Kazachstán, kde je nyní vyhlášen výjimečný stav po násilných protestech kvůli cenám LPG, není jedinou mocnou středoasijskou zemí, která má problémy. V Ázerbájdžánu prudce zdražuje mouka i chléb. V obou postsovětských zemích narůstá nechuť vůči diktátorům, rodinám Nazarbajevů v Kazachstánu a Alijevů v Ázerbájdžánu, vyplývá z analýzy newstream.cz.
Český premiér svým novoročním projevem připomněl Havla, důležitým vzkazem je – i pro sousední Německo –, že Česko hodlá rozvíjet jadernou energetiku.
Letošní rok bude podle předsedy vlády Petra Fialy (ODS) jedním z nejsložitějších a nejtěžších od vzniku ČR. Bude se muset vypořádat s potížemi způsobenými inflací, růstem cen energií i s epidemií COVID-19. Vyřešit je podle něj potrvá dlouho. Doufá, že první pozitivní výsledky přijdou ještě před koncem roku. Varoval před politickými populisty, kteří budou slibovat jednoduchá řešení. Jako možnost prosazení toho, co Česko životně potřebuje, vidí Fiala české předsednictví v Evropské unii, kdy země bude více vidět a slyšet. Fiala to řekl ve svém dnešním novoročním projevu.
Evropská komise chce zařadit jádro a zemní plyn na seznam zelených investic. Informoval o tom dnes list Financial Times, který má chystaný návrh k dispozici. K tomuto kroku vyzývalo dlouhodobě mimo jiné Česko. Unijní exekutiva hodlá dát investorům návod, do kterých technologií se vyplatí vložit peníze. Návrh podle deníku předpokládá, že investice do jádra budou směřovat nejméně příštích dvacet let a do zemního plynu deset let. Čeští politici v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) zprávu přivítali.
České ekonomice – a nové Fialově vládě – se na Nový rok dostává jednoho z nejlepších příslibů, jaký si vůbec mohla přát. Evropská unie by totiž mohla začít posuzovat jadernou energetiku a některé druhy energetiky založené na zemním plynu jako zelenou aktivitu. Zprávu o tom, že Evropská komise chce zařadit jádro a zemní plyn mezi obnovitelné zdroje energie, dnes přinesl The Financial Times.
Česko od dneška hospodaří v režimu rozpočtového provizoria. Musí totiž začít osekávat pandemické dluhy. Nejen státní zaměstnanci a důchodci se tak musí připravit na hubenější čas, i když ne nutně od letoška. Inflace, která však letos udeří – v tomto měsíci až desetiprocentní – způsobí výrazné pokles kupní síly obyvatelstva – a tedy jeho životní úrovně. Na co dalšího je letos třeba se v ekonomické a finanční oblasti připravit. Zde osmero hlavních změn a očekávání roku 2022.
Letos v červenci uplyne 25 let od předání Hongkongu pod čínskou správu. Dohoda, která mu předcházela, měla Hongkongu minimálně na 50 let garantovat autonomii na základě principu jedna země, dva systémy. Všechny sliby ale dané městskému státu před čtvrtstoletím byly porušeny – a nikdo s tím nic nedělá. Covidová pandemie jen uspíšila úpadek někdejší britské kolonie a asijského finančního centra.
Až se na Nový rok ráno každý průměrně vydělávající zaměstnanec v ČR, který má dvě děti, probudí do nového dne, bude mít automaticky o zhruba 420 korun vyšší čistý měsíční plat. Ročně to dělá přes 5000 korun v čistém.
Koronavirus, pandemická opatření omezující ekonomiku i nesouhlas s nimi, zdravotní potíže prezidenta Zemana a sněmovní volby, po kterých musel Strakovu akademii opustit kabinet Andreje Babiše (ANO) a uvolnit místo vítězi voleb, koalici Spolu/PirStan a novému premiérovi Petru Fialovi (ODS). Tím vším letos žila Česká republika. Projděte si kalendář hlavních událostí letošního roku:
Zvyšování platů ve státní sféře bude v roce 2022 nerovnoměrné. Zatímco zdravotníkům se zvýší platy dokonce o šest procent, zaměstnanci ve státní službě nedostanou nic navíc. Vyplývá to ze závěrů středečního jednání vlády.
Turismus i pracovní trh. To jsou hlavní důvody, proč by sousední země již neměly zavírat hranice ani kvůli šíření pandemie.
