Je směšné, že miliardář Elon Musk zakládá novou politickou stranu, řekl podle agentury Reuters novinářům americký prezident Donald Trump. Třetí strana ve Spojených státech jen přispěje ke zmatku, míní šéf Bílého domu.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil nespokojenost s telefonátem se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem ohledně války, kterou Moskva vede proti Ukrajině, uvedly agentury Reuters a AFP. Novinářům řekl, že se šéfem Kremlu jednal o možných dalších sankcích a že ten se jich obává. Ohledně hovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským řekl, že spolu mluvili o možnosti poskytnutí dalších střel protivzdušné obrany Patriot Kyjevu.
Volodymyr Zelenskyj se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem hovořil zejména o ruských vzdušných útocích a ukrajinské protivzdušné obraně, uvedl ukrajinský prezident na sociálních sítích. Oba státníci se podle něj v telefonátu dohodli na spolupráci při posílení ochrany ukrajinského nebe, hovořili rovněž o možnostech společné výroby v obranném průmyslu a o společných nákupech a investicích.
Europoslanci z frakce Evropské lidové strany (EPP), která je největší v Evropském parlamentu, nepodpoří vyslovení nedůvěry Ursule von der Leyenové a její Evropské komisi, uvedl jejich mluvčí. Podobně se vyjádřili i mluvčí frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) a frakce Zelených. Prohlášení naznačují, že hlasování o nedůvěře, které se uskuteční příští čtvrtek na plenárním zasedání ve Štrasburku, neprojde. Pro vyslovení nedůvěry by totiž museli zvednout ruku dvě třetiny přítomných europoslanců a zároveň většina všech europoslanců, kterých je dohromady 720.
Rusko ve stále větší míře v bojích na Ukrajině používá chemické zbraně, včetně chlorpikrinu. Podle agentury DPA o tom informovala německá Spolková zpravodajská služba (BND) a nizozemská vojenská rozvědka MIVD a tajná služba AIVD. Chlorpikrin je řazen mezi dusivé chemické zbraně.
Americká Sněmovna reprezentantů po dlouhé rozpravě schválila návrh zákona republikánského prezidenta Donalda Trumpa o daních a výdajích, který obsahuje klíčové priority Trumpovy administrativy. Obsáhlý text takzvaného velkého krásného zákona, jak jej označuje Trump, nyní míří k podpisu prezidenta. Informují o tom tiskové agentury, které relativně těsný výsledek hlasování označují za klíčové vítězství Trumpovy agendy.
Ruský prezident Vladimir Putin v telefonátu svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi sdělil, že Moskva se nevzdá svých cílů na Ukrajině, mezi něž počítá odstranění takzvaných „základních příčin“ konfliktu. Po skončení zhruba hodinového rozhovoru obou státníků to podle agentury Reuters řekl poradce Kremlu pro mezinárodní otázky Jurij Ušakov. Putin současně řekl, že Rusko má stále zájem pokračovat v jednání a dohodnout se na urovnání konfliktu. Trump podle Ušakova v telefonátu nastolil otázku rychlého ukončení války. Ukrajina se čtvrtým rokem brání ozbrojené ruské agresi.
Nové klimatické cíle, které navrhuje Evropská komise, zdraží v případě schválení topení i dopravu, tvrdí analytici. Nejvýrazněji se projeví na cenách tepla z kotlů na uhlí, jehož ceny by mohly vzrůst až o 30 procent. Zdražit může také plyn a pohonné hmoty. Podle nich je cíl EU velmi ambiciózní.
Evropská unie je připravena na obchodní dohodu se Spojenými státy, uvedla při návštěvě Dánska předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Sedmadvacítka se nicméně připravuje i na možnost, že k žádné dohodě nedojde. Právě nyní je v USA eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič, který má v plánu další jednání se zástupci americké administrativy. Evropská unie usiluje o uzavření dohody o clech s USA do 9. července.
Německý kancléř Friedrich Merz vyzval Evropskou unii, aby našla rychlé a jednoduché řešení v celním sporu se Spojenými státy. V projevu na konferenci bankovní asociace také řekl, že prioritou by měly být v dohodě s USA klíčová průmyslová odvětví. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil, že na zboží z EU uvalí od června padesátiprocentní takzvaná reciproční cla, krátce nato odložil jejich zavedení na 9. července.
Rusko by mohlo být schopné se za dobu o něco delší než pět let dostat z hlediska vyzbrojení, personální naplněnosti a připravenosti k boji na úroveň, na které bylo před začátkem války na Ukrajině. V rozhovoru pro server iROZHLAS.cz to řekl ředitel Vojenského zpravodajství Petr Bartovský. Kdyby Rusové chtěli vyzkoušet připravenost a jednotu Severoatlantické aliance (NATO), mohli to podle Bartovského už dávno udělat. Nechtějí však dát NATO přímou možnost, aby bojovalo s jeho jednotkami.
