Kryptoměna bitcoin před nástupem Donalda Trumpa do úřadu prezidenta Spojených států vystoupala na rekord. Cena největší a nejstarší digitální měny podle údajů specializované burzy Bitstamp poprvé přesáhla hranici 109 tisíc dolarů (2,7 milionu korun).
Dosažení hranice 100 tisíc (zhruba 2,5 milionu korun) za jeden bitcoin může podle odborníků dále výrazně zvýšit zájem o nejznámější kryptoměnu, což povede k jejímu dalšímu růstu. Zároveň lze ale očekávat krátkodobý pokles kvůli možnému vybírání zisků investory, kteří spekulovali právě s dosažením stotisícové hranice. Vyplývá to z aktuálních vyjádření expertů a analytiků.
Další psychologická hranice padla. Cena největší kryptoměny světa bitcoinu prolomila hranici 100 tisíc dolarů. Jeho propagátoři to očekávali již mnohokrát, přesto největší šance se bitcoinu dávaly po zvolení Donalda Trumpa prezidentem. Ten nyní oznámil, že na šéfa vlivné komise pro cenné papíry (SEC) jmenuje Paula Atkinse, který je velkým obhájcem decentralizovaných kryptoměn. Pro české držitele bitcoinu to je sice dobrá zpráva, zároveň ale případné zisky z prodeje budou muset stále danit.
Pokračování konfliktu na Ukrajině a jeho eskalace ovlivňovaly finanční trhy po celý uplynulý týden. Nové raketové útoky způsobily výrazné zpevnění drahých kovů, jako je zlato či stříbro. Kryptoměna bitcoin se přiblížila až k hranici 100 tisíc dolarů. Své výsledky zveřejnil čipový gigant Nvidia. Akcie postupně zlepšovaly své pozice, index S&P 500 se přiblížil zpátky k úrovním okolo 6000 dolarů.
Od vítězství Donalda Trumpa ve volbách se cena nejznámější kryptoměny zvýšila o 40 procent. Kryptoměnový trh totiž možná bude mít svého člověka ve vládě.
Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin se při obchodování v Asii dostala na rekordních 97 902 dolarů (2,35 milionu korun). Cena bitcoinu se výrazně zvyšuje po zprávě, že firma nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa jedná o převzetí kryptoměnové společnosti Bakkt. To zvýšilo naděje, že nová americká vláda bude mít vstřícnější přístup ke kryptoměnovému odvětví, uvedla agentura Reuters.
Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu i nadále ovlivňuje trhy. Zatímco například kryptoměny, a především bitcoin, z jeho znovuzvolení těží, se zlatem je to naopak. Jeho ceny jsou v současné chvíli na měsíčních minimech.
Bitcoin se blíží hranici 90 tisíc dolarů. Od 5. listopadu, kdy byl Donald Trump znovuzvolen americkým prezidentem, už se cena této největší kryptoměny zvýšila zhruba o 32 procent. Hodnota celého kryptoměnového trhu pak přesáhla maximum z časů pandemie covidu-19. Obchodníci sázejí na růst díky přátelštějšímu naladění nové americké administrativy k tomuto odvětví.
Týden byl ve znamení dlouho očekávaných a diskutovaných prezidentských voleb v USA, které měly výrazný dopad na finanční trhy, což se také potvrdilo. Prudce stoupaly akciové indexy, akcie spojené s kryptoměnami nebo kryptoměny samotné. Na opačné straně spektra bylo zlato, jehož cena výrazně klesla z obav z vyšších dolarových sazeb. Kromě toho se konalo také zasedání amerického Fedu. Americký index S&P 500 pod vlnou zpráv prudce vzrostl a dostal se nad hranici 6000 bodů.
Trumpovo vítězství vytáhlo bitcoin na rekordní hodnoty 75 tisíc dolarů a lze očekávat růst přes 100 tisíc dolarů. Trump nebyl bitcoinu během svého prvního funkčního období příliš nakloněn a považoval ho za nástroj k nekalým aktivitám. V USA ale dle průzkumů vlastní bitcoin a kryptoměny přes 15 procent obyvatel, to je velká voličská základna, proto svůj postoj výrazně přehodnotil.
Do Bílého domu se zřejmě opět vrátí Donald Trump, který v současné chvíli vítězí nad Kamalou Harrisovou i v několika klíčových státech. Jak na dosavadní výsledky reagují trhy?
Koalice ANO, SPD a Motoristů chce zpřísnit vymáhání 💰💰💰výživného. Koalice, jejíž vláda do Strakovy akademie nastoupí v pondělí, proto podle senátorky Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) připraví novelu předpisu, který byl přijat letos v létě. Podle Vildumetzové se ukazuje, že ochrana před neplatiči není dostatečná.
Evropské a americké bezpečnostní🤝🏻🤝🏻🤝🏻záruky pro Ukrajinu by mohly být náhradou členství země v NATO. Podle agentury Reuters to v neděli v chatu s novináři na WhatsAppu připustil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil přitom, že by to byl z ukrajinské strany kompromis a takové záruky by musely být právně závazné.
