Žízeň umělé inteligence po energii nezmizí. Má ji uhasit jádro
Zrození chatbotu ChatGPT od americké společnosti OpenAI a nástup dalších modelů umělé inteligence přinesly obrovská očekávání ohledně rozvoje jaderné energetiky. Právě jádro má výrazně pomáhat „hasit rostoucí žízeň“ AI po energii. Příchod čínského „energeticky úsporného“ DeepSeeku pak logicky znamenal šok nejen pro dodavatele výkonných čipů jako Nvidia, ale také třeba pro developery atomových reaktorů příští generace.
Jednou věcí je momentální šok, jinou střízlivější posouzení situace s časovým odstupem. Silný konkurenční boj mezi velkými technologickými firmami i světovými velmocemi naznačuje, že rozvoj AI bude akcelerovat. Vizionáři mluví o obecné umělé inteligenci (general Artificial General Intelligence, AGI), mnohem pokročilejší, než té současné. DeepSeek určitě povzbudí hledání úsporných řešení, ale vývoj podle všeho půjde i opačným směrem. Vzhledem k celkovému rozsahu rostoucího odvětví budou nároky na výpočetní výkon i energii pravděpodobně stoupat.
Nový americký ministr energetiky Chris Wright na konci února prohlásil, že Spojené státy musí rozvíjet spolehlivé zdroje energie včetně jaderných. Uspokojování energetických potřeb AI přirovnal k „modernímu Projektu Manhattan“. USA podle něj chtějí být lídry v umělé inteligenci i výrobě energie.
Začátek letošního roku poznamenaly dvě události, které výrazně ovlivní strategii boje o technologickou převahu ve světě. Čínská firma DeepSeek zaujala novým modelem umělé inteligence, jenž v některých ohledech překonává americkou konkurenci. A administrativa prezidenta Joea Bidena ještě těsně před svým odchodem přišla s přísnějšími limity vývozu polovodičových čipů nejen do Číny a dalších nepřátelských zemí, ale v omezené míře také do většiny států světa včetně Česka. Kdo bude stát na straně vítězů a kdo je poraženým, rozebírá ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Stratégové válek o čipy řeší nové hlavolamy
Money
Datová centra a jádro 4. generace
Jaderné reaktory nabízejí unikátní kombinaci – při výrobě energie neprodukují emise skleníkových plynů a kromě odstávek na údržbu dokážou fungovat v časovém režimu 24/7. Právě proto se korporace jako Microsoft, Google nebo Meta (Facebook) loni předháněly ve formování plánů s spolupráce s jadernými firmami – ať už stávajícími provozovateli reaktorů nebo developery jejich modernějších typů 4. generace. Symbióza datových a výpočetních center se zdroji jaderné energie se zdá být ideální.
Humbuk kolem čínské AI ještě ani neutichl a Francouzi uspořádali v Paříži mezinárodní summit o umělé inteligenci. Francie celému světu deklarovala ambici stát se jedním z globálních hubů AI vedle Ameriky a Číny. Jedním z klíčových faktorů, který jí k tomu má dopomoci, je tamní jaderná energetika. Tady můžeme vidět paralelu – právě Francie patří vedle USA a Číny také ke třem zemím, které se mohou pochlubit největším počtem jaderných reaktorů. Země galského kohouta ale vykazuje nejvyšší podíl jádra na výrobě elektřiny – dosahuje zhruba dvou třetin. Francii v tomto žebříčku dýchá na záda jen Slovensko.
Vysoké výdaje vyvolávají obavy ohledně návratnosti. Technologičtí lídři však investice obhajují jako nezbytné pro udržení pozic v rychle se rozvíjejícím sektoru AI. 
Velká čtyřka vloží do AI další stamiliardy dolarů. Investoři zdvihají obočí
Zprávy z firem
Rub a líc jádra ve Francii
Francouzské ambice provázejí i mnohé pochybnosti, které se dnes paradoxně týkají právě energetiky. Velkým problémem je v celé EU zdlouhavé a byrokraticky náročné připojování k přenosové síti, což se může týkat také datových center. A mnozí mají v živé paměti technické problémy francouzských atomových elektráren v roce 2022, které přispěly k energetické krizi.
Ambice ve výstavbě dalších reaktorů má Paříž obrovské, ale poslední zkušenosti s těmito projekty jsou spíše neslavné. Na druhé straně společnost Fluidstack, založená v roce 2017 na Oxfordské univerzitě, během pařížského summitu potvrdila, že hodlá ve Francii vybudovat jeden z největších světových superpočítačů pro potřeby AI. Prezident Emmanuel Macron při této příležitosti opět připomněl význam francouzského jádra.
Nástup čínského DeepSeeku přispěje k tomu, že jednotlivé projekty „jádra pro AI“ nebudou přijímány s bezbřehým nadšením, ale s rozvahou a realistickými předpoklady. Výstižně to popsala Maryam Salman z dubajské poradenské společnosti Qamar Energy (podle citace webu The National): „Investice do jaderné energie mohou sloužit jako zajištění proti nepředvídatelné budoucnosti energetických potřeb AI.“ Spojené arabské emiráty jsou jednou z dalších zemí, které mají v propojování jádra a datových center velké plány.
Článek vyšel také na serveru Export.cz
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
