Cena nejznámější kryptoměny bitcoin se vyšplhala na nový rekord, když překonala hranici 110 tisíc dolarů (přes 2,4 milionu korun). K jejímu růstu podle agentury Bloomberg přispívá stoupající poptávka ze strany institucionálních investorů a vyhlídky na příznivější regulační prostředí ve Spojených státech, jejichž současný prezident Donald Trump je příznivcem kryptoměn.
Ceny nejznámějších kryptoměn prudce klesají. Reagují tak na víkendové oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy zavedou cla na dovoz z Mexika, Kanady a Číny, což vyvolává obavy z obchodní války. Bitcoin se propadl hluboko pod 100 tisíc dolarů (2,5 milionu korun). Druhá největší kryptoměna ether při obchodování v Asii pak ztratila více než 26 procent a za den oslabila nejvíce za téměř čtyři roky.
Evropská centrální banka vytváří tlak na ČNB, aby upustila od začlenění bitcoinu do svých devizových rezerv. Šéfka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci prohlásila, že je přesvědčena, že bitcoin nevstoupí do rezerv kterékoli země EU, tedy nejen eurozóny.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je zdrženlivý k možnému zařazení bitcoinu do devizových rezerv České národní banky (ČNB). Centrální banka by měla být symbolem stability a bitcoin není stabilní aktivum, řekl při představení makroekonomické prognózy. Zdůraznil ale, že rozhodnutí o tomto kroku bude na bankovní radě ČNB. O možném zařazení bitcoinu do rezerv ČNB mluvil ve středu její guvernér Aleš Michl.
Kryptoměna bitcoin před nástupem Donalda Trumpa do úřadu prezidenta Spojených států vystoupala na rekord. Cena největší a nejstarší digitální měny podle údajů specializované burzy Bitstamp poprvé přesáhla hranici 109 tisíc dolarů (2,7 milionu korun).
Doba ekonomické nejistoty je podle globálních traderů před námi. Na klíčových trzích, zejména v USA, se očekávají velké proinflační tlaky, což vede ke globálnímu výprodeji dluhopisů. Výnosy britských a amerických bondů tak rostou a blíží se pětiprocentní hranici. To přitom může představovat tlak na hodnotu rizikovějších nástrojů, zejména růstových akcií. Další výsledková sezona tak může přinést velké propady populárních akcií.
Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v uplynulém roce zvýšila o 115 procent na současných 95 tisíc dolarů, tedy zhruba 2,3 milionu korun. V prosinci cena dosáhla dosavadního maxima, 106 tisíc dolarů. Po následném mírném propadu by měla na začátku příštího roku dál růst.
Tipsport jako první sázkovka na světě umožňuje od jara nakupovat kryptoměny. Aktuálně výrazně rozšiřuje nabídku kryptoaktiv, které lze prostřednictvím peněženky Pluso pořídit. „Největší zájem je pořád o bitcoin, který zůstává kryptoměnou, v níž klienti drží nejvíc peněz. V poslední době ale začíná být velmi zajímavý i XRP – ripple, jehož hodnota vzrostla za poslední měsíc přibližně o 250 procent. Tak výrazný růst samozřejmě klienty zaujal,“ říká Šanda.
Cena kryptoměny bitcoin se poprvé dostala nad 106 tisíc dolarů (2,52 milionu korun). Pokračuje tak růst spojený se znovuzvolením Donalda Trumpa americkým prezidentem. Trump v předvolební kampani mimo jiné slíbil, že vytvoří strategické zásoby bitcoinů a podpoří jeho domácí těžbu tak, aby se Spojené státy staly celoplanetárním centrem této technologie.
Dosažení hranice 100 tisíc (zhruba 2,5 milionu korun) za jeden bitcoin může podle odborníků dále výrazně zvýšit zájem o nejznámější kryptoměnu, což povede k jejímu dalšímu růstu. Zároveň lze ale očekávat krátkodobý pokles kvůli možnému vybírání zisků investory, kteří spekulovali právě s dosažením stotisícové hranice. Vyplývá to z aktuálních vyjádření expertů a analytiků.
Další psychologická hranice padla. Cena největší kryptoměny světa bitcoinu prolomila hranici 100 tisíc dolarů. Jeho propagátoři to očekávali již mnohokrát, přesto největší šance se bitcoinu dávaly po zvolení Donalda Trumpa prezidentem. Ten nyní oznámil, že na šéfa vlivné komise pro cenné papíry (SEC) jmenuje Paula Atkinse, který je velkým obhájcem decentralizovaných kryptoměn. Pro české držitele bitcoinu to je sice dobrá zpráva, zároveň ale případné zisky z prodeje budou muset stále danit.
Zapojení NATO v Íránu nedává smysl, řekl novinářům prezident Petr Pavel. Spojené státy nikdo nenapadl, proto zapojení ostatních členských států nesplňuje to, na jakých parametrech byla aliance založena, dodal. Odchod Spojených států by podle prezidenta znamenal zásadní zkoušku pro zbytek aliance.
