Roman Řezníček: DRFG už není jen česká investiční skupina. Jsme mezinárodní firma s českými kořeny
Před třemi lety převzal vedení investiční skupiny DRFG s jasným cílem – proměnit ji z domácího investora v evropskou skupinu. Dnes působí na osmi evropských trzích, vedle realit a telekomunikací buduje nový energetický pilíř a stále více sází na kritickou infrastrukturu. Skupina navíc roste ve všech ukazatelích, vyplývá z bilanční zprávy za loňský rok. „Nestačí mít dlouhodobou strategii. Musíte být zároveň disciplinovaní i velmi flexibilní. To se stalo naprostou nutností,“ popisuje zkušenosti z budování nadnárodní investiční sítě generální ředitel DRFG Roman Řezníček.
Do čela DRFG jste nastoupil před třemi lety. Co byly klíčové změny, kterými skupina za tu dobu prošla?
Když jsem do funkce nastupoval, definoval jsem si několik jasných priorit. Tou nejdůležitější bylo proměnit DRFG z lokální investiční skupiny na skutečně mezinárodního hráče. Na tom jsme se od začátku shodovali i s Davidem Rusňákem (zakladatel a hlavní akcionář skupiny – pozn. red.). Už tehdy jsme v zahraničí investice měli, ale naším cílem bylo vybudovat skupinu, která bude působit napříč Evropou a nebude definována zemí svého původu, ale kvalitou svých investic. Dnes jsme aktivní na osmi evropských trzích, vstoupili jsme do nových zemí a významně jsme posílili tam, kde jsme již působili. To je podle mě nejviditelnější proměna celé skupiny.
Jaké byly ty další priority?
Druhým cílem bylo vytvořit nový strategický pilíř skupiny. DRFG byla historicky postavená především na real estate, telekomunikacích a finančních službách. Postupně jsme ale dospěli k názoru, že vedle těchto oblastí bude stále významnější také energetika.
Proč právě tato komplexní, ale i komplikovaná oblast?
Ta úvaha vyplývala z vývoje celé Evropy, energetické transformace i geopolitické situace. Před dvěma lety jsme se proto rozhodli energetiku systematicky budovat. Jsme v ní sice relativně novým hráčem, ale už dnes realizujeme první významné projekty v České republice a připravujeme další investice i v zahraničí.
Český trh je v mnoha segmentech už poměrně těsný a hledat dostatečně atraktivní investiční příležitosti může být snazší za hranicemi. Proto český kapitál stále častěji expanduje do zahraničí. Například investiční skupina DRFG posiluje v Polsku, Maďarsku i Chorvatsku a poohlíží se i po dalších trzích. „Do rozhodování vstupuje vždy více faktorů, nejde ‚jen‘ o výnosy, jak si mnozí myslí,“ říká hlavní ekonom skupiny DRFG Martin Slaný.
Martin Slaný: Češi dostali impuls, a tak se naučili investovat
Trhy
Mění se tím i filozofie celé skupiny?
Určitě ano. Dnes mnohem více přemýšlíme o dlouhodobých strukturálních trendech než o jednotlivých investičních příležitostech. Ukazuje se totiž, že energetická infrastruktura bude v příštích desetiletích jedním z nejdůležitějších aktiv vůbec. Právě tam chceme být silní.
K tomu se dostaneme, ale ještě na chvíli zůstaňme u té rekapitulace. Jak jste rozvíjeli developerskou část?
I tady došlo k výrazným posunům. Historicky jsme kupovali především stojící aktiva a starali se o jejich správu. V covidu jsme se ale rozhodli mnohem více vstoupit do developmentu. Nebyla to jednoduchá doba. Trh procházel obrovskými změnami, rostly úrokové sazby, komplikovalo se financování i samotná výstavba. Přesto se nám podařilo několik projektů úspěšně dokončit a další připravujeme například na Slovensku.
Současně jste ale nastoupil do funkce v mimořádně komplikované době.
To určitě. Makroekonomicky byly poslední tři roky asi nejnáročnější období, které jsem ve své kariéře zažil. Nejdříve dozníval covid, následoval prudký růst úrokových sazeb, energetická krize, válka na Ukrajině a další geopolitické otřesy. Taková kombinace událostí zásadně mění prostředí, ve kterém investiční skupina funguje. Musíte proměnit nastavení, prakticky neustále přehodnocovat předpoklady, na kterých stavíte své investice. Nestačí mít dlouhodobou strategii. Musíte být zároveň disciplinovaní i velmi flexibilní. To se stalo naprostou nutností.
To jistě souvisí i s proměnou celé skupiny, kterou popisujete. Probíhá tedy na strategické úrovni i geografické. Jak náročná taková změna je?
Je to hlavně práce s lidmi. Každá země má vlastní kulturu, vlastní obchodní zvyklosti i jiný způsob řízení. Proto je důležité, aby management pravidelně cestoval a přenášel do jednotlivých zemí stejné hodnoty a stejné firemní DNA. To přes videokonference neuděláte. Pokud chcete, aby skupina skutečně fungovala jako jeden celek, musíte být mezi lidmi osobně.
