Rusko splácí dolarové dluhopisy v rublech. Bankrotu už se nevyhne, míní ekonom
Rusko odeslalo úroky ze dvou emisí dolarových eurobondů. Zaplatilo je v rublech. „Tím považujeme své závazky vůči věřitelům za splněné,“ uvedlo ruské ministerstvo financí, které má platby úroků z dluhopisů na starosti. Bankrotu se země nevyhne, komentuje ekonom Lukáš Kovanda. Nastane o nedělní půlnoci, dodává.
Rusko odeslalo do centrálního depozitáře 12,51 miliardy rublů, což odpovídá částce 234,5 milionu dolarů (5,5 miliardy korun), uvedla agentura Reuters.
Ministerstvo upřesnilo, že jde o platby k eurobondům splatným v letech 2027 a 2047. „Své závazky vůči obsluze státního dluhu Ruské federace tak ministerstvo beze zbytku splnilo,” uvedl úřad.
Prezident Vladimir Putin ve středu podepsal dekret, který umožňuje využít dočasné procedury, jejímž smyslem je splnit zahraniční závazky Ruska. Země je kvůli západním sankcím na pokraji vynucené platební neschopnosti, a přestože peníze na úhradu závazků vůči zahraničním věřitelům má, kvůli sankcím je nemůže převádět tak jako v minulosti.
Rusko čelí bezprecedentním sankcím za to, že v únoru jeho vojska napadla Ukrajinu. Evropské země pak urychlily snahu zbavit se závislosti na ruských energiích, zatímco další státy a firmy omezily vztahy s Ruskem na minimum, případně je úplně přerušily. Součástí sankcí je i vyřazení klíčových ruských bank z globálního finančního systému.
Ruská exkláva Kaliningrad – známá do roku 1946 pod svým německým jménem Koenigsberg a pod českým názvem Královec – je mikrokosmem všeho, co se kdy v Evropě pokazilo. Není tedy divu, že tento pás země u Baltského moře se stal posledním bodem vzplanutí širšího konfliktu mezi Moskvou a Západem. Střet byl pravděpodobně nevyhnutelný. Kaliningrad jako zombie ze hřbitova minulých evropských sporů znovu povstal, aby rozséval neshody, míní komentátor agentury Bloomberg Andreas Kluth.
Kaliningrad: Problémové území, kvůli kterému může začít globální válka
Politika
Ruské ministerstvo financí uvedlo, že přechází na postup ustavený v Putinově dekretu. Znamená to, že platby úroků bude v rublech odesílat do centrálního depozitáře, z něhož se budou částky postupně distribuovat držitelům dluhopisů. Záležet bude vždy na konkrétních sankcích a byrokratické zátěži, která se ke konkrétnímu investorovi vztahuje.
Držitelé eurobondů, jejichž vlastnická práva omezuje ruský finanční systém, dostanou zaplaceno v rublech. Investorům, kterým peníze kvůli protiruským sankcím nelze převést, budou částky připsány na zvláštní účet v rublech v centrálním depozitáři.
„Abychom zajistili naprostý soulad se závazky vůči eurobondům, k nimž se Ruská federace zavázala, budou peníze z tohoto účtu vázány podle současného tržního směnného kurzu nominální měny, a to až do okamžiku faktického vypořádání s držiteli,” uvedlo ministerstvo financí. Investoři si budou muset otevřít účet v rublech, aby peníze obdrželi.
Německo vyhlásilo kvůli nejistotě dodávek plynu z Ruska stav výstrahy, který je druhým ze tří varovných stupňů. Oznámil to ministr hospodářství Robert Habeck.
Německo vyhlásilo stav výstrahy. Kvůli plynu
Politika
„Rusko podle všeho zbankrotuje tuto neděli o půlnoci. Pokud se nestane něco nepředpokládaného,” komentuje situaci Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank s tím, že poté Rusku nepůjčí ani Čína.
Rusko peníze na splacení dluhu má, ale splátku mu znemožňují sankce. „Rusko se tak musí financovat hlavně prodejem plynu a ropy, což mu ale vzhledem k růstu cen na světových trzích zatím nečiní takové potíže, jak mnozí soudili při uvádění sankcí letos v únoru a v březnu,” uzavřel Kovanda.
[[Twitter status: https://twitter.com/LukasKovanda/status/1539923339191500800]]
Levný tarif elektřiny, který vymýšlí ministr průmyslu, je jako chiméra. Nemá obrysy, nemá časové ukotvení, a vůbec se neví, zda se vůbec nějak promítne do koncových cen. Mezitím dodavatelé energií zvyšují zálohy násobně. A začínají posílat upomínky k jejich zaplacení. Platili jste dva tisíce měsíčně, teď už po vás chtějí šest. A bude hůř.
Dalibor Martínek: Vláda nechala lidi s energiemi na pospas. Vymýšlí plány, ale nepomáhá
Názory
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
