Dostavba Dukovan v mlze: Nějaké financování, minimální podíl českých firem a tlak z Evropy
Minulý týden společnost ČEZ oznámila odložení podpisu smlouvy o rozšíření jaderné elektrárny Dukovany. Tento krok odhaluje složitost smluvních vztahů v situaci, kdy financování projektu zůstává nejasné. Evropská komise dosud notifikovala podporu pouze pro jeden blok, což znamená, že financování je zajištěno pouze pro tento jediný blok. V minulosti trvala notifikace 18 měsíců, a nyní budou muset Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) společně s ČEZ znovu žádat o notifikaci pro dva bloky.
Nejasná je také struktura budoucího investora. Není jasné, zda bude EDU II ve vlastnictví ČEZ, státu (MPO či Ministerstva financí), nebo zda se zvolí jiný model. Vláda a příslušná ministerstva si v této otázce počínají tajnůstkářsky, když tak zásadní informace nejsou předem dostupné veřejnosti. To vyvolává otázky, zda je něco, co je třeba skrývat, a pokud ano, co to je.
Čeká český průmysl prohra?
Dalším problémem je účast českých firem na projektu. Přestože se původně hovořilo o 60procentního podílu, nyní se zdá, že je obtížné garantovat i 20procentní účast, která by navíc mohla zahrnovat jen tak „strategické“ oblasti jako třeba catering a ubytování. To by znamenalo, že české firmy by se na klíčových technologických částech projektu podílely minimálně, což je pro český průmysl prohra.
Po takřka dvou měsících pobytu Donalda Trumpa v Bílém domě se nezdá, že tradičně stodenní doba hájení by v jeho případě měla pro Ameriku dopadnout dobře. Doba hájení sice ještě neuplynula celá, avšak již nyní se zdá, že lze celkem bezpečně říci, že ani po jejím uplynutí nezbude než pravit, „Trump dělá Amerikou malou“. Namísto velkou. Namísto skvělou. Jak zněly jeho patetické předvolební sliby, jež daly do mocného pohybu hnutí MAGA.
Lukáš Kovanda: Trump dělá Ameriku malou. Zatím
Názory
Situaci dále komplikuje stížnost francouzské společnosti EDF u Evropské komise proti rozhodnutí ČEZ vybrat jihokorejskou společnost KHNP k výstavbě dvou nových jaderných reaktorů v Dukovanech. EDF tvrdí, že KHNP může získat nespravedlivou dotační podporu od korejské vlády, což by mohlo ohrozit hospodářskou soutěž na evropském trhu. Ačkoli Evropská komise zatím nevydala oficiální stanovisko, objevily se zprávy, že zahájila komunikaci s KHNP. To vyvolává obavy, co se stane, pokud Komise začne intenzivně vyšetřovat celý proces, což by mohlo vést k dalšímu odložení projektu.
Otázkou zůstává i role Francie v celém procesu. Její podpora by mohla urychlit notifikaci financování, což by bylo pro Česko klíčové. Na druhé straně nelze vyloučit, že EDF bude prosazovat zpomalení celého schvalovacího procesu ve snaze získat zpět ztracenou pozici. Jak silný tlak Francie vyvine a jak se k tomu postaví Evropská komise, se teprve ukáže.
Tyto faktory společně vytvářejí nejistotu kolem rozšíření Dukovan, což může mít negativní dopad na energetickou bezpečnost České republiky.
Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 30,5 miliardy korun. Čistý zisk společnosti tak meziročně vzrostl téměř o tři procenta. Stoupl rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), meziročně se naopak firmě snížil zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Letos vedení polostátní skupiny očekává další pokles očištěného zisku na úroveň 25 až 29 miliard korun.
ČEZ loni vydělal přes třicet miliard
Zprávy z firem
Jihokorejský podnik KHNP, který má rozšiřovat jadernou elektrárnu Dukovany, nyní nově uvádí, že české firmy by se na rozšíření podílely nejméně z pětiny. Vyplývá to ze včerejších slov ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka. Garance pouze dvacetiprocentní spoluúčasti českých firem na budování nových jaderných bloků však představuje jen třetinu podílu, s nímž KHNP operoval v době, kdy ještě tendr nebyl uzavřený. Pouze 20 procent by zkrátka bylo pro Česko prohrou.
Pokud Jihokorejci svěří českým firmám jen dvacetiprocentní podíl na rozšíření Dukovan, je to prohra Česka
Zprávy z firem
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
