Brexit svého času vzbuzoval vlny emocí jako málokteré politické téma. Dnes však už nikoho moc nezajímá. Vláda se pokouší o dílčí nápravu, populisté téma pomalu opouštějí a veřejnost by podle průzkumů raději obětovala část suverenity za lepší ekonomiku. Podnikatelé, pěstitelé a potravináři na brexit však jen tak nezapomenou, protože jim dodnes značně ukrajuje z jejich zisků.
Německo už identifikovalo všechny osoby podezřelé z účasti na sabotáži plynovodů Nord Stream v roce 2022. S odkazem na své zdroje o tom informovaly německé listy Die Zeit, Süddeutsche Zeitung a stanice ARD. Komando bylo podle nich složené ze sedmi lidí, všichni byli občany Ukrajiny. Německé úřady informace nepotvrdily.
Maďarsko zažalovalo Evropskou unii u unijního soudu kvůli rozhodnutí poskytovat výnosy ze zmrazeného ruského majetku Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské invazi. Napsal to web stanice Euronews, podle něhož se případem zabývá Tribunál Soudního dvora EU, tedy soud nižší instance. Podle maďarských médií by rozsudek mohl vytvořit precedens pro ochranu práva veta, jíž se Budapešť v žalobě domáhá.
Už tři krajské soudy zamítly jako nedůvodný návrh strany Volt Česko, aby zrušily registraci kandidátních listin hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) pro podzimní volby do Sněmovny. Navrhovatel tvrdil, že kandidátka SPD měla být registrována jako koaliční kandidátka, protože SPD spolupracuje se stranami Trikolora, PRO či Svobodní a v kampani vystupují společně. Soudy ale tyto námitky odmítly. Návrhy na zrušení kandidátek zamítly zatím podle informací na úředních deskách krajské soudy v Ústí nad Labem a Praze a pardubická pobočka krajského soudu v Hradci Králové. Mluvčí Voltu Duy Hoang Do řekl, že se jedná o první rozhodnutí celkem z 28.
Politické strany, které vyšlou své kandidáty do sněmovních voleb pod hlavičkou jiné strany, což je letošní novinka při parlamentních volbách, nemají v případě úspěchu těchto subjektů nárok na žádnou státní finanční podporu. A to ani v případě, že ve sněmovně zasednou jejich lidé.
Washington je připraven přispět k bezpečnostním zárukám pro poválečnou Ukrajinu zpravodajskými informacemi, velením a řízením nebo podílem na Evropou řízené protivzdušné obraně země. Napsal to list Financial Times s odvoláním na evropské a ukrajinské činitele. Západní a ukrajinští představitelé v posledních dnech projednávají možné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které by - v případě uzavření mírové dohody - odradily Rusko od budoucích útoků.
Piráti vyzvali před večerní schůzkou premiéra a lídra koalice Spolu Petra Fialy a vicepremiéra a předsedy Starostů Víta Rakušana proti spojenectví s hnutím ANO vládu, aby okamžitě začala vymáhat po holdingu Agrofert dotace z dob, kdy byl šéf ANO Andrej Babiš ve střetu zájmů. Vymáhat má vláda deset miliard korun. Ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že ministerstvo zemědělství bude po holdingu vymáhat dotace ve výši 5,1 miliardy korun.
Francouzské akcie výrazně oslabily, investoři výprodejem reagovali na riziko pádu vlády. K nervozitě přispěly i sílící obavy o nezávislost americké centrální banky (Fed). Hlavní index pařížské burzy CAC 40 klesl o 1,70 procenta a uzavřel na 7709,81 bodu. Dolů se vydaly i další akciové trhy v Evropě, kde ale ztráty nebyly tak velké jako v Paříži.
Evropská komise pracuje na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, který by měl být zveřejněn začátkem září. Po 18. balíku, který se zaměřil zejména na energetický a bankovní sektor, Brusel podle listu Politico řeší, na co se soustředit nyní a jak dále zvýšit ekonomický tlak na Kreml. V novém balíku se neočekávají nová zásadní opatření týkající se ropy a plynu. Mnohem intenzivněji se však začíná mluvit o českém návrhu, který je na stole již delší dobu a týká se omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru.
Po čtyřech letech čekají Českou republiku další parlamentní volby. Ve dnech 3. a 4. října 2025 si občané zvolí do sněmovny 200 poslanců. Půjde o první volby, kdy Češi v zahraničí mohou hlasovat také korespondenčně. Následující přehled shrnuje vše důležité – termín voleb, možnosti hlasování, přehled kandidujících stran a hnutí, i to, koho favorizují volební průzkumy.
Polský národněkonzervativní prezident Karol Nawrocki vetoval novelu zákona, který mimo jiné prodlužoval výplatu přídavků na děti válečných uprchlíků ze sousední Ukrajiny. Prezidentovo veto ovšem také znamená, že od 1. října nebude Varšava moci nadále platit Ukrajině předplatné satelitního připojení k internetu od firmy Starlink, uvedl mluvčí ministerstva digitalizace. Síť Starlink miliardáře Elona Muska rozsáhlé využívá ukrajinská armáda, která čtvrtým rokem brání zemi před ruskou agresí.
