Bývalý britský ministr financí Rishi Sunak se stal lídrem britské Konzervativní strany. Bude také novým premiérem. Dvaačtyřicetiletý Sunak je prvním premiérem s indickými kořeny, který stane v čele Británie.
Piráti stále trvají na zavedení daně z mimořádného zisku uvalené už na letošní zisk. Ministr financí Zbyněk Stanjura přitom ve středu uvedl, že se kloní spíše k variantě daně vypočítávané až ze zisku příštího roku. Stanjurovo středeční prohlášení uklidnilo pražskou burzu, na které se obchoduje hned několik akciových titulů, na něž se daň má vztahovat. Pokud by Piráti svůj požadavek uplatnili, efekt bude zcela opačný, varuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
V Římě složila do rukou prezidenta Sergia Mattarelly přísahu šéfka postfašistické strany Bratři Itálie (FdI). Giorgia Meloniová se stala první ženou v čele italského kabinetu a první vůdkyní krajně pravicové strany, která bude zemi řídit. Po ní složili i přísahu zbývající ministři její vlády. Informují o tom tiskové agentury.
Fialova vláda se zaklíná, že stabilizuje veřejné finance, aniž by zvyšovala běžné daně. Jsou to vlastně její dva zcela stěžejní sliby. A nepochybně podle jejich splnění či nesplnění bude před dalšími volbami posuzována její úspěšnost. Zdálo by se, že se chytla do pasti: může naplnit první slib, může naplnit slib druhý, ale nemůže splnit oba najednou. Ne tak docela. Vládě totiž mimořádně nahraje současná mimořádná inflace.
Německý hospodářský stabilizační fond bude mít na regulaci vysokých cen energií a na financování úlev až 200 miliard eur (takřka pět bilionů korun). Poslanci Spolkového sněmu v pátek souhlasili s vládním návrhem, aby si fond tyto peníze mohl vypůjčit. Kvůli tomu parlament povolil výjimku z takzvané dluhové brzdy, která brání přílišnému zadlužování země. Podporu z fondu budou mít i německé podniky, což některé evropské státy kritizují, neboť to podle nich německé firmy v konkurenci proti ostatním zvýhodní.
Byly jiné cesty, které vláda mohla zvolit k řešení energetické drahoty, a byly by efektivnější a levnější pro stát, říká bývalý šéf Pražské plynárenské, energetický odborník a zakladatel odborné skupiny Energie není luxusní zboží Pavel Janeček. Uvedl to v podcastu Nekorektní dvojka Marcely Fialkové.
Itálie, Španělsko a Polsko, klíčoví stoupenci zastropování cen plynu v EU, triumfují. Nakonec totiž „přetlačily“ klíčového odpůrce takého řešení, tedy Německo. Na bruselském jednání lídrů EU v noci na dnešek totiž nakonec došlo k shodě na dočasném řešení spočívajícím ve stanovení dynamického cenového pásma. To má zabraňovat největším cenovým výstřelkům v burzovní ceně plynu a de facto tak představuje strop. Kromě stropu by měl růst cen plynu omezit také další krok, na němž se lídři v Bruselu usnesli. Je jím společné celounijní nakupování plynu. Otázka je, zda není pozdě, varuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Na platy zaměstnanců by mělo jít ze státního rozpočtu v příštím roce o 17,9 miliardy korun víc, než kolik předpokládá letošní původně schválený rozpočet. Platy by si tak měly vyžádat celkem 264,3 miliard korun. Počet míst placených států se má zvýšit o 7961. Jen v regionálním školství má přibýt 6239 míst. Průměrný plat zaměstnance státu se má v průměru zvýšit o 2361 korun na 42 932 korun hrubého. Uvedla to vládu v návrhu státního rozpočtu v příštím roce, který předložila poslancům.
Rusko plánuje letos v prosinci obnovit výrobu automobilů značky Moskvič ze sovětské éry, uvedl podle agentury Reuters moskevský starosta Sergej Sobjanin. Oživení zaniklé automobilové značky inicioval odchod Renaultu z ruského automobilového trhu kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Kontrolní podíl v moskevské továrně, v jejíchž halách se před renaulty vyráběly právě moskviče, francouzská automobilka prodala městu Moskva. Sobjanin v květnu uvedl, že v továrně zachová pracovní místa a obnoví výrobu moskvičů. Značka Moskvič byla založena kolem roku 1930 a fungovala až do roku 1991.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes nad ránem shodli na opatřeních proti vysokým cenám energií. Po zhruba desetihodinovém jednání to oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Série dohodnutých kroků má podle něj snížit ceny energií, zajistit bezpečnost dodávek a omezit spotřebu. Lídři podpořili dobrovolné společné nákupy plynu či mechanismus cenové korekce v případě mimořádného zdražení. Případné zastropování ceny plynu, na něž mají členské země stále různé názory, spojil summit se splněním několika podmínek.
Evropa před nadcházející zimou mohutně doplňuje zásoby kapalného LNG plynu, aby se zajistila proti dalším výpadkům dodávek plynu ze strany Ruska. Zájem je ovšem tak velký, že aktuálně kolem pobřeží Evropy volně plují desítky lodi naložených LNG plynem, protože přístavy jsou přetížené a tankery jej nemají kde vyložit, napsal deník The Wall Street Journal.
