Hodnota zlata v portfoliu České národní banky se od začátku roku zvýšila o 65 procent na 26,049 miliardy korun. Vyplývá to z bilance centrální banky k 30. červnu, kterou banka zveřejnila na svých internetových stránkách. Guvernér ČNB Aleš Michl už v minulosti oznámil záměr nakoupit do rezerv více zlata. ČNB detaily ohledně správy devizových rezerv nekomentuje.
Zasedání bankovní rady ČNB dle očekávání nepřineslo pohyb se sazbami. Trhy vnímají červnové zasedání jako poslední, na němž dává smysl zvyšovat sazby. „Dá se očekávat, že už v průběhu léta klesne míra inflace natolik, že zvyšování sazeb nebude mít valný význam,“ komentuje analytik SAB Finance Tomáš Kudela.
Základní úroková sazba v Česku je od loňského června sedm procent poté, co ji bankovní rada ČNB zvýšila o 125 bazických bodů na na nejvyšší míru od roku 1999. Podobný způsob boje s rapidní inflací ve světě za poslední rok zvolilo více než osm desítek zemí, vyplývá z údajů centrálních bank. Některé země, jako například Turecko či Rusko, jdou ale opačným směrem. Podívejte se na přehled sazeb ve vybraných zemích světa.
Bankám a spořitelnám v Česku v letošním prvním čtvrtletí klesl meziročně souhrnný čistý zisk o 2,4 miliardy korun na 21,12 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Aktiva bank podle nich činila ke konci března 9,745 bilionu korun, což je o 840 miliard více než na konci roku.
Důvody pro zvýšení sazeb ČNB jsou nyní slabší než při posledním zasedání. Dá se proto nyní očekávat, že k růstu sazeb na červnovém zasedání ČNB nedojde a vysoce pravděpodobně tak bude sedm procent maximem repo sazby, píše ve svém komentáři Karel Růžička ředitel úseku Treasury Trinity Bank.
Inflační vlna, která se právě prohání Evropou, je mnohým stoupencům eura argumentem pro co nejrychlejší vstup do eurozóny. Upozorňují, že Česko vykazuje vyšší inflaci než většina zemí eurozóny, přestože muselo jít s úrokovými sazbami znatelně výše než právě eurozóna. Vždyť základní úroková sazba eurozóny nyní činí čtyři procenta, zatímco ta česká je už rok na úrovni sedmi procent. Inflace v Česku v květnu činila podle ČSÚ 11,1 procenta, kdežto v eurozóně jen 6,1 procenta.
Slovensko má vyšší inflaci než Česko. A podle Bloombergu ji výrazně vyšší bude mít už po celý letošek, a pak i v následujících dvou letech. Kvůli přijetí eura totiž Slovensko nemůže s inflací bojovat účinněji, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil v prvním čtvrtletí letošního roku po sérii schodků přebytkem zhruba 39,6 miliardy korun. Předběžné údaje zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Loni ve stejném období vykázala bilance schodek 19,2 miliardy. Před letošním prvním kvartálem byla naposledy v přebytku v prvním čtvrtletí roku 2021.
Investování do ikonických akcií typu Apple nebo do podílových fondů podle ESG principů není už nic nového. To, že se ale dá investovat do konkrétních podniků i přímo u nás a s průměrným 12procentním zhodnocením, až tak známé ještě stále není. Přes takzvaný investiční crowdfunding, můžete i jen s tisícikorunou podpořit značky jako je Remoska, revitalizovaný Znojemský městský pivovar nebo třeba továrna na matrace a přikrývky PiCaSo z Mikulova či rodinná firma na světelnou výzdobu Decoled.
Inflace v Česku je neústupnější, než experti čekali. Drží se České republiky „jako klíště“. Experti se před oznámením dnešních čísel shodovali, že v meziročním vyjádření inflace klesne pod úroveň 11 procent. Místo toho však vykázala úroveň 11,1 procenta. I tak ale platí, že inflace je v meziročním vyjádření nyní nejnižší od loňského února, podotýká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Měnová politika České národní banky (ČNB) by měla kvůli vysoké inflaci být aktivističtější, stále je příliš uvolněná. Uvedly do ekonomky Helena Horská a Jana Matesová v dnešních Otázkách Václava Moravce. Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl je skeptický tomu, že by se inflace mohla vrátit ke dvěma procentům už začátkem příštího roku. V dubnu činila meziroční míra inflace 12,7 procenta.
K lepšímu než plánovanému výsledku hospodaření loňského státního rozpočtu dopomohly podle Nejvyššího kontrolního úřadu i některé nesystémové kroky. Vláda například navýšila vládní rozpočtovou rezervu o 30 miliard korun kvůli škodám z loňským zářijových povodní, ale na jejich odstraňování uvolnila jen 15,6 miliardy korun. Z toho se podle kontrolorů podařilo reálně vyčerpat jen 3,5 miliardy korun a zbylé peníze vláda využila na jiné účely.
Společnost Google 🌐 musí sdílet data se svými soupeři, aby se více otevřela konkurence v oblasti internetového vyhledávání. Podle světových agentur to vyplývá z úterního rozhodnutí soudu ve Washingtonu. Soud společnosti také zakázal uzavírat dohody s výrobci mobilních a dalších zařízení, které znemožňují předinstalování konkurenčních produktů na těchto zařízeních. Google nicméně nemusí prodat prohlížeč Chrome a operační systém Android, rozhodl soud.
Hodnota firmy zabývající se umělou inteligencí 🧠 Anthropic po nejnovějším získání peněz od investorů vzrostla na 183 miliard dolarů (3,9 bilionu korun), což je více než dvojnásobek ve srovnání s oceněním v předchozím kole financování. Oznámila to společnost, mezi jejíž investory patří také Alphabet a Amazon.com.
Ruský prezident Vladimir Putin je možná největší válečný zločinec naší doby. Řekl to německý kancléř Friedrich Merz v rozhovoru s televizí Sat.1. Podle agentury DPA jde o zatím nejostřejší Merzova slova na adresu šéfa Kremlu.
Americký prezident Donald Trump znovu uvedl, že je velmi zklamaný z ruské hlavy státu Vladimira Putina. Vůbec se však nebojí, že by se proti Spojeným státům formovala osa za účasti mimo jiné Číny a Ruska, řekl také v rozhlasovém pořadu moderátora Scotta Jenningse. Informuje o tom agentura Reuters.