Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Dalibor Martínek: Nový územní plán Prahy je ustrašený. A hned se bude měnit

Metropolitní plán
ČTK
Dalibor Martínek

Nový územní plán Prahy, který schválili pražští zastupitelé, není ani dobrý, ani špatný. Po letech jednání a různých ústupků, drtivá většina kritiky pocházela z oblasti nimby, odpůrců rozvoje, jsou evidentní dvě fakta. Za prvé, uff, konečně je nějaký plán. A za druhé, bude ho třeba změnit.

Petr Hlaváček, mozek tvorby nového územního plánu, a také Ondřej Boháč, šéf pražského Institutu pro plánování, se na plánu skutečně nadřeli. Plán má spoustu vrstev, detailně určuje, co a kde se nyní může stavět. Jan Kasl, bývalý primátor Prahy, který stál u zrodu dosud platného plánu z roku 1999, kritizoval už v průběhu vzniku toho nového jeho přílišnou podrobnost. Jak říkal, moc kostiček.

Plán není úplně špatný, odšpuntoval například otázku kolem brownfieldů, míst bývalých továren. Stanovil, že to prostě jsou rozvojová území určená k výstavbě. Skončí tak praxe, kdy se k realizování developerských projektů na těchto místech muselo dojít, eufemisticky řečeno, nejasnou cestou změn dosavadního územního plánu.

Pod tlakem

Vznik nového územního plánu je rámován jednou klíčovou okolností. A to nechutí Pražanů rozvíjet město. Vznikal pod tlakem lidí, kteří přemýšlejí způsobem, my už tu žijeme, nikoho dalšího tady nechceme. Tlak Pirátů a různých spolků byl enormní. Proslovy zastupitelů na rozhodujícím zasedání zastupitelstva byly prosáklé tendencí bojovat za nerozvoj.

Nový Rohan, domy Prokop a Barbora, 1. etapa

Dalibor Martínek: Nastává den D. Metropolitní plán bude schválen. Ale ANO ho hned začne předělávat

Po šestadvaceti letech nastává klíčový den pro nový územní plán hlavního města, který rozhoduje o tom, co a kde se bude stavět. Zastupitelstvo má ve čtvrtek na programu jeho schválení. Nebo odmítnutí. Jde o klíčový dokument pro rozvoj Prahy.

Přečíst článek

Hlaváček má nyní výrazný podpis pod budoucí výstavbou ve městě. Slabinou plánu možná bylo, že se snad až příliš snažil najít kompromisy. Možná mohl být víc nekompromisní, trvat na změnách, které by z metropole mohly učinit ještě atraktivnější město.

Marcel Soural, majitel developerské společnosti Trigema, musel leta bojovat za to, aby mu magistrát schválil jeho originální projekt domu-lodě v okrajových Nových Butovicích, který má mít výšku 135 metrů. A má se tak stát nejvyšší budovou v Praze. Varso Tower, který s anténou měří 310 metrů, je nejvyšší budovou Varšavy. V Bratislavě mají mrakodrap Eurovea Tower s výškou 168 metrů. Co víc k tomu říct. Praha stále nepochopila, kde je její budoucnost.

Výškové limity

Zásadní slabinou nového územního plánu jsou výškové limity.  Fakt, že se v místech dopravních uzlů, stanic metra nebo u nádraží, nestaví do výšky, označují někteří developeři jako hospodářský zločin. Politici různých stran dlouhé roky hovoří v souvislosti s budoucností Prahy jako o městě krátkých vzdáleností. Do patnácti minut z domova do práce. Tím, jak územní plán osekává výškovou výstavbu, jde přímo proti této oblíbené tezi. Není to nikde na světě, aby se metropole, která rychle roste a stahuje chytré mozky z celé země, takto zabetonovala výškové výstavbě.

Byt na Letné

Byty dál zdražují. Za pět let jejich hodnota vyskočila téměř o polovinu

Ceny nemovitostí v Česku dál rostou, i když u bytů a rodinných domů už pomaleji než v roce 2025. Podle ČSOB Indexu bydlení zdražily byty v prvním čtvrtletí meziročně o 12,5 procenta, rodinné domy o 9,1 procenta a pozemky o osm procent.

Přečíst článek

Kandidát na primátora za ANO Ondřej Prokop prohlašuje, že okamžitě po podzimních volbách se bude muset plán opravovat. S tím souzní většina developerů. „Po více než 26 letech vnímáme, že navrhovaná výšková omezení se v mnoha případech stala bariérou, kterou se bohužel nepodařilo překonat ani v nově schváleném Metropolitním plánu,“ uvádí například společnost Neocity.

A není to jen ona, kdo tuto „závadu“ na plánu vnímá. Podobný pohled má většina stavitelů. Máme tady nový územní plán, možná bychom měli slavit. Není co, hned se bude muset opravovat.

