Tržby v tuzemských obchodech se v březnu snížily reálně o 8,1 procenta, meziměsíčně klesly o 0,7 procenta. Data zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Tržby klesly jedenáctý měsíc v řadě a podle analytiků se trend ještě dlouho neobrátí.
Inflační vlna ve výrobě postupně opadá. I březnová čísla potvrdila zpomalení růstu cen v průmyslu, zemědělství i stavebnictví. Přispěly k tomu nižší ceny energií, roli hraje ale i vyšší srovnávací základna z loňska, upozorňují analytici. V dubnu podle nich výrobní inflace klesne na jednociferné hodnoty, později během roku ji bude následovat i index spotřebitelských cen.
Zatímco běžní Češi přemýšlejí, za co utratit peníze, případně kam je investovat, zda jet na dovolenou nebo si něco nového pořídit do domácnosti, stát tyto problémy neřeší. Jeho příjmy nadále rostou, a stejně tak výdaje. Poradenská společnost Ceec vydala čtvrtletní zprávu, ve které hodnotí český stavební trh. Přestože se v letošním roce čeká mírný pokles aktivity, peněz bude na výstavbu stále dost.
Průmyslová produkce v Česku v únoru podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně vzrostla o dvě procenta. K tomu ale dopomohl především nižší srovnávací základ. „Proto není třeba poslední – byť kladné – výsledky průmyslu příliš přeceňovat,“ komentuje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že průmyslu začínají citelně chybět nové zakázky.
Tržby v maloobchodu začnou výrazněji růst až se zvýšením reálných mezd a útlumem obav ze stoupající nezaměstnanosti, shodují se analytici. Podle některých z nich se tak však může stát až v příštím roce.
Češi šetří na potravinách, jinak ale v únoru celkově nakupovali více, než se čekalo, své útraty zvýšili třeba za oděvy a obuv. Jejich nákupní náladu podporuje uklidnění situace kolem cen energií a teplé počasí, píše Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Maloobchodní tržby v Česku v únoru v meziročním srovnání klesly desátý měsíc za sebou. Pokles ale zpomalil na 6,4 procenta z lednových revidovaných 6,8 procenta. Meziměsíčně měli obchodníci tržby nižší o 0,4 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).
Nárůst veřejného dluhu překonal nárůst z obou pandemických let. Nastal i přesto, že obce a kraje vykázaly – na rozdíl od vlády – přebytek, a to třetí největší v historii.
Česká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 mezičtvrtletně klesla o 0,4 procenta a meziročně stoupla o 0,3 procenta. HDP za celý rok stouplo o 2,5 procenta. Zpřesněné údaje za daná období dnes zveřejnil Český statistický úřad.
Důvěra v českou ekonomiku dosáhla letos v březnu úrovně 93,9 bodu. To znamená, že je na úrovni 93,9 procenta průměru let 2003 až 2022. Je tedy stále z dlouhodobé perspektivy podprůměrná. Nicméně i tak je na nejvyšší úrovni od loňského srpna. Zasluhuje se o to nyní hlavně růst důvěry mezi podnikateli. I když mezi nimi není vývoj jednotný. Zlepšuje se totiž nálada podnikatelů a firem v průmyslu a obchodě, zatímco se zhoršuje ve stavebnictví a vybraných službách, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Maloobchodní tržby klesly v lednu o 7,7 procenta. Pokles nastal devátý měsíc za sebou, uvedl Český statistický úřad. Pokles ale zpomalil z prosincových revidovaných 8,1 procenta.
