Ceny potravin v Česku stouply v meziročním srovnání o desítky procent. V polovině dubna si lidé nejvíce připlatili za pšeničnou mouku, která zdražila zhruba o 60 procent. Zhruba o třetinu pak byly oproti loňskému dubnu dražší chléb a bílé pečivo a asi o čtvrtinu víc stojí nyní máslo nebo brambory. Vyplývá to z dat na webu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
V Česku se do tuzemských i zahraničních start-upů v roce 2021 v počátečních investičních kolech proinvestovaly odhadem čtyři miliardy korun, o miliardu více než v roce 2020. A ani v letošním roce andělští investoři podle průzkumu DEPO Ventures chuť investovat neztratí – polovina jich bude investovat stejně jako loni, pětina se pak chystá loňskou částku výrazně zvýšit. V průměru každý andělský investor podpořil začínající projekt dvěma miliony korun.
Světová banka snížila odhad letošního růstu globální ekonomiky na 3,2 procenta, zatímco dosud počítala s růstem o 4,1 procenta. Zdůvodnila to negativními hospodářskými dopady invaze ruských vojsk na Ukrajinu. S odkazem na prezidenta banky Davida Malpasse to uvedla agentura Reuters.
Řidiči s koncem zimy opět přezouvají. Letní pneumatiky ale kvůli dubnovému ochlazení zatím nasadila jen zhruba pětina z nich. Každopádně ať už využívají pneu letní, zimní či celoroční, letos si nebývalé připlatí. A bude hůř.
Hrubý domácí produkt Číny se v prvním čtvrtletí v meziročním srovnání zvýšil o 4,8 procenta proti růstu o čtyři procenta v předchozím čtvrtletí. Oznámil to čínský statistický úřad. Růst je vyšší než 4,4 procenta, s nimiž počítali analytici. Podle nich se ale zároveň zvýšilo riziko prudkého zpomalení ekonomiky v příštích měsících, a to kvůli omezením v souvislosti s bojem proti šíření koronaviru a kvůli válce na Ukrajině.
Druhý dubnový týden byl opět poměrně bohatý na zajímavé události. Světové indexy se nadále potýkaly s nejednoznačným vývojem, kdy by se jejich chování dalo označit jako pohyb do strany s prudkými výkyvy oběma směry. Pozornost investorů se soustředila na zasedání ECB, která mohla naznačit, jak se staví k poslednímu dění (nabídkové šoky v komoditním sektoru) a jaký by to mohlo mít dopad na její budoucí plán utažení sazeb v eurozóně. A jaké byly další události uplynulého týdne? Jak dopadly banky zahajující výsledkovou sezónu v Severní Americe nebo jaké milníky pokořila nová česká inflační data či ČEZ?
Před zhruba deseti lety měla pekárenská tuzemská jednička Penamu v plánu vybudovat vlastní síť značkových obchodů s malými pekárnami a s vlastními výrobky, ale sešlo z toho. Nyní se vrací k jinému, ale podobnému plánu – vybudovat několik obchodů pod značkou Baker Street s „fajnovějšími“ a tedy dražšími výrobky, třeba s chleby v kategorii 80 až 120 korun. „Prostor a určitá zákaznická skupina lidí pro to tady je,“ řekl v rozhovoru pro newstream.cz šéf Penamu Jaroslav Kurčík.
Země se se potýká s nejhorší ekonomickou krizí od získání nezávislosti v roce 1948. Vedle nedostatku pohonných hmot, potravin, léků a dalšího základního zboží ostrovní stát sužují i dlouhodobé výpadky elektřiny.
Americký prezident Joe Biden a jeho žena Jill vydělali během prvního roku v Bílém domě 610 702 dolarů (přes 13,7 milionu korun), z toho na federální daně šlo v minulém roce 24,6 procenta jejich příjmů, tedy 150 439 dolarů. V průměru Američané odvádějí zhruba 14 procent příjmů, uvedla agentura AP.
V březnu došlo k vysání kryptoměn ze sítě Ronin. Celková škoda dosahuje v přepočtu 14 miliard korun. Viník? Pravděpodobně severokorejští hackeři, kteří dodávají tamnímu režimu peníze na jaderný program.
Na ekonomice nejlidnatější země světa se podepisuje ruská invaze na Ukrajinu. Přitom právě Čína patří mezi státy, které nepřímo pomáhají ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, protože se nepřidaly k sankcím. Zároveň se Čína potýká s další vlnou koronaviru.
