FOTOGALERIE: Hned vedle Anežského kláštera se staví rezidence za stovky milionů
Na atraktivním pozemku u Anežského kláštera ze 13. století se staví bytový dům určený pro nájemní bydlení. Stavba má nahradit kontroverzní projekt, který si vysloužil přezdívku „maršmeloun“. Za původním i novým návrhem stojí brněnský architekt Zdeněk Fránek.
Pozemek poblíž Anežského kláštera dlouho zel prázdnotou. Proluka, v minulosti sloužila i jako parkoviště, vznikla během takzvané Pražské asanace, tedy radikální přestavby centrálních čtvrtí Prahy na přelomu 19. a 20. století.
O výstavbě na tomto pozemku se uvažuje téměř dvě desetiletí. Neudržovanou plochu a parkoviště na atraktivním místě v Praze chtěl zastavit už italský investor Augusto Razetti. Nepodařilo se mu ale pro stavbu získat pravomocné stavební povolení. Projekt architekta Zdeňka Fránka navíc tehdy získal negativní nálepku, říkalo se mu „maršmeloun“ a brojily proti němu občanské iniciativy.
Nyní ale na křižovatce ulic Kozí a U Milosrdných už stojí rozestavěná budova, hrubá stavba byla dokončena v dubnu. Společnost CREDITAS Real Estate, majitel pozemku od roku 2018, plánuje její dokončení už na příští rok. Investice se pohybují rámcově ve stovkách milionů korun. Konkrétněji částku investor specifikovat nechtěl.
Na pražských Stínadlech se staví bytovka
„Luxusní rezidence na Malé Straně, jedné z nejstarších částí Prahy, nabídne 27 bytových jednotek o velikosti 2+kk až 4+kk, chybět nebudou ani komerční jednotky. Dům bude mít dvě podzemní podlaží, ve kterých se plánují realizovat parkovací stání a sklepy,“ přibližuje Marie Mocková, tisková mluvčí CREDITAS Real Estate.
Byty jsou určené k pronájmu. V komerčních prostorech může vzniknout vinárna nebo restaurace. Jednání s potenciálními nájemci už podle Mockové probíhají.
Jako výjimečný architektonický počin ohodnotila odborná porota soutěže Česká cena za architekturu projekt rekonstrukce v jihočeské vesnici pocházející z pera architektů Weizenttlových (atelier 111 architekti). 
Návštěva předčila očekávání a dům získal cenu. I na venkově vzniká kvalitní architektura
Reality
Budovu, která se od té předchozí neliší objemem ani výškou, i tentokrát navrhl architekt Zdeněk Fránek. Jeho projekt vzešel z uzavřené architektonické soutěže, kterou nový majitel nechal vypsat v roce 2018. Kromě Fránkova návrhu šestičlenná porota složená ze zástupců developera a architektů Ladislava Lábuse, Josefa Pleskota a Zdeňka Lukeše hodnotila i projekty architektonických kanceláří Chybik + Kristof, MS Architekti, QARTA Architektura nebo CMC Architects.
Novostavba je vysoká zhruba 18 metrů a neměla by převýšit ani barokní Nemocnici Na Františku, ani domy v Kozí ulici: tedy nárožní funkcionalistický dům od Bohumíra Kozáka nebo ten hned vedle stojící od Ricarda Bofillahned.
Rezidence U Milosrdných má šest nadzemních a dvě podzemní podlaží. A kromě bytových jednotek tak nabídne i 36 parkovacích stání a 28 sklepů.
Pochází z Česka, nejvíc a největší projekty ale podle návrhů architekty Evy Le Peutrec realizovali v Číně. Tam žila šest let a jak říká v dalším díle podcastu Realitní Club málokdo z jejích evropských kolegů tam, tak dlouho vydržel.
Eva Le Peutrec: V Číně panuje kapitalismus, který jsem nezažila ani ve Spojených státech
Reality
Praha není zdravým způsobem zahuštěná. A trpí kvůli tomu, říká architekt Jan Holna, spolumajitel architektonického studia DAM. Hlavní město má spoustu satelitů, ze kterých jezdí každé ráno a večer spousta lidí do města za prací. Tvoří dopravní zácpy, zahušťují dopravu a otravují vzduch zplodinami ze svých aut.
Architekt Jan Holna: Praha trpí tím, že není zdravě zahuštěná
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
