Na Slovensku přetrvávají problémy, pokud jde o boj proti korupci. V každoroční zprávě o stavu právního státu v členských zemích Evropské unie to uvedla Evropská komise. Panují podle ní rovněž obavy ohledně zhoršení situace médií a tlaku na občanskou společnost.
Český eurokomisař Jozef Síkela se v dopise zaslaném předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové postavil proti klimatickým plánům, které ve středu komise představila. Napsal to německý časopis Der Spiegel, který má dopis k dispozici. Komise navrhla jako závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Stalo se tak navzdory výhradám některých států včetně Česka. Síkela v dopise podle svých slov zdůraznil, že ambiciózní klimatická politika EU musí být založena na široké politické podpoře i ekonomické realitě, jinak EU riskuje oslabení jednoty.
Nové klimatické cíle, které navrhuje Evropská komise, zdraží v případě schválení topení i dopravu, tvrdí analytici. Nejvýrazněji se projeví na cenách tepla z kotlů na uhlí, jehož ceny by mohly vzrůst až o 30 procent. Zdražit může také plyn a pohonné hmoty. Podle nich je cíl EU velmi ambiciózní.
Otevřený dopis předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové proti zavádění obecných pravidel takzvaného AI Actu letos v srpnu podepsalo 44 generálních ředitelů velkých evropských společností včetně Mercedesu nebo BNP Paribas. Regulace je podle nich stále složitější a může ohrozit snahy Evropy zůstat konkurenceschopná v rychle se měnícím technologickém světě.
Evropská unie je připravena na obchodní dohodu se Spojenými státy, uvedla při návštěvě Dánska předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Sedmadvacítka se nicméně připravuje i na možnost, že k žádné dohodě nedojde. Právě nyní je v USA eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič, který má v plánu další jednání se zástupci americké administrativy. Evropská unie usiluje o uzavření dohody o clech s USA do 9. července.
Německý kancléř Friedrich Merz vyzval Evropskou unii, aby našla rychlé a jednoduché řešení v celním sporu se Spojenými státy. V projevu na konferenci bankovní asociace také řekl, že prioritou by měly být v dohodě s USA klíčová průmyslová odvětví. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil, že na zboží z EU uvalí od června padesátiprocentní takzvaná reciproční cla, krátce nato odložil jejich zavedení na 9. července.
Slovensku kvůli pomalému čerpání propadlo 171 milionů eur (4,2 miliardy korun) z evropských fondů na podporu zemědělců, potravinářů a lesníků, uvedl slovenský ministr zemědělství Richard Takáč, který vinu za to připsal předchozím vládám. Opozice naopak obvinila Takáče z neschopnosti a uvedla, že za jejího vládnutí nepropadly zemi žádné peníze.
Předsedkyně Evropské komise už není „vládkyní“, ale spíše rukojmí konzervativních europoslanců. V ambiciózní klimatické politice jí nepodpoří ani její „vlastní lidé“. Proto se nejspíš bude snažit zachránit alespoň základní kontury. Velké reformy už asi nečekejme.
Prezidenti a premiéři 26 členských zemí Evropské unie se v Bruselu shodli na další podpoře Ukrajiny a zvýšení tlaku na Rusko i prostřednictvím sankcí zaměřených na energetiku. Vyplývá to ze závěrů schůzky. Proti byl maďarský ministerský předseda Viktor Orbán. Text proto nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu, k jejichž schválení je potřeba jednomyslnost.
Začlenění Ukrajiny do Evropské unie znamená podle maďarského premiéra Viktora Orbána začlenění války. Maďarsko nechce být ve stejném spolku jako země ve válce, je to nebezpečné, dodal premiér, který dnes jako první přišel na jednání unijních prezidentů a premiérů v Bruselu.
Slovensko podle premiéra Roberta Fica zablokuje přijetí 18. sankčního balíku Evropské unie proti Rusku, pokud unie předem nevyřeší záležitost ohledně navrhovaného ukončení dovozu ruských energií. Fico v této souvislosti opět kritizoval plán Evropské unie postupně zastavit veškerý dovoz ruského plynu do konce roku 2027. Ten je součástí projektu RePower EU s cílem odbourat závislost evropského bloku na energiích z Ruska.