Za sedm a půl roku, co Hana Cajthamlová působí v investiční skupině DRFG, původně lokální firma vyrostla v mezinárodního hráče. Jak se řídí finance firmy podle mezinárodních standardů a v evropském prostředí, popisuje finanční ředitelka investiční skupiny DRFG v podcastu Newstream Byznys Talks. 
Z DRFG roste evropský kolos. Nejdůležitější je mít lidi, kteří to dokážou uřídit, říká Hana Cajthamlová
Newstream TV
S tím jistě roste i manažerská struktura tady v Česku…
Možná překvapivě se ji ale nesnažíme nafukovat. Na centrále máme poměrně úzký management. Nevěříme v model, kdy se všechna rozhodnutí koncentrují v Praze. Naopak chceme, aby silné výkonné týmy byly přímo v jednotlivých zemích. Každý lokální ředitel odpovídá za svůj trh, zná jeho specifika a rozhoduje o každodenním fungování. Úkolem centrály je nastavovat strategii, hledat synergie mezi zeměmi a koordinovat dlouhodobý rozvoj celé skupiny. To je podle mě mnohem efektivnější model než budování velkého centrálního aparátu. A právě to je důkazem, ale i základem toho, že DRFG přestala být českou investiční skupinou s ambicí expandovat do zahraničí a stala se mezinárodní skupinou s českými kořeny. Nejde jen o geografii, jde o změnu přemýšlení, způsobu vyhledávání a vyhodnocování investic, řízení lidí. A to považuji za jednu z největších změn, kterou jsme za poslední roky prošli.
Mezinárodní rozměr se dobře ukazuje na vašich investicích do telekomunikací. Jaké ambice v této oblasti dnes máte?
Telekomunikace jsou pro nás dlouhodobou strategickou investicí. Nevnímáme je jako obor, který sleduje krátkodobé trendy nebo rychlé obchodní příležitosti. Naopak hledáme aktiva, která budou vytvářet hodnotu po desetiletí. Typickým příkladem je projekt FibreNet na Slovensku, na němž se dobře ukazuje náš způsob uvažování.
Do projektu jsme vstoupili v roce 2019. Šlo o developerský projekt výstavby páteřní optické infrastruktury napříč Slovenskem, která bude stabilně generovat hodnotu bez ohledu na to, jaké konkrétní technologie se budou v budoucnu používat. Díky dlouholetým zkušenostem našeho týmu z telekomunikací jsme velmi rychle pochopili, že podobná příležitost se nebude opakovat často.
Jak daleko dnes jste?
Samotnou páteřní síť se podařilo dokončit. Dnes propojuje Slovensko od východu až na západ. Na východě je napojena na významné datové centrum v Užhorodě, dále vede přes několik slovenských datových center a má propojení do České republiky, Rakouska i Maďarska. To ale byla teprve první fáze. Následuje postupné budování další infrastruktury, doplňování technologických zařízení a rozvoj služeb pro zákazníky. Vedle toho jsme začali pracovat na konsolidaci slovenského trhu optických sítí. Slovensko je stále poměrně fragmentované. Existuje zde řada menších regionálních operátorů. Naší strategií je postupně je konsolidovat do jednoho většího infrastrukturního celku. První akvizici jsme už dokončili a vedeme jednání s dalšími vlastníky. Dlouhodobě věříme, že právě vlastnictví infrastruktury bude v telekomunikacích tím nejcennějším aktivem.
Proč právě infrastruktura?
Protože technologie se mění, ale infrastruktura zůstává. Mobilní standardy přicházejí a odcházejí. Mění se poskytovatelé služeb, vznikají nové aplikace. Ale všechno nakonec potřebuje kvalitní optickou síť. To je fundament, na kterém stojí celý digitální svět.
Vláda chce ušetřit deset milionů korun ročně zrušením regionálních Eurocenter. Když však kabinet objevil kouzlo digitalizace a levnější komunikace na dálku, mohl by stejný metr přiložit také k poslaneckým kancelářím, náhradám a dalším výhodám zákonodárců.
Michal Nosek: Babiš ruší Eurocentra jako přežitek. Kdy přijdou na řadu poslanecké kanceláře?
Názory
Už se v byznysu reálně projevuje nástup AI?
Poměrně zásadně. AI přináší dramatický nárůst objemu dat. A tato data se musejí někam přenášet. Bez kvalitních optických sítí nebude fungovat ani umělá inteligence, ani cloudové služby, ani moderní datová centra. To všechno stojí na fyzické infrastruktuře, která je často pro veřejnost neviditelná. Právě proto jsme přesvědčeni, že hodnota optických sítí bude dlouhodobě růst.
Cítíte už tento trend i v poptávce?
Výrazně a v posledních dvanácti měsících jde o poměrně zásadní nárůst. Počet poptávek od mezinárodních zákazníků vzrostl násobně. Důvodů je přitom několik. Jedním je právě rozvoj AI, dalším kybernetická bezpečnost. Firmy stále častěji požadují vlastní dedikovaná optická vlákna, aby jejich data necestovala společně s daty dalších zákazníků. Významně roste také zájem o redundantní propojení, tedy záložní datové trasy. To jsou trendy, které jsme ještě před několika lety v takové intenzitě neviděli.