Praha je obětí své bojácnosti, konzervatismu. A také účasti v programu UNESCO, který chrání památkově významné objekty. V Praze tato úmluva „chrání“ celé centrum města, zároveň jeho rozvoj spolu s aktivisty a rigidními úřadníky dusí jako krajta na krku. Nový územní plán sice otevírá možnosti stavět na brownfieldech, ale svázaně, celkově žádný velký stavební boom nepřinese. A to v době, kdy vedeme nekonečné plané debaty o dostupném bydlení.

Související

Nový Rohan, domy Prokop a Barbora, 1. etapa

Dalibor Martínek: Nastává den D. Metropolitní plán bude schválen. Ale ANO ho hned začne předělávat

Přečíst článek
Bytová výstavba

Dalibor Martínek: Stavební úřady konečně přejdou pod stát. Výstavba však zrychlí až za roky

Přečíst článek

Radiochirurgie nové generace. Technologie ZAP-X mění přístup k léčbě mozkových onemocnění

Zap Surgical
Zap Surgical/užito se svolením
Newstream & Partner

Technologie ZAP-X představuje novou generaci radiochirurgických systémů určených výhradně pro léčbu intrakraniálních diagnóz. Na rozdíl od klasických řešení nebyl systém vyvíjen jako univerzální lineární urychlovač, ale od začátku jako specializovaná platforma zaměřená čistě na oblast mozku. Nyní přichází na český trh.

Moderní medicína dnes stále více stojí na přesnosti, individualizaci a minimalizaci zásahů do organismu. Jedním z oborů, kde je tento technologický posun nejviditelnější, je stereotaktická radiochirurgie mozku. Právě do této oblasti nyní vstupuje na český trh systém ZAP-X, který do České republiky přináší společnost Promedica.

Technologie ZAP-X představuje novou generaci radiochirurgických systémů určených výhradně pro léčbu intrakraniálních diagnóz. Na rozdíl od klasických řešení nebyl systém vyvíjen jako univerzální lineární urychlovač, ale od začátku jako specializovaná platforma zaměřená čistě na oblast mozku.

Přesné dávky

Právě specializace umožňuje dosahovat mimořádně vysoké přesnosti. Systém využívá kombinaci lineárního urychlovače a gyroskopického pohybu, díky čemuž může zasahovat cílovou oblast z velkého množství úhlů. Výsledkem je schopnost koncentrovat vysokou dávku záření přímo do nádoru nebo jiné patologické struktury při minimálním zatížení okolní zdravé tkáně.

„Vývoj radiochirurgie dnes směřuje k maximální přesnosti a současně co největší šetrnosti vůči pacientovi. ZAP-X byl konstruován výhradně pro radiochirurgii mozku, což umožňuje dosahovat velmi přesných výsledků při vysoké ochraně zdravé tkáně,“ říká Daniel Janda, sales manager společnosti Promedica.

Právě ochrana zdravé mozkové tkáně patří mezi klíčové parametry současné neuroonkologie a radiochirurgie. U řady diagnóz totiž rozhodují milimetry. Moderní systémy proto stále více využívají propojení pokročilého zobrazování, výpočetních modelů a robotického řízení pohybu.

Neagresivní metody

Rozvoj podobných technologií zároveň ukazuje širší proměnu zdravotnictví. Medicína se posouvá směrem k méně invazivním metodám, kratší hospitalizaci a vyšší individualizaci péče. Technologie, které byly ještě před několika lety dostupné jen ve vybraných centrech, se postupně stávají standardní součástí moderní léčby.

Vedle samotných medicínských výsledků může mít podobný vývoj dopad i na organizaci zdravotní péče. Specializovaná centra budou pravděpodobně stále více koncentrovat technologicky nejnáročnější výkony, zatímco část péče se bude přesouvat do ambulantnějších režimů s menší zátěží pro pacienty i zdravotnický systém.

Radiochirurgie tak dnes nepředstavuje pouze technologickou inovaci. Stává se symbolem širší změny moderní medicíny, tedy směrem k přesné, cílené a maximálně šetrné léčbě.

Tepelně upravená zelenina

Biohacking: Protein, bez kterého by to nešlo. Laktoferrin by si měli doplnit ti, kdo mají málo železa

Laktoferrin je druh proteinu, který patří do rodiny transferinů. Tedy látek, které jsou zodpovědné za vazbu a transport železa v organismu. Jak většina lidí ví, železo je pro náš organismus naprosto nezbytné. Většina je ho v našem těle vázána v hemoglobinu, kde zajišťuje přenos kyslíku po celém těle. Bez hemoglobinu a železa v něm by buňky doslova nemohly dýchat. Dále se ještě železo podílí na tvorbě hormonů, enzymů, neurotransmiterů a také hraje roli v imunitním odpovědi organismu. Laktoferrin se přirozeně vyskytuje v našem těle. Nejvíce je ho přítomno v mateřském mléce, ale i ve slinách, slzách a některých dalších tělesných tekutinách.

Přečíst článek

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Vegetariáni vs. masožravci: Kdo má nižší riziko rakoviny?

Vegetariáni vs. masožravci: Studie sledovala 1,8 milionu lidí 16 let. Kdo má nižší riziko rakoviny?

