Hrubý domácí produkt Česka ve druhém čtvrtletí meziročně klesl o 0,4 procenta a mezičtvrtletně vzrostl o 0,1 procenta. Meziroční pokles HDP byl ovlivněn nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a úbytkem zásob, naopak pozitivně působily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka, uvedl Český statistický úřad ve svém zpřesněném odhadu.
Inflace je stále vysoká a letos už moc klesat nebude. Přesto se však Češi mohou „utlouct“ po dovolených, které tudíž markantně zdražují a ženou inflaci nad očekávání vysoko, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Zdražování nafty včera dále nabralo na tempu. Za jediný den nafta u českých čerpacích stanic podražila průměrně o 25 haléřů na litr, vyplývá ze zveřejněných údajů CCS. Od začátku srpna, za uplynulý týden, už tak její cena vzrostla v souhrnu v průměru o 3,30 koruny na litr.
Koncem června se v Česku částečně změnily podmínky pro poskytování hypoték. Česká národní banka (ČNB) totiž zrušila požadavek na posuzování limitu DSTI, který vyjadřuje, jak velkou část čistého svého měsíčního příjmu žadatel o úvěr vynakládá na splátky celkového dluhu. Od 1. července už tedy tuzemské banky nemusí brát tento limit v potaz. Jak je to ale ve skutečnosti? Rozmrzne díky tomu aspoň trochu i hypoteční trh? Zeptali jsme se na to v bankách i u finančních poradců.
České banky i pojišťovny jsou dostatečně kapitálově vybavené, aby odolaly i zhoršeným ekonomickým podmínkám. Ukázaly to výsledky dohledových zátěžových testů, které zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Tento druh testů provádí ČNB pravidelně ve spolupráci s vybranými bankami a pojišťovnami, které pokrývají přes 90 procent českého trhu.
Inflace v červenci pokračovala ve zpomalování a dostala se pod devět procent. Shodují se na tom oslovení analytici. Za poklesem meziroční inflace podle nich stojí zejména vliv loňské srovnávací základny. Proti předchozímu měsíci spotřebitelské ceny podle analytiků vzrostly, zejména vlivem cen rekreací. V červnu byla meziroční inflace 9,7 procenta, byla to nejnižší hodnota od prosince 2021. Údaje o červencové inflaci zveřejní Český statistický úřad (ČSÚ) ve čtvrtek.
Bankovní rada České národní banky v souladu s očekáváním ponechala základní úrokovou sazbu na stávající úrovni sedmi procent. Zároveň však formálně ukončila svoji intervenci za silnější korunu. Koruna v reakci znatelně oslabila, vzápětí část svých ztrát jak vůči euru, tak dolaru zase umazala. Trhy totiž seznaly, že ČNB jedná tak, aby se „koza nažrala a vlk vlastně zůstal celý“.
Cenové tlaky napříč ekonomikou zvolňují, inflace však zůstává nadále až příliš vysoká na to, aby mohla ČNB začít snižovat úrokové sazby. A tak jak už v červnových rozhovorech s médii členové bankovní rady avizovali, úrokové sazby na dnešním měnově-politickém zasedání ponechali beze změny. Základní úroková sazba zůstává na sedmi procentech. ČNB také představila svou novou makroekonomickou prognózu, kterou analytici považují za významnější než samotné rozhodnutí o sazbách.
Zkrocení inflace i veřejného dluhu, k němuž v Česku především vlivem vývoje ve světě a statistických daností dojde v příštím roce, ve skutečnosti snižuje, nikoli zvyšuje, pravděpodobnost, že Česko přijme euro, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Česká ekonomika se v letošním druhém čtvrtletí propadla o něco hlouběji, než se čekalo. Hrubý domácí produkt klesl reálně meziročně o 0,6 procenta, zatímco se počítalo spíše s poklesem 0,5 procenta. Slabší než očekávaný vývoj ekonomiky je tak dalším impulsem pro zintenzivnění debaty ohledně zahájení snižování úrokových sazeb České národní banky, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Inflace v Česku bude příští rok nezvykle nízká, jen jednoprocentní, začínají předpovídat už i české instituce. Fialova vláda tak bude v předvolebním roce moci vyhlásit své vítězství nad inflací i zadlužováním, přestože jí spíše jen „spadne do klína“.
