Dálniční spojení s Polskem do konce roku 2025 má ještě šanci, pokud si ŘSD pospíší

Není třeba házet flintu do žita, dostavba D11 k Polsku se může do příštího roku stihnou. Tedy - pokud je vůle. Ředitelství silnic a dálnic má nyní tři možnosti.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zrušil vítězství polské stavební firmy Budimex SA v soutěži na výstavbu dálnice D11 z Trutnova na státní hranici s Polskem. Diskuze na Trutnovsku a v dopravních kruzích okamžitě ovládla „blbá nálada“, na jakou jsme ostatně v oblasti dálniční infrastruktury zvyklí. V tomto případě je přitom ale stále přinejmenším předčasná. Prioritní tříkilometrový úsek při hranicích s Polskem se totiž navzdory rozhodnutí antimonopolního úřadu ještě může stihnout realizovat do avizovaného konce roku 2025.

Antimonopolní úřad ÚOHS v celé věci potvrdil, že vznesené námitky proti polskému vítězi zakázky byly opodstatněné a že společnost Budimex skutečně předložila reference, které nesplňovaly soutěžní požadavky. Proč Poláci použili reference až z daleké Kolumbie, když mají podle svých slov bohaté zkušenosti z požadované výstavby v domácím prostředí, není úplně jasné. V návaznosti na rozhodnutí úřadu však víme jistě, že tyto cizí reference subdodavatele Budimexu jsou nepoužitelné, týkají se totiž pouze dílčích prací. A to je v rozporu se zadávacími podmínkami tendru, kde zadavatel požadoval zkušenosti s novostavbou tunelu jako takovou, nikoliv jen s dílčími pracemi. Námitky sdružení vedené firmou MI Roads tak byly v tomto směru nakonec opravdu opodstatněné a nešlo jen o konkurenční zlomyslnost či obstrukci, jak se často zjednodušeně spekuluje

Důležitější ale nyní je, co se bude dít dál. Minimálně pro občany Královce a přilehlých sídel, kteří na důležitou dálniční stavbu čekají už několik dlouhých let. Ředitelství silnic a dálnic má nyní v podstatě tři možnosti. Pokud půjde nejradikálnější cestou a výběrové řízení rovnou zruší, „blbá nálada“ by byla zcela na místě, protože stavba nabere několikaměsíční zpoždění a plán rychlé přednostní výstavby královeckého úseku do konce příštího roku definitivně padá. Druhou možností je, že investor vyzve Budimex k vysvětlení nesrovnalostí a znovu jej vybere jako vítěze. V takovém případě nelze ale garantovat splnění původních termínů. Naopak lze předpokládat další obdobné komplikace u ÚOHS, kterých jsme již byly svědky a hrozí zde, pokud by se vítěz nevybral včas, i zrušení celého tendru.

Do třetice ŘSD může v návaznosti na rozhodnutí ÚOHS vyloučit Budimex a postoupit vítězství sdružení vedené MI Roads, které nabídlo druhou nejvýhodnější nabídku. Toto řešení by bylo nejspíš nejrychlejší. V každém případě platí, že s výstavbou prioritního tříkilometrového úseku u hranic z Polskem do konce roku 2025 můžeme počítat pouze za předpokladu, že vítěze zakázky poznáme nejpozději do 1. července letošního roku, což prakticky umožňuje vlastně třetí zmíněná varianta. Projekt zmíněného příhraničního úseku totiž počítá v zadávacích podmínkách s délkou výstavby právě 18 měsíců.

Nelze přehlédnout, že po letech absolutního zmaru se podařilo v Česku nevídaným způsobem konečně rozhýbat výstavbu dálniční infrastruktury. Není proto divu, že zvýšené množství zakázek přilákalo i zahraniční účastníky. O to důležitější však bude pohlídat si ve veřejných soutěžích odbornou kvalifikaci uchazečů a nakládat s mnohamiliardovými rozpočty s péčí řádného hospodáře. Zkušenosti ukazují, že nic není dražšího a pomalejšího než selhání dodavatele uprostřed výstavby.

Česká klasika. Zahájení výstavby dálničního spojení s Polskem se odkládá

Zprávy z firem

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zrušil rozhodnutí o vítězi tendru na výstavbu dálnice D11 v úseku z Trutnova na státní hranice s Polskem. Vítězem byla polská stavební firma Budimex, která ale podle ÚOHS nesplnila podmínku technické kvalifikace.

ČTK

Přečíst článek

Výstavba dálnice formou PPP nemusí být výhrou. Kontroloři mají pochybnosti

Reality

Výstavba dálnice D4 formou partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) možná pro stát nebude tak výhodná, jak se předpokládá. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) s tím, že ministerstvo dopravy nedodalo dostatečné podklady o výdajích na provoz, obnovu a údržbu českých dálnic a výhodnost byla nakonec stanovena na základě převážně zahraničních zkušeností. Podle ministerstva ale výhodnost modelu financování formou PPP při výstavbě D4 nelze v žádném případě zpochybnit.

ČTK

Přečíst článek