Americký miliardář Elon Musk oznámil vznik nové politické strany ve Spojených státech, ponese název Amerika. Znovu kritizoval zadlužování země i dosavadní systém dvou stran.
Europoslanci z frakce Evropské lidové strany (EPP), která je největší v Evropském parlamentu, nepodpoří vyslovení nedůvěry Ursule von der Leyenové a její Evropské komisi, uvedl jejich mluvčí. Podobně se vyjádřili i mluvčí frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) a frakce Zelených. Prohlášení naznačují, že hlasování o nedůvěře, které se uskuteční příští čtvrtek na plenárním zasedání ve Štrasburku, neprojde. Pro vyslovení nedůvěry by totiž museli zvednout ruku dvě třetiny přítomných europoslanců a zároveň většina všech europoslanců, kterých je dohromady 720.
Rusko ve stále větší míře v bojích na Ukrajině používá chemické zbraně, včetně chlorpikrinu. Podle agentury DPA o tom informovala německá Spolková zpravodajská služba (BND) a nizozemská vojenská rozvědka MIVD a tajná služba AIVD. Chlorpikrin je řazen mezi dusivé chemické zbraně.
Americká Sněmovna reprezentantů po dlouhé rozpravě schválila návrh zákona republikánského prezidenta Donalda Trumpa o daních a výdajích, který obsahuje klíčové priority Trumpovy administrativy. Obsáhlý text takzvaného velkého krásného zákona, jak jej označuje Trump, nyní míří k podpisu prezidenta. Informují o tom tiskové agentury, které relativně těsný výsledek hlasování označují za klíčové vítězství Trumpovy agendy.
Ruský prezident Vladimir Putin v telefonátu svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi sdělil, že Moskva se nevzdá svých cílů na Ukrajině, mezi něž počítá odstranění takzvaných „základních příčin“ konfliktu. Po skončení zhruba hodinového rozhovoru obou státníků to podle agentury Reuters řekl poradce Kremlu pro mezinárodní otázky Jurij Ušakov. Putin současně řekl, že Rusko má stále zájem pokračovat v jednání a dohodnout se na urovnání konfliktu. Trump podle Ušakova v telefonátu nastolil otázku rychlého ukončení války. Ukrajina se čtvrtým rokem brání ozbrojené ruské agresi.
Nové klimatické cíle, které navrhuje Evropská komise, zdraží v případě schválení topení i dopravu, tvrdí analytici. Nejvýrazněji se projeví na cenách tepla z kotlů na uhlí, jehož ceny by mohly vzrůst až o 30 procent. Zdražit může také plyn a pohonné hmoty. Podle nich je cíl EU velmi ambiciózní.
Evropská unie je připravena na obchodní dohodu se Spojenými státy, uvedla při návštěvě Dánska předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Sedmadvacítka se nicméně připravuje i na možnost, že k žádné dohodě nedojde. Právě nyní je v USA eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič, který má v plánu další jednání se zástupci americké administrativy. Evropská unie usiluje o uzavření dohody o clech s USA do 9. července.
Německý kancléř Friedrich Merz vyzval Evropskou unii, aby našla rychlé a jednoduché řešení v celním sporu se Spojenými státy. V projevu na konferenci bankovní asociace také řekl, že prioritou by měly být v dohodě s USA klíčová průmyslová odvětví. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil, že na zboží z EU uvalí od června padesátiprocentní takzvaná reciproční cla, krátce nato odložil jejich zavedení na 9. července.
Rusko by mohlo být schopné se za dobu o něco delší než pět let dostat z hlediska vyzbrojení, personální naplněnosti a připravenosti k boji na úroveň, na které bylo před začátkem války na Ukrajině. V rozhovoru pro server iROZHLAS.cz to řekl ředitel Vojenského zpravodajství Petr Bartovský. Kdyby Rusové chtěli vyzkoušet připravenost a jednotu Severoatlantické aliance (NATO), mohli to podle Bartovského už dávno udělat. Nechtějí však dát NATO přímou možnost, aby bojovalo s jeho jednotkami.
Ministerstvo obrany podepsalo s firmou Eldis ze skupiny Czechoslovak Group smlouvu na pořízení 24 kolových obrněných vozidel Titus. Cena celé zakázky činí 4,068 miliardy korun bez DPH. Armáda získá 22 kusů vozidel ve velitelsko-štábní verzi a další dvě vozidla v základní výbavě bez komunikačních systémů pro výcvik řidičů či školení instruktorů a specialistů.
Tři měsíce před sněmovními volbami nezveřejnila značná část kandidujících subjektů svůj volební program. Podle politologů to je mimo jiné tím, že voliči se v současnosti příliš nerozhodují podle konkrétních priorit, ale spíše podle vztahu k lídrovi. Jiní odborníci se domnívají, že některé strany program ani konkrétní vizi jednoduše nemají. Zveřejnění programu krátce před volbami pak také může připoutat větší zájem nerozhodnutých voličů.
