Není to průšvih, je to standardní povolební jednání plné nestandardních událostí. Tak lze stručně shrnou tři týdny po volbách, které měly změnit když ne svět, tak alespoň Českou republiku. Jako vždy: revoluce se nekoná, politici rokují a možná nám někdy slavnostně oznámí, jak to tedy bude. A možná z toho nebudeme překvapení jen my, ale i část samotných aktérů.
Bývalá americká viceprezidentka Kamala Harrisová v rozhovoru se stanicí BBC naznačila, že by mohla opět kandidovat na post prezidentky Spojených států. Harrisová řekla, že by se jednou možná mohla stát prezidentkou a vyjádřila přesvědčení, že se do Bílého domu v budoucnu dostane žena. Podle BBC se jedná o doposud nejjasnější vyjádření demokratické političky o tom, že by se po loňské porážce v prezidentských volbách od svého republikánského rivala Donalda Trumpa mohla o prezidentský post ucházet ve volbách v roce 2028. Kandidaturu na prezidenta zvažuje také demokratický kalifornský guvernér Gavin Newsom, který to uvedl v rozhovoru se stanicí CBS News.
Vyjednavači hnutí ANO, SPD a Motoristů se v zásadě dohodli na programu vlády těchto stran, řekl dnes České televizi (ČT) místopředseda ANO Karel Havlíček. Materiál ještě podle něj projednají stranická vedení, což může vést k jeho dílčím úpravám.
Pentagon přijal anonymní dar ve výši 130 milionů dolarů (2,7 miliardy korun), který využije na částečné pokrytí výplat amerických vojáků ve službě. V USA totiž trvá omezení provozu federálních úřadů, takzvaný shutdown, protože Kongres se dosud nedohodl na financování vlády.
Je třeba podpořit schopnost Ukrajiny zasáhnout energetickou síť a vojensko-průmyslový komplex hluboko na ruském území, prohlásil Petr Fiala po jednání takzvané koalice ochotných. Londýnského rokování zemí podporujících Ukrajinu v jejím boji s Ruskem se český premiér účastnil prostřednictvím videokonference. Přímo v britské metropoli byli mimo jiné ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a generální tajemník NATO Mark Rutte. Setkání uspořádal britský premiér Keir Starmer se záměrem domluvit se v rámci koalice na krocích, které by vedly ke zvýšení tlaku na Rusko.
Chorvatští poslanci odhlasovali znovuzavedení povinné vojenské služby. Informují o tom tiskové agentury. Cílem je posílit obranyschopnost téměř čtyřmilionové země uprostřed rostoucího globálního geopolitického napětí. Krok je reakcí na zhoršení bezpečnostní situace v Evropě z důvodu ruské agrese na Ukrajině a závodů ve zbrojení na Balkáně, který v 90. letech prošel krvavou válkou, napsala agentura AP.
Více než čtyři pětiny všech budov v Pásmu Gazy, po nichž zůstalo přes 60 milionů tun sutin, zničila nebo poškodila válka mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, kterou 10. října zastavilo křehké příměří. Ukázaly to aktuální údaje OSN, které dnes analyzovala agentura AFP.
Kreml spěšně poslal do Washingtonu svého hlavního vyjednávače, aby zachraňoval vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, napsal server The Moscow Times. Cesta Kirilla Dmitrijeva do USA následuje poté, co Trump uvalil sankce proti ruským ropným společnostem Rosněfť a Lukoil a zrušil summit s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Budapešti.
Maďarsko podle premiéra Viktora Orbána hledá cesty, jak obejít americké sankce uvalené na ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. Podle agentury Reuters to Orbán řekl v rozhovoru se státní rozhlasovou stanicí Kossuth Rádió s tím, že o situaci mluvil s maďarskou energetickou firmou MOL.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa schválila další těžbu ropy a zemního plynu v Arktické národní přírodní rezervaci (ANWR) na Aljašce, informoval server The Guardian, podle něhož tento krok Washingtonu vyvolal rozsáhlou kritiku ze strany organizací na ochranu životního prostředí.
Český premiér Petr Fiala na summitu Evropské unie v Bruselu podle svých slov jednoznačně odmítl návrh klimatického cíle pro rok 2040, kterým je snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990. Fiala to uvedl na tiskové konferenci po skončení jednání. Unijní lídři během schůzky hovořili o další podpoře Ukrajiny, obraně a bezpečnosti, ale právě i o konkurenceschopnosti a klimatických ambicích EU.
