Oznámení nových cel na dovoz z EU a Mexika spustilo diplomatickou bouři, ale trhy zůstávají překvapivě klidné. Investoři věří, že Trumpova hrozba je jen vyjednávací manévr.
Už je to tady zase. Americký prezident Donald Trump vyhrožuje Evropě vysokými cly. Nejen investoři si nepochybně kladou otázku, zda brát Trumpova slova vážně. Je to i tentokrát jen hra?
Odklad evropských protiopatření proti americkým clům není překvapením, ukazuje to stále otevřený prostor ke vzájemným jednáním. ČTK to řekl hlavní ekonom XTB Pavel Peterka. Obchodní válka EU se Spojenými státy by podle něj měla velké negativní následky, protože EU nemá vůči USA tak silné karty jako například Čína. Pro další vyjednávání s USA se již v sobotu vyslovovali také někteří čeští politici.
Premiér Petr Fiala (ODS) požádal předsedu slovenské vlády Roberta Fica, aby na úrovni Evropské unie neblokoval připravený 18. balík protiruských sankcí. V dopise uvedl, že je to důležité nejen kvůli ukrajinským civilistům, kteří čelí stále silnějšímu ruskému bombardování, ale také vzhledem ke společné historii a bolestné zkušenosti s agresivní politikou Moskvy a okupací. Fiala na dotaz ČTK potvrdil, že Fica v sobotu dopisem oslovil.
Česko musí dramaticky navýšit výdaje na obranu. Pokud se nechce ocitnout v kůži příslovečného myslivce, co honil tolik zajíců naráz, až si uhnal smrt, čelí nutnosti jiné výdaje osekat. Nebo musí zásadně zmírnit zátěž, která snižuje konkurenceschopnost jeho firem a podniků v globálním meřítku. Tím si Česko zajistí rychlejší ekonomický růst. Tedy i vyšší daňové inkaso, aniž by daňové sazby zvyšovalo. Takže by pak mohlo vydávat mnohem více na zbrojení, a ještě k tomu udržet rozsah sociálního státu i při postupujícím demografickém stárnutí.
Česko loni do Spojených států vyvezlo větší objem zboží, než dovezlo, což je poměrně nebývalé. Export dosáhl hodnoty 133,5 miliardy korun a byl nominálně historicky rekordní. Import z USA byl rovněž nominálně dějinně nejvyšší, neboť činil 129,3 miliardy korun. Česko tak dosáhlo přebytku v obchodu s USA ve výši 4,2 miliardy korun. Předtím naposledy přebytku se Spojenými státy dosáhlo roku 2016.
Americký prezident Donald Trump hodlá zavést na dovoz z EU clo ve výši 30 procent, a to od 1. srpna. To je vyšší clo, než jaké na ni uvalil v rámci stanovení svých recipročních cel začátkem dubna, které činilo pouze 20 procent. Vyjednavačům EU se tedy nedaří si Trumpa naklonit, spíše naopak. Clo ve výši 30 procent chce Trump zavést také na dovoz z Mexika.
Spojené státy zavedou od 1. srpna na dovoz zboží z Evropské unie clo 30 procent. Vyplývá to z dopisu adresovaného šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové, který na své síti Truth Social zveřejnil americký prezident Donald Trump. Von der Leyenová uvedla, že EU je připravena pokračovat v jednáních do 1. srpna a nevyloučila přijetí odvetných opatření, pokud to bude nutné. Tři nejmenovaní představitelé EU agentuře Reuters v reakci na oznámení řekli, že hrozba uvalení cel je jen vyjednávací taktikou.
Evropská komise podle očekávání bezpečně ustála hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu. Návrh na vyslovení nedůvěry podpořilo 175 europoslanců, 360 bylo proti a 18 se hlasování zdrželo. Schválení návrhu, který by vedl k odvolání celé 27členné komise, vyžadovalo hlasy dvou třetin přítomných europoslanců a zároveň většiny všech europoslanců, kterých je 720.
Americký prezident Donald Trump oznámil nová dovozní cla pro šest dalších zemí. Evropská unie mezi nimi není. Na alžírský, irácký a libyjský dovoz se bude vztahovat 30 procent. Na zboží z Moldavska a Bruneje vyměřil prezident 25procentní clo a na zboží z Filipín čeká celní přirážka 20 procent. Vyplývá to z dopisů adresovaných představitelům těchto zemí, Trump je zveřejnil na své síti Truth Social. Opatření vstoupí v platnost k 1. srpnu.
Na ruskou hybridní válku by Evropa měla reagovat přímým a upřímným jednáním s Ruskem o bezpečnosti v Evropě. V rozhovoru, který ve středu zveřejnil deník Die Welt, to řekl český prezident Petr Pavel. Západ má podle něj nástroje, jak přinutit Rusko k jednání o míru na Ukrajině, musí ale pokračovat ve vojenské podpoře Kyjeva a přitvrdit v ekonomických sankcích vůči Moskvě. V rozhovoru prezident Pavel, který je dnes na jednodenní návštěvě Německa, kritizoval také kontroly na vnitřních hranicích EU.
