Česko se už dostalo do mzdově-inflační spirály, varuje člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub. Podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy to znamená, že zkrocení inflace si vyžádá delší čas a napáchá větší ekonomické a sociální škody.
Česká ekonomika vystoupila z recese, v letošním roce mírně poroste o 0,4 procenta. Růst bude postupně zrychlovat, v příštím roce se přiblíží ke třem procentům. Inflace se letos v průměru dostane k 11 procentům a citelněji ke třem procentům klesne až v roce 2024. Vyplývá to z makroekonomické prognózy České bankovní asociace (ČBA)
Inflace v dubnu klesla na 12,7 procenta. Tak nízkou úroveň prakticky nikdo nečekal, ani Česká národní banka. Ta patrně bude nynější čísla interpretovat jako úspěch své měnové politiky z posledního bezmála roku, kdy s inflací bojuje skrze kurz a posilování koruny, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Inflace v Česku v dubnu meziročně zpomalila na 12,7 procenta, což bylo o 2,3 procentního bodu méně než v březnu. Zpomalení růstu bylo ovlivněno zejména cenami v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle bydlení, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků by měla i nadále klesat a pod desetiprocentní hranici se vrátit v polovině roku.
Meziroční inflace v dubnu dále zpomalila, a to na 13,3 procenta v meziročním vyjádření. Vyplývá to z odhadů českých i zahraničních analytiků, které oslovila agentura Bloomberg. Údaj zveřejní Český statistický úřad tento čtvrtek, připomíná hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Guvernér ČNB Michl kontra premiér Fiala. Ostrý souboj mužů, kteří mají máslo na hlavě a řešení problémů, konkrétně inflace, nabízejí s křížkem po funuse. Rozsoudit, jestli za vysokou inflaci může spíš uvolněná měnová nebo uvolněná fiskální politika, není úplně jednoduché.
Do sporu, kdo může za inflaci, která v Česku patří k nejvyšším v Evropě, se vložil místopředseda Poslanecké sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Podle něj největší zodpovědnost nese Česká národní banka, ačkoli mezi faktory patří i velmi uvolněná rozpočtová politika, která byla už před pandemií covidu-19.
Tržby tuzemských maloobchodníků se v březnu nečekaně silně propadly, meziročně o 8,1 procenta. Tak velký propad nikdo z expertů oslovených agenturou Bloomberg nepředvídal. Očekával se propad jen o 6,6 procenta, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Česká národní banka viní z inflace vládní deficity, jenže zároveň ve své aktuální prognóze přiznává, že vláda už příští rok stáhne deficit pohodlně pod úroveň maastrichtského kritéria pro přijetí eura. Vládě to může pomoci vyhrát volby.
Za inflaci může vláda, prohlásil razantně guvernér České národní banky Aleš Michl. Za inflaci je plně odpovědná Česká národní banka a její měnová politika, kontroval neméně ostře premiér Petr Fiala. Rozhořel se nám tu spor, který země dlouho neviděla. A je to dobře. O podstatě tuzemské inflace je totiž potřeba mluvit čím dál víc.
Evropské akciové trhy dnes posilovaly díky nadějím na pokles obchodního napětí mezi USA a Čínou. Německá burza se vyšplhala až na nové rekordní maximum. Index STOXX Europe 600 si připsal 0,44 procenta na 537,96 bodu. Index DAX, který je hlavním indikátorem vývoje cen akcií na burze ve Frankfurtu nad Mohanem, se dnes zvýšil o 0,63 procenta a uzavřel na 23 499,32 bodu.
Pražská burza zavřela na nejvyšší hodnotě ve své historii. Index PX dnes posílil o 2,01 procenta na 2145,99 bodu, a vylepšil tak dosavadní maximum z 27. března. Během dne se dostal i nad 2147 bodů. Nahoru ho táhly především bankovní akcie. Aktivita na trhu byla nadprůměrná, celkový objem obchodů přesáhl 950 milionů korun.
Ceny ropy 🛢 dnes pokračují v růstu 📈, podporují je naděje na zmírnění obchodního napětí mezi Spojenými státy a Čínou. Severomořská ropa Brent přidává asi 0,7 procenta a dostala se nad 63 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisuej také asi 0,7 procenta a vrátila se nad 60 dolarů za barel.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a polský premiér Donald Tusk podepsali v Nancy na východě Francie smlouvu o přátelství a posílené vojenské spolupráci, informovaly agentury AFP a PAP. Obě strany rovněž podepsaly dohodu o civilní jaderné energetice.
Italská společnost Moltiply Group, která provozuje internetový srovnávač cen Trovaprezzi.it, žaluje americkou internetovou firmu Google za zneužívání dominantního postavení na trhu. Žádá také po firmě odškodné zhruba tři miliardy eur (téměř 75 miliard korun). Google požadavky na odškodné odmítl a označil je za přemrštěné, uvedla agentura Reuters.
Číst více
Slovenský výrobce munice MSM Group, který patří pod společnost Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada, dokončila převzetí německého průmyslového parku Walsrode s výrobou nitrocelulózy. Výše transakce skupina neuvedla, podle dřívějších informací serveru Seznam Zprávy šlo o obchod za miliardy korun. Výrobu nitrocelulózy v německém Walsrode chce CSG za několik miliard korun rozšířit.
Číst více
Výrobce porcelánu z Nové Role na Karlovarsku, společnost Thun 1794 ☕, po dvou nepříliš dobrých letech očekává letos obrat k lepšímu. Začátek roku ukazuje nárůst počtu zakázek, a to takový, že firma musí prodlužovat termíny objednávek. Podle generálního ředitele Thun 1794 Vlastimila Argmana by tak mohla společnost letos dosáhnout zisku, předběžně okolo 20 milionů korun. Loni firma skončila ve ztrátě, výši zatím porcelánka neupřesnila.
Číst více
Skupina IAG, která vlastní mimo jiné aerolinky British Airways a Iberia, plánuje koupit 71 letadel ✈ pro dálkové lety od výrobců Airbus a Boeing. Skupina to uvedla spolu s výsledky hospodaření za první čtvrtletí. Čistý zisk vzrostl na 198 milionů eur (téměř pět miliard kourn), před rokem činil zisk na srovnatelné bázi 68 milionů eur.
Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová zopakovala, že Evropská unie Spojeným státům nabízí nulová vzájemná cla na průmyslové zboží. Pokud ale obchodní jednání s USA selžou, je EU připravena u celních poplatků na protiopatření, dodala von der Leyenová po schůzce s německým kancléřem Friedriech Merzem.
Nová německá ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová dnes vyloučila, že by se Německo mohlo vrátit k výrobě elektřiny z jádra ☢. Návrat by podle ní vyžadoval příliš mnoho peněz a není pro něj ani shoda ve společnosti. Jaderná energetika podle ní patří k evropskému energetickému mixu, ne už ale k německému. Důraz chce Reicheová klást na budování plynových elektráren, informovala agentura DPA.
Číst více