Statistici v novém kabátě. Úřad prošel čtvrtmiliardovou rekonstrukcí
Pražská budova Českého statistického úřadu prošla rozsáhlou modernizací. Spotřeba energií se v budově sníží o třetinu. Rekonstrukci za 250 milionů korun financoval z jedné třetiny úřad, zbytek pokryla dotace z Evropské unie. Rekonstrukci provedly společnosti Marhold a D-energy.
Centrální budova Českého statistického úřadu má nový černobílý bezúdržbový plášť. Je kompletně nově zateplená a doplněná o technologická zařízení. Fasáda kombinuje obkladové desky s keramikou. Pro zajištění tepelně technických parametrů pláště budovy byla vyměněna všechna okna a dveře a zateplení střech.
Rekonstrukce pláště a střechy vyšla zhruba na polovinu investice. Druhou spotřebovala modernizace technologického zázemí budovy. Tedy osvětlení, větrání, vytápění i chlazení. K osvětlení slouží úsporná LED svítidla. Přibyly i rekuperační vzduchotechnické jednotky, tepelná čerpadla a fotovoltaika. O plně automatický provoz nových i původních technologií se stará nový systém měření a regulace.
Technici na budově například instalovali 422 fotovoltaických panelů. Vyrobená elektřina se spotřebuje na provoz budovy. Nových led svítidel je v budově 2900 a k udržování optimálního klimatu v kancelářích slouží tři další vzduchotechnické jednotky. Celý systém se navíc dá díky komplexní výměně systému měření a regulace ovládat online. Stejně funguje i monitoring provozních stavů a efektivity fungování klíčových systémů.
Osmiletá garance
„Investice do úsporných opatření vytvořily základ pro komplexní řízení vnitřního prostředí a energeticky efektivní provoz budovy. V následujících osmi letech budeme na tomto základu stavět a v rámci aktivního energetického managementu dohlížet, aby energie v objektu byly spotřebovávány s maximální efektivitou a smluvně zaručených úspor bylo dosaženo,“ říká Eduard Paulík, jednatel společnosti D-energy.
Zakázka byla realizována v energetické služby se zárukou úspor, kdy poskytovatel energetických služeb zajišťuje realizaci celého projektu na klíč, a to včetně smluvní garance za správné fungování energeticky úsporných opatření. V tomto případě je smluvní garance poskytována po dobu osmi let a činí 16 milionů korun.
V Říčanech se staví i kvalitní architektura. Třeba tamní školka zaujala v zahraničí a novostavba domku je citlivě zasazena do chatové osady.
Jak se staví v nejlepším městě pro život? V Říčanech se dá najít i kvalitní architektura
Reality
Ušetří i bohnické léčebně
K dokončení se blíží i další velká státní rekonstrukce. Tou je rekonstrukce Psychiatrické nemocnice Bohnice. I v té bude následná úspora energi zásadní. Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia Energie, která modernizaci provádí, koncem prosince uvedl, že projekt v bohnické nemocnici je téměř hotový. „Museli jsme vyměnit kilometry podzemních rozvodů tepla, instalovat nové výměníkové stanice, přidat termostatické hlavice na radiátory, vyměnit staré osvětlení za LED osvětlení,“ vypočítal Jakub Tobola na kongresu k ekologickým úsporám.
Další část zakázky podle něj představovaly stavební práce, zahrnující výměnu oken a dveří či zateplení stěn a střech jednotlivých budov. „Vzhledem k památkové ochraně jsme v některých budovách nemohli okna jen tak vyměnit. Museli jsme vzít ta původní a repasovat je,“doplnil Tobola. Dodal, že tuto zakázku Veolia v hodnotě téměř 490 milionů korun realizovala ve spolupráci s partnerskými firmami D-energy a BAK.
Státní úřady loni za energie zaplatily 1,4 miliardy korun, vypočítal náklady ředitel sekce energetiky a jaderné energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu René Neděla. Investice do renovace budov ministerstev a jiných úřadů by mohly státu ročně ušetřit stovky milionů korun na provozních nákladech.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
