Konsolidační balíček zvýší lidem inflaci a firmám marže, prognózuje ČNB
NázoryPřipravovaný konsolidační balíček zvýší lidem inflaci a firmám marže. Konstatuje to Česká národní banka ve své v pátek zveřejněné Zprávě o měnové politice.
Připravovaný konsolidační balíček zvýší lidem inflaci a firmám marže. Konstatuje to Česká národní banka ve své v pátek zveřejněné Zprávě o měnové politice.
Inflace v červenci pokračovala ve zpomalování a dostala se pod devět procent. Shodují se na tom oslovení analytici. Za poklesem meziroční inflace podle nich stojí zejména vliv loňské srovnávací základny. Proti předchozímu měsíci spotřebitelské ceny podle analytiků vzrostly, zejména vlivem cen rekreací. V červnu byla meziroční inflace 9,7 procenta, byla to nejnižší hodnota od prosince 2021. Údaje o červencové inflaci zveřejní Český statistický úřad (ČSÚ) ve čtvrtek.
Bankovní rada České národní banky v souladu s očekáváním ponechala základní úrokovou sazbu na stávající úrovni sedmi procent. Zároveň však formálně ukončila svoji intervenci za silnější korunu. Koruna v reakci znatelně oslabila, vzápětí část svých ztrát jak vůči euru, tak dolaru zase umazala. Trhy totiž seznaly, že ČNB jedná tak, aby se „koza nažrala a vlk vlastně zůstal celý“.
Cenové tlaky napříč ekonomikou zvolňují, inflace však zůstává nadále až příliš vysoká na to, aby mohla ČNB začít snižovat úrokové sazby. A tak jak už v červnových rozhovorech s médii členové bankovní rady avizovali, úrokové sazby na dnešním měnově-politickém zasedání ponechali beze změny. Základní úroková sazba zůstává na sedmi procentech. ČNB také představila svou novou makroekonomickou prognózu, kterou analytici považují za významnější než samotné rozhodnutí o sazbách.
Zkrocení inflace i veřejného dluhu, k němuž v Česku především vlivem vývoje ve světě a statistických daností dojde v příštím roce, ve skutečnosti snižuje, nikoli zvyšuje, pravděpodobnost, že Česko přijme euro, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Česká ekonomika se v letošním druhém čtvrtletí propadla o něco hlouběji, než se čekalo. Hrubý domácí produkt klesl reálně meziročně o 0,6 procenta, zatímco se počítalo spíše s poklesem 0,5 procenta. Slabší než očekávaný vývoj ekonomiky je tak dalším impulsem pro zintenzivnění debaty ohledně zahájení snižování úrokových sazeb České národní banky, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Inflace v Česku bude příští rok nezvykle nízká, jen jednoprocentní, začínají předpovídat už i české instituce. Fialova vláda tak bude v předvolebním roce moci vyhlásit své vítězství nad inflací i zadlužováním, přestože jí spíše jen „spadne do klína“.
Tuzemský růst cen sice zpomalil pod deset procent, ale inflace je přesto stále vysoká, a neumožňuje České národní bance snížit úrokové sazby. Senátorům to ve čtvrtek řekl guvernér ČNB Aleš Michl při představování Zprávy ČNB o výkonu dohledu nad finančním trhem. Červnová meziroční inflace zpomalila na 9,7 procenta, byla o 0,4 procentního budu nižší, než očekávala ČNB ve své květnové prognóze.
Množí se zprávy o oživování trhu s hypotékami. Prý už to začalo. Podle údajů bankovní asociace v květnu i v červnu konečně po roce rostl počet nových hypoték i jejich objem. Vypadá to jako světlo na konci tunelu. A to ještě od července povoluje jedna z regulací, výše splátky vzhledem k čistému příjmu už se nebude tolik hlídat. Znamená to, že žadatel může dosáhnout na víc peněz, teoreticky by to mohlo přilákat další zájemce: Červencové výsledky se dozvíme za pár týdnů.
Celý trh čeká, kdy inflace konečně spadne do inflačního pásma České národní banky a ta uvolní sazební „okovy“ české ekonomiky. Nejvíc se na to těší realitní trh, který je nyní ve stadiu hibernace. Podle Jakuba Matějů, náměstka ředitele měnové sekce ČNB a poradce bankovní rady, by neměla být očekávání trhu nějakého rychlého klesání sazeb příliš velká. A už vůbec ne v letošním roce. Bankovní rada chce s jejich poklesem počkat, aby si byla jistá, že jsou všechny inflační tlaky za námi. A o návratu základní sazby pod tři procenta si podle Matějů na dlouhé roky můžeme nechat zdát.
Počet útoků v on-line bankovnictví v posledních letech několikanásobně narostl a stejně tak se zvyšuje i důmyslnost podvodů. Kriminalita páchaná v kyberprostoru za loňský rok představovala přes deset procent registrované kriminality v ČR. Cílovou skupinou útoků byla veřejnost včetně zranitelných skupin spotřebitelů. Útočníci používají hlavně podvodné telefonáty, takzvaný vishing, nebo podvržené odkazy v chatovacích aplikacích, textových zprávách nebo e-mailech, takzvaný phishing. Uvádí to Česká národní banka v pravidelné Zprávě o výkonu dohledu nad finančním trhem za loňský rok.