Růst výrobních cen může podle analytiků i v dalších měsících zpomalovat. Zároveň však nepředpokládají návrat k cenám před pandemií. Upozorňují také, že vývoj výrobních cen bude argumentem proti zvýšení úrokových sazeb České národní banky na srpnovém zasedání její bankovní rady. Podle čerstvých údajů Českého statistického úřadu v červnu dál zpomalil meziroční růst cen většiny výrobců, v zemědělství se prohloubil pokles cen.
Česká národní banka (ČNB) zadržela v prvním pololetí 2797 padělaných nebo pozměněných bankovek a mincí. Je to o polovinu víc než za celý loňský rok, proti loňskému prvnímu pololetí se počet zadržených padělků zvýšil víc než pětinásobně. Naprostá většina odhalených padělků jsou české koruny, vyplývá z informací ČNB.
Česká národní banka sníží úrokové sazby nejdříve v roce 2025, míní ekonom Národního institutu SYRI a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáš Havránek. Podle něj členové bankovní rady ví, že bude-li inflace kolem nuly nebo v mírném záporu, veřejnost jí to po období s dvoucifernou inflací nebude vyčítat. Toto vědomí je tak silné a potřeba obnovit důvěryhodnost instituce tak urgentní, že snížení sazeb je v letošním roce vyloučené a v roce následujícím nepravděpodobné, uvedl Havránek.
Hodnota zlata v portfoliu České národní banky se od začátku roku zvýšila o 65 procent na 26,049 miliardy korun. Vyplývá to z bilance centrální banky k 30. červnu, kterou banka zveřejnila na svých internetových stránkách. Guvernér ČNB Aleš Michl už v minulosti oznámil záměr nakoupit do rezerv více zlata. ČNB detaily ohledně správy devizových rezerv nekomentuje.
Rozbité auto, porouchaná lednice nebo akutní rekonstrukce koupelny? Nečekané situace, které si žádají větší investice. Co dělat, když momentálně nemáte dostatek volných financí? Jedním z řešení je půjčka. Je lepší o půjčku požádat někoho z rodiny, nebo raději finanční instituci?
Česká národní banka (ČNB) se pod vedením guvernéra Aleše Michla méně než dříve držela modelových doporučení svého aparátu při rozhodování o měnové politice. Shodují se na tom analytici. Připomínají, že ČNB za Michlova působení nijak neupravila základní úrokovou sazbu, která je od loňského června na sedmi procentech. Michl je dnes v čele centrální banky rok, od loňského července nahradil Jiřího Rusnoka.
Minulý týden přinesl mírný ústup z maxim na burzách, které za posledních několik týdnů neustále rostly. Investoři se rozhodli realizovat zisky a burzy si vzaly krátkou přestávku. Roste obava, že vysoké sazby tu s námi budou daleko delší období. Tento bolestný krok je přesto nezbytný pro udržení cen a inflačních očekávání na stabilní úrovni. Po dosažení úrovně 4450 bodů se index S&P 500 otočil a klesl výrazně níže. Bude zajímavé sledovat, co přinese konec měsíce a začátek prázdnin, kdy se obecně očekává nižší aktivita a likvidita na finančních trzích.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) znovu podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Sazba se naposledy měnila před rokem, kdy ji ČNB zvýšila o 1,25 procentního bodu na současnou úroveň. Bankovní rada také potvrdila závazek, že bude nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Zasedání bankovní rady ČNB dle očekávání nepřineslo pohyb se sazbami. Trhy vnímají červnové zasedání jako poslední, na němž dává smysl zvyšovat sazby. „Dá se očekávat, že už v průběhu léta klesne míra inflace natolik, že zvyšování sazeb nebude mít valný význam,“ komentuje analytik SAB Finance Tomáš Kudela.
Základní úroková sazba v Česku je od loňského června sedm procent poté, co ji bankovní rada ČNB zvýšila o 125 bazických bodů na na nejvyšší míru od roku 1999. Podobný způsob boje s rapidní inflací ve světě za poslední rok zvolilo více než osm desítek zemí, vyplývá z údajů centrálních bank. Některé země, jako například Turecko či Rusko, jdou ale opačným směrem. Podívejte se na přehled sazeb ve vybraných zemích světa.
Bankám a spořitelnám v Česku v letošním prvním čtvrtletí klesl meziročně souhrnný čistý zisk o 2,4 miliardy korun na 21,12 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Aktiva bank podle nich činila ke konci března 9,745 bilionu korun, což je o 840 miliard více než na konci roku.
