Stanislav Šulc: Slabý versus cinklý. Kdo se na Slovensku nepostaví Robertu Ficovi?
Slováci vyrazili k volebním urnám a budou vybírat nástupce Zuzany Čaputové. Ta po prvotním nadšení roli významného hráče na domácím politickém kolbišti spíše nenaplnila. Což ostatně potvrdil i výsledek loňských voleb, kdy vyhrála „druhá strana“. Dvojice finalistů pak v tomto trendu bude pokračovat – Ivan Korčok je na to příliš osamocený a Peter Pellegrini příliš spojený s Robertem Ficem.
Role prezidenta na Slovensku je teoreticky výrazně důležitější než teoretická role prezidenta českého. Oba by měli fungovat zejména jako reprezentanti navenek, oba mají spíše formální roli při aranžování povolebních událostí. Faktickou roli v zemi však má vláda, a tedy premiér. Potud by se mohlo zdát, že vlastně hrají stejné housle.
Nicméně na Slovensku nefunguje Senát a vláda si tak, pokud nevznikne z nějakého důvodu menšinová, do velké míry může dělat, co chce.
I proto slovenský prezident má (opět hlavně teoreticky) důležitou roli – může se stát symbolem hnutí odporu vůči vládě a parlamentu. Ostatně tím byla právě Zuzana Čaputová, která však nedokázala tuto skutečnost přetočit do funkční politické síly, která by posléze ovládla volby.
Krátce před oslavami Velikonoc vyšly v českých médiích výsledky zásadního průzkumu veřejného mínění. Uvedly, že velká část Evropanů nevěří tradičním politikům a stranám a chybí jím silný vůdce. Češi patří k těm, kteří populistického vůdce chtějí také. Naopak Němci jej ze všech dotazovaných národů chtějí nejméně. Výsledky jsou to opravdu děsivé. A nikoli ty výsledky z Německa.
Stanislav Šulc: Češi a další Evropané chtějí vůdce. Tak aby z toho zase nebyl Vůdce
Názory
Všechnu moc Ficovi
Aktuální prezidentské volby se odehrávají v poněkud odlišné konstelaci. Fico není odcházející politik s tunou šílených kauz na hrbu. Fico vyhrál volby a jeho vítězná linka jede dál. Ostatně důkazem toho je i fakt, že tyto volby jsou zase o něm, ačkoli on sám v nich nefiguruje a ani jeden z kandidátů není kandidátem Smeru. Ačkoli samozřejmě Peter Pellegrini je kandidátem „vládním“.
Zpět ale k tomu, jakou roli bude příští prezident hrát. Bude to role komplikovaná, a to pro Ivana Korčoka i Petera Pellegriniho. První by se měl stát nástupcem Zuzany Čaputové, ale nikoli té skutečné, spíše té mýtické, z roku 2019, kdy se prezidentskou stala a ještě nebylo jasné, jak se funkce zhostí.
Ruský režim přestal lhát. Válku na Ukrajině už konečně označil za válku. Zároveň dodal, že doposud to válka nebyla, ale že akce Západu jsou natolik zásadní, že je potřeba postoupit do další fáze a začít tedy skutečně konečně válčit. Oznámení přichází ve chvíli, kdy Západ nabírá prostředky pro Ukrajinu, a naopak Rusko přichází o značný penězovod. Takže to je příprava na mobilizaci, nic víc.
Stanislav Šulc: Konec lží. Válka je skutečně válka. A bude mobilizace
Názory
Nástupce Čaputové
Z české perspektivy se to špatně hodnotí, nicméně Korčokovi chybí určité momentum, které Čaputová měla. Je kandidátem ostentativně protificovským, proto uspěl. Nicméně zda to bude stačit na konečné vítězství jisté není ani trochu. A ještě méně jisté je, že by v takové roli uspěl.
Bude totiž čelit Ficovi, který naopak ono momentum má. Je to „man of the hour“. Určuje debatu, rozděluje, je to ten lídr, po němž velká část současných voličů volá, slibuje jednoduchá řešení, bolestivá pro ty, co jej nevolí.
Naopak Korčok je vlastně osamocen. Samozřejmě za ním stojí „demokratické síly“. Ale jinak při vší úctě k němu, střet s Ficem pro něj bude velmi složitý a v lepším případě jej bude čekat osud Zuzany Čaputové.
Dvojice bernardýnů a u nich sedící seniorka či senior hrající na tahací harmoniku se stala novou atrakcí Václavského náměstí již před několika lety. Nyní se i kvůli nim vedení hlavního města Prahy rozhoupává k zákazu zneužívání zvířat pro takzvaný „busking“, což je hezčí výraz pro žebrotu. Zákaz by mohl začít platit ještě letos. A jde o jednu z nejsmysluplnějších regulací, s nimiž stávající vedení města přichází.
Stanislav Šulc: Praha chystá nejsmysluplnější zákaz za poslední roky. Nejde o auta v centru
Názory
Prodloužená ruka?
A pak tu je Peter Pellegrini. Ačkoli v prvním kole prohrál s Korčokom, druhé kolo je úplně jiný sport. A šanci na zvolení má přinejmenším padesátiprocentní. Jaký by byl prezident?
To je možná ještě složitější než to, jakým prezidentem by pravděpodobně byl Korčok. Pellegrini má s Ficem komplikovaný vztah. Pochází ze stáje Smeru, stal se Ficovým fíkovým listem v době největších skandálů. Ačkoli „Pelle“ není aktuálně kandidátem Smeru, velmi pravděpodobně by hrál roli prodloužené ruky ficovského kabinetu.
Jenomže stále ještě tu je i varianta, že by se v jeden moment nakonec rozhodl Fica přerůst, vystoupit z jeho stínu a rozehrát zcela svébytnou politickou hru. S jakými spojenci a jakými prostředky, to v tuto chvíli není jisté. Ale vyloučit něco takového v divoké slovenské politice opravdu nejde.
