Rozhodnutí přitom může padnout až na začátku roku 2027, tedy těsně před prezidentskou volbou nebo dokonce během finální fáze kampaně.
Blíží se komunální volby. Hnutí ANO nepochopitelně nechalo ležet nejdůležitější region, Prahu, ladem. Jako by Babišovi nezáleželo na tom, kdo bude příštím pražským primátorem.
Dalibor Martínek: Babiš zcela nepochopitelně rezignoval na Prahu
Názory
Do Elysejského paláce přes probační úřad
To není jen ústavní krize, ale úplný politický surrealismus. Prezident republiky je vrchním velitelem armády, reprezentuje stát na summitech NATO i Evropské unie a jedná s ostatními světovými lídry. A někde mezi cestou do Elysejského paláce a schůzkou s americkým prezidentem by řešil, zda splňuje podmínky režimu elektronického dohledu.
Le Penová samozřejmě prezentuje celý případ jako důkaz politicky motivované justice, která chce zabránit projevení vůle lidu. Je to strategie, kterou populisté používají po celém světě. Jakmile soud rozhodne proti nim, nejde podle nich o právo, ale o spiknutí elit. Jenže v tomto případě byla odsouzena za velmi konkrétní zneužití veřejných prostředků určených na práci asistentů a dalších zaměstnanců své strany v Evropském parlamentu.
Paradox spočívá v tom, že právě Národní sdružení Marine Le Penové dlouhé roky stavělo svou značku na jednoduchém hesle: my nejsme jako oni. Žádná zkorumpovaná pařížská elita, žádné zneužívání veřejných peněz. Dnes jeho dlouholetá předsedkyně vysvětluje voličům, že odsouzení vlastně není tak důležité. Ukazuje se, že radikální pravice – a patrně i levice – není jiná, ale krade úplně stejně jako „standardní“ strany. To platí ve Francii i v Česku.
Neformální večeře lídrů měla být podle Andreje Babiše nejdůležitější částí summitu NATO. Místem, kde se skutečně rozhoduje, zatímco následující den už státníci pouze přečtou připravené projevy. Když však večeře skončila, premiér z ní přinesl zprávy o filmu s Melanií Trumpovou, norském fotbalu a jídelním lístku v nesprávném jazyce. Politika se prý neřešila. Nabízí se nepříjemná otázka: Neřešila se vůbec, nebo pouze s Andrejem Babišem?
Glosa Michala Noska: NATO dle Babiše: Melania, menu a norský fotbal
Názory
Francie hledá střed a nachází extrémy
Přesto není vůbec vyloučeno, že volby vyhraje. Francouzská politika je rozbitá jako už dlouho ne. Emmanuel Macron odchází, jeho tábor je oslabený a sám prezident ztratil popularitu. Tradiční republikáni stále hledají sami sebe, socialisté zůstávají poměrně slabí.
Mezi umírněnějšími kandidáty se mluví hlavně o Édouardu Philippovi nebo Gabrielu Attalovi, obou bývalých premiérech Macronových vlád. Oba ale budou muset přesvědčit nejen středové voliče, ale i zklamanou pravici. Na druhé straně stojí Jean-Luc Mélenchon, další výrazně polarizující osobnost, která umí mobilizovat své příznivce, ale stejně silně ji nesnášejí její odpůrci. Je to radikál a samolibý egomaniak.
Bardella stále v předsálí
Mnozí čekali, že Le Penová tentokrát uvolní místo Jordanu Bardellovi. Je mladší, méně zatížený minulostí a pro část veřejnosti představuje přijatelnější tvář krajní pravice. Jenže Le Penová před sebe nikoho nepustila. Národní sdružení zůstává její stranou a prezidentský souboj jejím osobním projektem.
Bardella si bude muset na svou chvíli ještě počkat – pokud vůbec někdy přijde. Je mladý, je mu 31 let, a nikdy nedělal nic jiného, než že působil v politice a seděl v parlamentu. Životní zkušenost má prakticky nulovou.
Francie vstupuje do předvolební fáze, která se neodehrává jen na mítincích, ale i v zákulisí státních institucí a zasedaček velkých firem. Jak upozorňuje server Politico, prezident Emmanuel Macron urychluje klíčová personální jmenování, aby ochránil svůj odkaz a omezil manévrovací prostor případného krajně pravicového nástupce. Agentura Reuters zároveň popisuje, že Národní sdružení (RN) Marine Le Penové a Jordana Bardelly zatím nedokázalo přesvědčit francouzskou podnikatelskou elitu.
Boj o Elysejský palác: Macron „betonuje“ instituce, Le Penová naráží na byznys
Politika
Francie testuje, kolik absurdity unese republika
Francie tak možná vstupuje do kampaně, která bude nejen soubojem politických programů, ale také testem důvěry v právní stát. A také připomínkou, že hranice mezi tragédií a fraškou bývá v politice velmi tenká.
Když se prezidentská kandidatura začne plánovat podle harmonogramu kasačního soudu a možností elektronického náramku, není to už jen příběh jedné političky. Je to obraz země, která si zvykla žít v permanentním politickém dramatu a občas už ani nepozná, kdy skončila realita a začala satira.
