Reklama

Ekonom David Marek: Sazby můžou ještě růst. A v NERVu se podíváme na daně

David Marek, hlavní ekonom Deloitte
Deloitte / užito se svolením
Dalibor Martínek

Rekordní sedmiprocentní úrokové sazby jsou podle ekonoma Davida Marka modelovou ukázkou správného boje s vysokou inflací. Který podle něj možná ještě neskončil. Marek je také členem poradního sboru vlády NERV, který se nyní poprvé sešel. Zvyšování daní podle něj již není zakázané sousloví.

Reklama

Je zvýšení úrokových sazeb o 125 bazických bodů na sedm procent podle vás očekávané a přiměřené?

Je to v rozmezí očekávaných hodnot. Není to překvapivé. Je to nejspíše taková tečka za jestřábí politikou České národní banky.

ČNB posledních devět měsíců bojuje proti inflaci zvyšováním sazeb, ale inflace dále roste. Čím si to vysvětlujete?

Měnová politika funguje obvykle s poměrně dlouhým zpožděním. Kroky, které národní banka realizovala na konci loňského roku se začnou projevovat až ke konci roku letošního, spíše na začátku roku příštího. Zatím o účinnosti měnové politiky nemůžeme říci mnoho, nicméně jsou indicie, že funguje. Lidé si berou méně hypoték, ukládají si více peněz na spořicích účtech. To je přesně to, o co centrální bance jde.

Česká národní banka, ilustrační foto

ČNB zvýšila sazby. Základní úrok je sedm procent

Česká národní banka (ČNB) zvýšila základní úrok o 125 bazických bodů na rovných 7 procent. Reaguje tak na vývoj inflace, která v květnu atakovala hranici 16 procent, a také rostoucí inflační očekávání.

Přečíst článek

Reklama

Za vás je tedy razantní zvyšování sazeb správný postup?

Postup ČNB je modelový a myslím, že až jednou pomine doba vysoké inflace, bude příkladem pro ostatní centrální banky, které na rozdíl od ČNB zareagovaly pozdě a vlažně.

Někteří ekonomové očekávají na podzim ještě další zvyšování sazeb. Jaký je váš názor?

Všechno bude záviset na tom, jak se bude inflace vyvíjet v létě. A také na tom, jestli se nezmění směr měnové politiky po personální obměně v radě ČNB.

Změní se přístup ČNB k sazbám? Nastupuje čas holubic?

Nejrozumnější by bylo vyčkat, jak budou hlasovat noví členové bankovní rady poprvé v srpnu a následně září. Nicméně, z úvodního výroku nového guvernéra Aleše Michla se dá vytušit spíše směřování ke stabilním úrokovým sazbám než k jejich zvyšování. Ale to vychází z podmínek v době, kdy to říkal. Možná nyní v době rychlejšího růstu inflace by bylo jeho uvažování jiné.

Tomáš Nidetzký, viceguvernér ČNB

Viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký: Od Aleše Michla jsem nikdy neslyšel, jak mají být sazby vysoké

Češi mají moc peněz a pořád utrácejí. Proto jim zvyšováním sazeb chceme naznačit, že je v současnosti lepší šetřit, říká viceguvernér České národní banky Tomáš Nidetzký. Ten byl ještě nedávno označován za možného budoucího guvernéra ČNB po Jiřím Rusnokovi, který v polovině roku v této funkci končí. Situace se však změnila, prezident Miloš Zeman jmenoval budoucím guvernérem Aleše Michla. „Až při setkání s prezidentem jsem pochopil, že mu vadí zvyšování sazeb,“ říká Nidetzký.

Přečíst článek

Myslíte, že je ve hře letos i případné snižování úrokových sazeb?

Je velmi nepravděpodobné. Pokud na začátku příštího roku začne ustupovat inflace, tak by v průběhu příštího roku mohlo dojít k poklesu sazeb.

ČNB bojuje zvyšováním sazeb i za silnou korunu. Nicméně Evropská centrální banka začne také brzy zvyšovat sazby. To vytvoří tlak vůči koruně a na další zvyšování sazeb…

Ano, úrokový diferenciál je důležitý. Pokud se začne uzavírat, mohl by to být tlak na oslabení koruny. ČNB také kvůli tomu docela pravidelně intervenuje na devizovém trhu. Pokud se rozdíl mezi sazbami bude zmenšovat, musela by národní banka dále intervenovat nebo uvažovat o dalším zvýšení sazeb.

Jiří Rusnok, guvernér ČNB

Lukáš Kovanda: Koruna má tendenci oslabovat. Obchodníci čekali, že ČNB „do toho bouchne“ ještě více

Česká národní banka dnes vrací „devadesátky“. Základní úrokovou sazbu totiž její bankovní rada, naposledy pod vedením Jiřího Rusnoka, rozhodla navýšit na úroveň rovných sedmi procent. Na této hodnotě byla naposledy na jaře roku 1999. 

Přečíst článek

Jaký máte odhad vývoje inflace v dalších měsících?

Aktuálně nám vychází vrchol inflace v letních měsících někde mezi sedmnácti a osmnácti procenty. Ale pokud Rusko vypne dodávky plynu do Evropy, snadno si lze představit překonání dvacetiprocentní hranice.

Jste členem poradního orgánu vlády NERV, který měl ustavující schůzi. Máte z hlediska inflace už nějaké doporučení pro vládu, nějaká opatření, která by mohla použít?

Inflace je primárně záležitost měnové politiky. Od fiskální politiky lze požadovat, aby nekomplikovala situaci příliš vysokými deficity. Pokud bude fiskální politika pomáhat řešit sociální krize spojené s vysokými cenami energií, musí vláda na druhé straně vědět, kde ušetřit.

Jiří Rusnok, guvernér ČNB

Lukáš Kovanda: Rusnokův odkaz. Úrok u hypoték může být i 10 procent

Fundamentálním problémem současné světové ekonomiky je to, že centrální banky v uplynulých letech vytvářením „bilionů z ničeho“ roztočily kolotoč inflace a spekulace, který teď neumí zastavit. České národní banky (ČNB) nevyjímaje.

Přečíst článek

Máte v hlavě nějaké doporučení, jak ušetřit? Nebo už jste to dokonce probírali na NERVu?

Dnešní schůzka byla spíše koordinační, tam se neprobírala žádná opatření. Ale ano, je potřeba se dívat na obě strany státního rozpočtu. Jak na výdaje, tak i příjmy. Co se týká daní, můj osobní názor je, že pro ekonomiku a pro rozpočet je lepším řešením dívat se na nepřímé daně, tedy spotřební daně, případně majetkové daně, které jsou v Česku ve srovnání se zahraničním velmi nízké. Ale agenda NERVu se teprve bude v nejbližších dnech stanovovat.

Miroslav Singer

Bývalý guvernér ČNB Singer: Přestaňme si hrát na bídu. Žádná krize není

Už mě nebaví odpovídat pořád dokola na otázky kolem inflace. Ceny prostě rostou, je válka. Česko to však určitě přežije. Přestaňme neustále žádat stát o pomoc, a začněme se snažit každý sám za sebe, říká bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer. I kdyby Rusové vypli plyn, zvládneme to, říká muž, který si před lety vysloužil nelichotivá přízviska za to, že v boji s hrozící deflací držel tři roky českou měnu v kurzu nad 27 korun za euro.

Přečíst článek

Reklama

Související

Hlavní budova České národní banky

Jan Bureš: Tři důvody, proč dnes ČNB opět razantně zvýší sazby. Základní úrok až na sedm procent

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme