Maďarsko je spokojeno se spoluprací s Ruskem v dodávkách zemního plynu a nemá v plánu přestat jej od Moskvy nakupovat. A to navzdory tlaku, který je na Maďarsko v tomto ohledu vyvíjen. Na ekonomickém fóru v Petrohradu to řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Energetické a těžební společnosti MND podnikatele Karla Komárka klesly loni tržby na čtvrtinu, činily necelých 56 miliard korun. Také zisk se propadl z 3,2 miliardy na 806 milionů korun. Důvodem je pokles cen energií na velkoobchodním trhu. Zatímco tržby se vrátily zhruba na úroveň let 2018 až 2020, zisk byl i přes pokles výrazně vyšší než v řadě předchozích let, vyplývá z výroční zprávy, na kterou upozornil Ekonomický deník.
Německo chce zrušit kontroverzní poplatek za tranzit plynu, na který si stěžují některé země EU, včetně České republiky. Řekl to dnes státní tajemník pro hospodářské záležitosti Sven Giegold s tím, že se na tom dohodla německá vláda. Vzhledem k tomu, že to vyžaduje změnu zákona, je nejbližším možným termínem pro zrušení poplatku podle něj začátek roku 2025. Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela rozhodnutí Německa ocenil.
Plzeňská Škoda JS, přední evropský výrobce a dodavatel zařízení pro jadernou energetiku, dosáhla loni po dvou ztrátových letech provozního zisku téměř 250 milionů korun. Podnik utržil 3,3 miliardy korun, meziročně o 12 procent více. Jde o auditované hospodářské výsledky podle českých účetních standardů, řekl mluvčí jaderných strojíren Karel Samec. Ztráty v letech 2021 a 2022 podle něj způsobila pandemie covidu-19 a válka na Ukrajině.
Celý svět prakticky v přímém přenosu každý den sleduje oběti ruského bombardování na Ukrajině, kterým bylo možné aspoň částečně zabránit včasnými dodávkami zbraní ze Západu. Posílení systémů protivzdušné obrany bezpochyby pomůže v přímém boji proti Putinově agresi, ta ale v posledních měsících napáchala obrovské škody v ukrajinském týlu. Tamní energetika se bude vzpamatovávat hůře než loni a podle některých pozorovatelů to může být klíčový faktor celkového ruského úspěchu, zaznívá v analýze Jana Žižky, editora webu Export.cz.
Taškent oznámil začátek nové éry. Rusko postaví v Uzbekistánu malou jadernou elektrárnu. Bude to první takový projekt v postsovětské Střední Asii. Uvedl to uzbecký prezident Šavkat Mirzijojev na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Evropská komise schválila Česku program státní podpory za 3,2 miliardy eur, v přepočtu 75 miliard korun, na podporu výroby elektřiny z nových a zmodernizovaných elektráren, které umožňují kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET). Opatření přispěje k realizaci českého Národního energeticko-klimatického plánu, Green Dealu a ke splnění unijního cíle v oblasti energetické účinnosti.
Rozhodčí tribunál Mezinárodní obchodní komory (ICC) podle energetické společnosti ČEZ zakázal ruskému Gazpromu pokračovat v soudním řízení proti české firmě v Rusku. Důvodem je to, že spor firem má výhradně řešit mezinárodní arbitráž, uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Sedm členů představenstva energetické společnosti ČEZ mělo v loňském roce celkový příjem stejný jako v roce 2022. Celkem si přišli na téměř 135 milionů korun. Nejvíc dostal šéf představenstva a generální ředitel Daniel Beneš, který měl nárok na skoro 35 milionů korun. Vyplývá to z pozvánky na červnovou valnou hromadu společnosti.
Boom umělé inteligence (AI) na globálním trhu dopadá na akcie firem, investice do inovací nebo zakládání startupů, které se chtějí na nové vlně svézt. Také zaměřuje pozornost nečekaným směrem, k odvětvím, u nichž by to mnozí nečekali. Jedním z momentálních vítězů „humbuku kolem AI“ se stává jaderná energetika.
Ruská vláda nařídila státní plynárenské společnosti Gazprom, aby za loňský rok nevyplácela dividendy. Vyplývá to podle agentury Reuters z dekretu zveřejněného na internetových stránkách společnosti. Gazprom vloni vykázal první celoroční ztrátu od roku 1999. Na hospodaření podniku měl negativní dopad prudký pokles prodeje plynu do Evropy, který je důsledkem ruské invaze na Ukrajinu.
Írán pro jednání s USA určil podmínky, podle amerického činitele nereálné. Mezi předběžnými podmínkami, které Teherán stanovil pro případná jednání se Spojenými státy o příměří, je mimo jiné zavření všech amerických základen v Perském zálivu a finanční odškodnění za americko-izraelské útoky. Napsal to dnes deník The Wall Street Journal.
Číst více
