Státní provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS v loňském roce zaznamenal čistý zisk 3,95 miliardy korun. Dostal se tak z předloňské ztráty téměř 3,2 miliardy korun.
Čím dál více německých průmyslových podniků zvažuje přesun výroby do zahraničí kvůli vysokým cenám energie a nejistotě ohledně budoucího zabezpečení dodávek energie. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK).
Zájemci o sdílení elektřiny se mohou ode dneška registrovat u Elektroenergetického datového centra (EDC). Znamená to začátek komunitní energetiky v Česku, uvedl zástupci ministerstva průmyslu a obchodu a EDC.
Jaderná elektrárna Temelín v noci na několik hodin odpojila neplánovaně svůj druhý blok. Příčinou bylo chvění turbíny. Nyní je reaktor přibližně na 55 procentech výkonu. Na plný výkon by se měl dostat ještě během dneška, řekl mluvčí elektrárny Marek Sviták.
Rok a půl je šéfem developerské společnosti JRD a může porovnávat pohled na rezidenční trh z obou stran, stavitele i bankéře, kterým Jan Sadil dlouhé roky byl. Nyní zažívá na vlastní kůži „skutečně šíleně dlouhé povolovací řízení“. Předtím jako šéf Hypoteční banky jen poslouchal nářky jeho současných kolegů. Sadil okem znalce posuzuje i vývoj z hlediska budoucí ceny hypoték. Podle něj by bylo bláhové čekat na nějaký další výraznější pokles sazeb. Ale jak říká, nikdy si nepotrpěl na spekulace o budoucím vývoji, čemuž ho naučila praxe. Jeho firma se kromě bydlení velmi soustředí také na energetiku a má v plánu své větrné parky dál rozšiřovat.
Sluneční a větrné elektrárny dodávají podle počasí někdy elektřiny málo, jindy moc. Jaderné elektrárny jedou ve stabilním režimu, je pro ně nevýhodné pořád měnit výkon. Všem se tedy hodí, pokud mohou nadbytek získané energie ukládat a použít později na vyrovnání spotřeby. Zatím je to drahé, ale ukazuje se, že existují levnější, na pohled až neskutečně jednoduché způsoby.
Největším katalyzátorem přechodu na udržitelné zdroje energií se v Česku stala energetická krize, jinde v Evropě už ale projekty dávno běžely. Teď je na nás, abychom srovnali krok, i když v některých otázkách si nevedeme vůbec špatně. „Jsme na předních místech, co se týče akumulace elektřiny vyrobené ze slunce. To v Evropské unii není úplně zvykem. Přitom právě bateriová úložiště slouží k tomu, aby docházelo k lepšímu využití solární energie,“ vysvětluje Jan Kakos, obchodní ředitel Bidli technologie.
Kdybychom byli ve vládě, jinak bychom nerozhodli, říká o vyhlášení vítěze soutěže na dostavbu jaderných bloků v Dukovanech, korejské společnosti KHNP, Karel Havlíček, bývalý ministr průmyslu za ANO. Cena celého projektu podle něj ovšem bude jiná, než vláda prezentuje. „Stát bude muset vynaložit sedm set až devět set miliard korun,“ říká Havlíček. Započítává do toho i úroky z financování. A vláda podle něj neřekla, kde tyto peníze vezme.
Největší zakázka v novodobé historii Česka má vítěze. Dva jaderné bloky v Dukovanech postaví za stovky miliard korejská KHNP. Vládní kabinet Petra Fialy jí dal přednost před francouzskou EDF. „Korejská nabídka byla lepší prakticky ve všech hodnocených kritériích,“ řekl premiér.
Francouzi, nebo Korejci? Blíží se finální rozhodnutí, kdo dostane zakázku na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Vyhraje ekonomicky nejlepší nabídka nebo politika? Jde o největší kontrakt v novodobé historii Česka, strategické energetické a ekonomické rozhodnutí na dlouhé roky dopředu. Je na místě se ptát, jak se to celé peče v tom našem pražském lobbistickém politicko-byznysovém rybníčku. Co se děje v zákulisí tohoto klíčového rozhodnutí? Jaká kritéria vlastně rozhodnou a kdo má skutečný vliv na výběr vítěze?
Češi podceňují kontroly svých elektrických a plynových zařízení. Více než 60 procent z nich nedělá kontroly elektroinstalace. Na pravidelné revize pamatuje pouze 18 procent lidí. Se zraněním zaviněným elektřinou se přitom setkala až třetina lidí. Téměř polovina domácností neřeší také kontroly plynových zařízení. Vyplývá to z průzkumu energetické společnosti epet.
Írán pro jednání s USA určil podmínky, podle amerického činitele nereálné. Mezi předběžnými podmínkami, které Teherán stanovil pro případná jednání se Spojenými státy o příměří, je mimo jiné zavření všech amerických základen v Perském zálivu a finanční odškodnění za americko-izraelské útoky. Napsal to dnes deník The Wall Street Journal.
Číst více
