Mezi hlavní viníky finanční krize v letech 2008 a 2009 patřily banky. Také za to pak zaplatily - musely držet více kapitálu jako prevenci přes přílišným rizikem. Trest ale evidentně vypršel - alespoň v Americe.
Americká společnost X, bývalý Twitter, jedná s investory o poskytnutí financí. Sama sebe přitom oceňuje na 44 miliard dolarů (1,06 bilionu korun), což je cena, kterou za ni před více než dvěma lety zaplatil miliardář Elon Musk. S odkazem na své zdroje to ve středu napsala agentura Bloomberg. Jde podle ní o první známé kolo financování za dobu, co firmu koupil Musk.
Bankovní holding J&T Finance Group se chystá prodat dluhopisy za 300 milionů eur (7,6 miliardy korun), což bude zatím její největší emise dluhu. Chce si zajistit peníze na případné předčasné splacení dříve vydaných dluhopisů a také získat finance na další expanzi. Agentuře Bloomberg to řekl finanční ředitel J&T Banky Michal Kubeš. Dodal, že dluhopisy budou dostupné i pro investory v zahraničí.
Doba ekonomické nejistoty je podle globálních traderů před námi. Na klíčových trzích, zejména v USA, se očekávají velké proinflační tlaky, což vede ke globálnímu výprodeji dluhopisů. Výnosy britských a amerických bondů tak rostou a blíží se pětiprocentní hranici. To přitom může představovat tlak na hodnotu rizikovějších nástrojů, zejména růstových akcií. Další výsledková sezona tak může přinést velké propady populárních akcií.
Dluhopisové fondy po celém světě letos od investorů získaly rekordních více než 600 miliard dolarů (14,5 bilionu korun). S odkazem na data společnosti EPFR to napsal britský ekonomický list Financial Times. Investoři preferují pevný výnos, což je známkou toho, že od hlavních centrálních bank očekávají pokračující snižování základních úrokových sazeb.
Zatímco si čeští investoři v uplynulé dekádě zkoušeli štěstí na korporátních dluhopisech, zkoušejí nyní jejich globální kolegové sázet na podobně nejisté investiční nástroje. Do strukturovaných dluhových nástrojů poslali letos nejvíc peněz od roku 2007, přitom právě tyto nepříliš průhledné investice se staly jednou z příčin finanční krize v roce 2008. Odborníci uklidňují, že riziko zatím není systémové, připomíná list The Financial Times.
Průmyslově-technologická skupina Czechoslovak Group (CSG) prodala dolarové dluhopisy za 734 milionů dolarů (v přepočtu přes 17,5 miliardy korun). Uvedl to dnes server HN.cz. Mluvčí CSG Andrej Čírtek přesnou částku neuvedl. Serveru řekl jen, že objem emise činil více než 700 milionů dolarů. Peníze z prodeje bondů mají CSG pomoci částečně pokrýt akvizici skupiny Kinetic, sdružující přední americké výrobce malorážového střeliva, píše server. Majitelem CSG je český podnikatel Michal Strnad.
Akciové fondy od začátku roku do konce listopadu vynesly 17,3 procenta, dluhopisové fondy 4,1 procenta a smíšené fondy 9,3 procenta. Vyplývá to z Partners indexu podílových fondů. Fondy byly převážně v plusu i za celý rok 2023.
Peníze získané z třetí emise využije Rohlík.cz Investment na své refinancování, provozní rezervy a zejména další rozvoj.
Česká a slovenská UniCredit Bank rozhodla o vydání kreditních dluhopisů za 1,7 miliardy eur (42,9 miliardy korun), které nakoupí nizozemský penzijní fond PGGM. Dluhopisy budou sloužit ke sdílení rizik z úvěrového portfolia banky, která díky tomu získá více volného kapitálu.
Podnikatel Tomáš Čupr prostřednictvím společnosti Rohlik.cz Finance II vydává dluhopisy v objemu tři miliardy korun s možností navýšení až na 4,5 miliardy. Dluhopisy jsou splatné na konci roku 2029 a jejich roční výnos činí šest procent.
