Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin by se do konce roku mohla vrátit nad úroveň 120 tisíc dolarů, tedy zhruba 2,5 milionu korun, a pravděpodobně i atakovat rekordní hranici 125 tisíc dolarů. Nereálná není ani cena nad 130 tisíc dolarů. Poslední čtvrtletí bývá pro bitcoin nejsilnější s průměrným růstem o 57 procent. Uvedli to analytici a obchodníci.
Hodnota 468 bitcoinů, které dostalo ministerstvo spravedlnosti darem letos v březnu, se v současnosti podle aktuálního kurzu pohybuje kolem 1,065 miliardy korun. Je tak zhruba o 108 milionů vyšší, než byl výnos z aukcí, prostřednictvím kterých úřad bitcoiny v uplynulých týdnech prodávalo, uvedla internetová směnárna Anycoin.
Cena nejznámější kryptoměny bitcoin se vyšplhala na nový rekord, když překonala hranici 110 tisíc dolarů (přes 2,4 milionu korun). K jejímu růstu podle agentury Bloomberg přispívá stoupající poptávka ze strany institucionálních investorů a vyhlídky na příznivější regulační prostředí ve Spojených státech, jejichž současný prezident Donald Trump je příznivcem kryptoměn.
Spojené státy se s Čínou dohodly na 90denním masivním snížení vzájemných celních sazeb. USA sníží svoji sazbu na čínský dovoz ze 145 na 30 procent, Čína pak tu svoji na dovoz z USA ze 125 na 10 procent. Obě země vydaly identická stanoviska k celé věci.
Cena nejznámější kryptoměny bitcoin se dnes poprvé od února vrátila nad hranici 100 tisíc dolarů (zhruba 2,2 milionu korun). K jejímu růstu přispělo oznámení obchodní dohody mezi Spojenými státy a Británií, které vyvolalo naděje na pokles globálního obchodního napětí, napsala agentura Bloomberg.
Výprodej zasáhl vedle akcií i kryptoměny, cena bitcoinu spadla pod 80 tisíc dolarů (1,8 milionu korun). Trhy se obávají, že svět se nevyhne obchodní válce. Z toho důvodu se zbavují rizikovějších aktiv.
Bitcoin posiluje ve srovnání s minimem z minulého týdne o pětinu. Prudce zpevňují i další kryptoměny. Reagují na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že několik digitálních měn bude součástí nové strategické rezervy Spojených států.
Ceny nejznámějších kryptoměn prudce klesají. Reagují tak na víkendové oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy zavedou cla na dovoz z Mexika, Kanady a Číny, což vyvolává obavy z obchodní války. Bitcoin se propadl hluboko pod 100 tisíc dolarů (2,5 milionu korun). Druhá největší kryptoměna ether při obchodování v Asii pak ztratila více než 26 procent a za den oslabila nejvíce za téměř čtyři roky.
Evropská centrální banka vytváří tlak na ČNB, aby upustila od začlenění bitcoinu do svých devizových rezerv. Šéfka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci prohlásila, že je přesvědčena, že bitcoin nevstoupí do rezerv kterékoli země EU, tedy nejen eurozóny.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je zdrženlivý k možnému zařazení bitcoinu do devizových rezerv České národní banky (ČNB). Centrální banka by měla být symbolem stability a bitcoin není stabilní aktivum, řekl při představení makroekonomické prognózy. Zdůraznil ale, že rozhodnutí o tomto kroku bude na bankovní radě ČNB. O možném zařazení bitcoinu do rezerv ČNB mluvil ve středu její guvernér Aleš Michl.
Kryptoměna bitcoin před nástupem Donalda Trumpa do úřadu prezidenta Spojených států vystoupala na rekord. Cena největší a nejstarší digitální měny podle údajů specializované burzy Bitstamp poprvé přesáhla hranici 109 tisíc dolarů (2,7 milionu korun).
Prezident 👨 Petr Pavel považuje za správné, že armáda zahájila průzkum lokality v šumavském národním parku, kde se našlo velké množství toxických látek. Na profesionální dlouhodobou sanaci v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku ale armáda nemá potřebou techniku ani výcvik, po vojácích by proto měla nastoupit specializovaná firma.
Energetickému a průmyslovému holdingu (EPH) miliardáře Daniela Křetínského 📉 klesl meziročně čistý zisk v 1. pololetí o více než polovinu z 2,2 miliardy eur (zhruba 53,2 miliardy korun) na 933 milionů eur (přibližně 22,7 miliardy korun). Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků skupiny.
Rusko podle tajných služeb plánuje hybridní útoky s použitím dronů a 🚀 raket na státy podporující Ukrajinu, včetně Polska. Dnes to v projevu v Sejmu řekl polský premiér Donald Tusk. Pozdní podzim a zima budou podle něho nejkritičtějším momentem v ruské válce proti Ukrajině.
Srbský prezident Aleksandar Vučić dnes oznámil, že v zemi slavnostně otevřel 🏭 továrnu na výrobu izraelských dronů, která přispěje k posílení srbské armády a podpoří vývoz zbraní. Vučić už v dubnu bez podrobností avizoval, že Srbsko plánuje vyrábět společně s Izraelem bojové bezpilotní letouny.
Slovenský premiér 👨 Robert Fico v pátek navštíví Ukrajinu. Dnes to oznámil šéf polské vlády Donald Tusk, který se tam také chystá a se svým slovenským kolegou se sejde. Píší o tom server onet.pl nebo agentura Ukrinform.
Turecký prezident 👴 Recep Tayyip Erdogan podle prohlášení svého poradce Mehmeta Uçuma nalezl způsob, jak znovu kandidovat na prezidenta navzdory ústavnímu limitu mandátů. Uvádí to dnes agentura AFP. Podle Uçuma stačí, aby Erdogan rezignoval krátce před koncem mandátu a vyvolal předčasné prezidentské volby. K tomu ale potřebuje podporu poslanců i z opozičních řad.
Nadace Bakala Foundation podpoří darem ve výši jeden milion dolarů (asi 2️⃣1️⃣ milionů korun) příchod mezinárodně uznávaných vědců na České vysoké učení technické v Praze. Vznikne pozice ČVUT-Bakala Distinguished Chair pro mezinárodně uznávanou vědeckou osobnost, která vzejde z otevřeného výběrového řízení.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
Hodnota veřejných zakázek loni meziročně 📈 vzrostla o 106 miliard korun na 1,1 bilionu korun a jejich podíl na HDP stoupl o 0,5 procentního bodu na téměř 13 procent, což bylo významně nad desetiletým průměrem. Celkem bylo zadáno 15 674 zakázek, o 364 více než v roce 2024. Vyplývá to z výroční zprávy o elektronizaci a stavu veřejných zakázek v ČR za rok 2025.
Česko bude příští rok poprvé ve své historii předsedat 🏦 Radě Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj na ministerské úrovni. V tiskové zprávě o tom informovalo české ministerstvo zahraničí. Mezinárodní organizace sídlící v Paříži si klade za cíl napomáhat rozvoji členských zemí. Česko se stalo členem OECD v prosinci 1995.