Francouzské odbory zahájily celostátní stávku, v níž žádají vyšší platy. Děje se tak v době inflace nejvyšší za několik desetiletí a staví prezidenta Emmanuela Macrona před jednu z nejtěžších výzev od jeho znovuzvolení v květnu, uvedla agentura Reuters. Ke stávce se připojili dopravci, úředníci, učitelé, pečovatelské domy či některé obchody. Pokračují také stávky zaměstnanců v ropném průmyslu.
Již za dva roky vznikne vybraným společnostem povinnost podávat zprávy o environmentálních, sociálních a správních dopadech svého podnikání vyplývající z nové Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, CSRD. Podle Viery Kučerové, regionální ředitelky organizace ACCA, která se věnuje vzdělávání a certifikaci profesionálů z oboru financí, se to může týkat až dvou tisíc českých firem. Proces implementace nových pravidel byl zahájen během českého předsednictví EU a členské státy mají 18 měsíců na převedení povinností vyplývajících ze směrnice do národních legislativ.
Dopady války, kterou Rusko rozpoutalo na Ukrajině, a následné rostoucí inflace uvrhly do chudoby další čtyři miliony dětí ve východní Evropě a Střední Asii. Oproti roku 2021 žije nyní v chudobě o 19 procent více dětí, uvedl ve zprávě Dětský fond OSN (UNICEF). Studie zahrnuje data z 22 zemí regionu včetně Ruska, Ukrajiny, Běloruska, balkánských a kavkazských států a středoasijských republik.
V mediálním stínu války na Ukrajině a evropské energetické krize se skrývá přízrak, jenž může dále přitížit i české ekonomice. Hrozba „tvrdého přistání“ čínského hospodářství. Podle nejnovějších prognóz totiž letos nelze vyloučit, že vykáže růst pod tříprocentní úrovní. To by sice stále bylo znatelně více, než o kolik vzroste česká ekonomika, nicméně plán pekingského politbyra byl pro letošek docela jiný: 5,5procentní růst.
Již v neděli propukne sjezd vládnou Komunistické strany Číny. Očekává se, že dosavadní prezident Si Ťin-Pching zůstane u moci.
Ruská ropná společnost Rosněfť podala žalobu na německou vládu kvůli jejímu rozhodnutí z minulého měsíce převzít kontrolu nad aktivy firmy ve spolkové zemi, píše agentura Bloomberg.
Šéf švédské Umírněné koaliční strany Ulf Kristersson oznámil, že se dohodl s Křesťanskodemokratickou stranou a Liberály na vytvoření menšinové koaliční vlády s podporou krajní pravice. Protiimigrační Švédští demokraté tak budou mít podle agentury Reuters poprvé přímý vliv na vládní politiku. Hlasování parlamentu o novém předsedovi švédské vlády se uskuteční v pondělí 17. října.
Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska tvrdí, že už nemůže nadále platit internetové služby na Ukrajině, a žádá americký Pentagon, aby financováni převzal. Informovala o tom stanice CNN na základě dokumentů, k nimž získala přístup. Ukrajina podle ní obdržela odhadem 20 tisíc terminálů Starlink.
Evropská centrální banka zvýšila v červenci úrokové sazby poprvé po jedenácti letech a zároveň po sedmi letech do kladných hodnot. Sazby zvýšila i v září a oznámila, že je připravena na další zvýšení. Podle šéfa belgické centrální banky Pierra Wunsche by nebylo překvapením, kdyby se sazba přehoupla přes tři procenta, napsal server CNBC.
V prvním kole prezidentských voleb by v září vyhrál generál Petr Pavel. Je to poprvé od loňského září, kdy předstihl ve volebním modelu bývalého premiéra Andreje Babiše. Rozdíl je sice v rámci statistické chyby, ukazuje ale na dlouhodobě rostoucí preference Pavla a naopak stagnující u Babiše. Na třetím místě by skončila ekonomka Danuše Nerudová. Pavel by uspěl i v druhém kole volby. Pokud by Babiš postoupil do druhého kola, vyhrál by vždy ten druhý kandidát, vyplývá z aktuálního volebního modelu agentury Median.
Mezi ministry EU panuje všeobecná shoda začít se společnými nákupy zemního plynu již před létem 2023 a posilovat solidaritu a energetické úspory. Ministři se shodli také na tom, že je potřeba zabránit dopadu ceny plynu na ceny elektřiny. Po neformálním zasedání ministrů zemí EU zodpovědných za energetiku to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