Přečíst článek

Česko zažívá podnikatelský restart. Letos přibylo nejvíce firem za šest let

V Česku rekordně přibylo firem ilustrační foto
profimedia.cz
 nst
nst

V Česku letos od ledna do konce dubna přibylo 7440 firem, meziročně o třetinu více. Podle analýzy společnosti CRIF jde o nejsilnější přírůstek podniků za první čtyři měsíce roku za posledních šest let. Nových společností vzniká výrazně více než těch, které z trhu odcházejí, což podle analytiků ukazuje, že podmínky pro podnikání zůstávají navzdory růstu bankrotů stále příznivé.

Od začátku roku do konce dubna vzniklo v Česku 13.473 obchodních společností, o 16 procent více než ve stejném období loňského roku. Zaniklo jich 6033, což představuje meziroční nárůst o jedno procento. Celkový přírůstek tak dosáhl 7440 firem.

Podle analytičky CRIF Věry Kameníčkové je důležité, že dynamika vzniku nových společností výrazně převyšuje tempo zániků. „Ačkoliv by pokračující růst počtu bankrotů společností v letošním roce mohl naznačovat horšící se podmínky pro jejich fungování na trhu, rychlý růst počtu firem, které na něj vstupují, vypovídá o stále ještě dobrých podmínkách pro podnikání,“ uvedla.

Praha dál dominuje, silně rostou i regiony

Více než polovina všech nových obchodních společností vznikla tradičně v Praze. S odstupem následovaly Jihomoravský a Středočeský kraj.

Z hlediska meziroční dynamiky ale nejvíce zaujal Pardubický kraj, kde vzniklo o třetinu více společností než loni. Výrazný nárůst zaznamenal také Středočeský kraj, kde počet nových firem stoupl o 27 procent.

Praha zároveň vedla i ve statistikách zaniklých firem. Nejvíce společností ukončilo činnost právě v hlavním městě, dále v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Nejrychleji přibývalo zaniklých firem v Karlovarském kraji, kde se jejich počet meziročně zvýšil o 30 procent.

Středočeský kraj táhne růst, Liberecko jako výjimka

Nejrychleji se počet firem zvyšoval ve Středočeském kraji. Na deset zaniklých společností tam připadlo 50 nově vzniklých. V Olomouckém a Pardubickém kraji byl poměr shodně 38 nových firem na deset zaniklých.

Testování techniky na nakloněné rovině

REPORTÁŽ: Z plechu světový stroj. V Dobříši se Bobcat rodí po dvaceti minutách

V dobříšském kampusu Bobcatu se skandinávská ocel mění v kompaktní stroje pro stavby, farmy i půjčovny po celém světě. Na jednom místě se tu potkává výroba, vývoj, testování, školení i řízení regionu EMEA.

Přečíst článek

Výjimkou byl Liberecký kraj, kde počet firem naopak klesal. Na deset zaniklých společností tam připadlo jen sedm nových.

Obchod se vrací do hry

Nejvíce nových společností vzniklo v obchodu, stavebnictví a zpracovatelském průmyslu. Právě obchod zaznamenal nejvýraznější meziroční růst mezi hlavními odvětvími – vzniklo v něm o 39 procent více firem než loni.

To je podle analýzy pozoruhodný obrat, protože ještě nedávno počet firem v obchodu klesal. Naopak v informačních a komunikačních činnostech počet nově vzniklých obchodních společností meziročně spadl o pětinu.

Nemovitosti zůstávají pod tlakem

Nejvíce firem zaniklo rovněž v obchodu, dále v nakládání s nemovitostmi a v profesních, vědeckých a technických činnostech. V obchodu se však počet zaniklých společností meziročně snížil o čtyři procenta.

Nejvyšší růst zániků zaznamenalo odvětví zdravotní a sociální péče, kde počet zaniklých společností vzrostl o 24 procent.

Z hlediska celkové bilance se nejrychleji rozrůstalo odvětví ostatních činností, kam patří například opravy výrobků pro osobní spotřebu, kadeřnictví, kosmetika nebo čištění textilu. Na deset zaniklých firem zde připadlo 73 nových. Ve vzdělávání to bylo 46 nových společností na deset zaniklých a v dopravě a skladování 44.

Naopak v oblasti nakládání s nemovitostmi se počet podniků snižoval. Na deset zaniklých firem zde připadlo pouze osm nově vzniklých.

Signál optimismu navzdory nejistotě

Vývoj za první čtyři měsíce letošního roku ukazuje, že české podnikatelské prostředí zůstává aktivní. Přestože některé sektory, zejména nemovitosti nebo informační a komunikační činnosti, vykazují slabší kondici, celkový počet firem roste nejrychleji za několik let.

Rychlý růst nových společností naznačuje, že podnikatelé v Česku stále vidí příležitosti. Největší změnou je návrat obchodu mezi tahouny vzniku firem, zatímco regionálně se vedle Prahy stále výrazněji prosazují Středočeský, Pardubický a Olomoucký kraj.

Související

Robert Novotný, partner Haven Advvisory

Novotný z Haven Advisory: Předání majetku je strategické rozhodnutí. Věk není podstatný

Přečíst článek