Zmínil jste datová centra, zajímá DRFG i tato oblast?
Je to další logický krok. Vedeme několik jednání o výstavbě datových center nebo o společných projektech s mezinárodními partnery. Ono se o tom všeobecně hodně mluví, ví se o jejich potřebě v Evropě, ale postavit skutečně špičkové AI datové centrum na úrovni, kterou požadují hyperscaleři (největší společnosti investující do AI – pozn. red.), v Evropě není vůbec jednoduché.
Proč?
Potřebujete splnit dvě základní podmínky. První je obrovský energetický výkon, ve stovkách megawattů. Lokalit, kde by taková centra mohla stát, je v Evropě velmi málo. Druhým předpokladem je kvalitní konektivita. Nestačí mít elektřinu. Potřebujete být napojeni na robustní mezinárodní optickou infrastrukturu. Teprve kombinace těchto dvou faktorů umožňuje podobné projekty realizovat. Evropa bude muset dospět k rozhodnutí, jak stavbu těchto center umožní. Data se stávají strategickou surovinou. Stále více států si uvědomuje, že potřebují vlastní infrastrukturu, vlastní konektivitu i vlastní datová centra. To už není jen otázka byznysu, je to otázka ekonomické i bezpečnostní suverenity celé Evropy.
Ostatně čím dál častěji se data a AI označují za „novou ropu“.
Opravdu si myslím, že tomu tak je. Stejně jako se v minulosti ukázalo, že stát potřebuje kontrolovat část energetické infrastruktury, začíná se ukazovat totéž i u infrastruktury datové. Máme dokonce poptávky od institucí, které chtějí vlastnit optické trasy určené pouze pro jejich komunikaci. Bez spojení není velení, říkávalo se. A dnes to platí možná více než dříve.
Vláda Andreje Babiše ostře nastoupila do boje se suchem. Obnovila takzvanou Národní koalici proti suchu, kterou osobně povede premiér. Že půjde o úspěšnou akci, naznačují současné bouřky, které ovšem meteorologové předvídali mnoho dní dopředu.
Dalibor Martínek: Babiš osobně povede boj proti suchu. Za déšť se pomodlil na Lysé hoře
Názory
Je právě kritická infrastruktura největším investičním tématem příštích let?
Jsem o tom přesvědčen. A nejde jen o telekomunikace. Energetické sítě, optické sítě, datová centra nebo další části kritické infrastruktury budou podle mě patřit mezi nejzajímavější dlouhodobé investice. Nejsou to investice na rok nebo dva. Nejde o spekulaci. Pokud ale někdo přemýšlí v horizontu deseti nebo dvaceti let, právě tady podle mě vzniká největší hodnota. Navíc se světy telekomunikací a energetiky začaly zásadně prolínat. A společným jmenovatelem jsou data.
Energetika už dávno není jen o výrobě elektřiny. Aby bylo možné řídit moderní distribuční soustavy, bateriová úložiště, decentralizované zdroje nebo elektromobilitu, potřebujete obrovské množství dat přenášených prakticky v reálném čase. Bez telekomunikační infrastruktury dnes moderní energetika jednoduše fungovat nemůže. A právě umělá inteligence tuto konvergenci ještě výrazně urychluje.
Znamená to, že se z telekomunikačních a energetických firem postupně stane jeden ekosystém?
Myslím, že ten proces už začal. Když dnes investujete do energetiky, velmi rychle zjistíte, že potřebujete kvalitní datovou infrastrukturu. A pokud investujete do telekomunikací, začínáte řešit energetickou bezpečnost, napájení sítí nebo datových center.
Jakou roli v tom mohou hrát české firmy?
Mohou, a to poměrně významnou. České firmy mají kvalitní technologie i know-how. To, co často rozhoduje, není technická úroveň, ale odvaha jít za hranice domácího trhu. My jsme telekomunikační platformu budovali deset let. Energetiku rozvíjíme zhruba dva roky. V obou případech ale vycházíme z přesvědčení, že kritická infrastruktura bude jedním z nejperspektivnějších investičních segmentů celé Evropy. Pokud se podaří spojit odborné znalosti s mezinárodní expanzí, mohou být české firmy velmi úspěšné.
Studenti se vracejí do univerzitních měst a nájmy rostou. Nejvíc v Brně, kde meziročně zdražily o 12 procent a už se blíží pražské úrovni. Nedostatek kolejí navíc žene další studenty na běžný nájemní trh.
Koleje nestačí, studenti zaplavují nájemní trh. Brno dohání Prahu
Reality
Vy trávíte velkou část roku ve Švýcarsku, které je proslulé řadou globálně úspěšných firem. Čím vás tato země inspiruje a čím by mohla být inspirací pro další firmy?
Švýcarsko podle mě patří mezi nejlépe fungující země světa. Říkám to nejen jako člověk, který tam podniká, ale také jako někdo, kdo tam řadu let žije. Když se podíváte na kvalitu infrastruktury, školství, vědy nebo veřejných služeb, všechno dohromady vytváří mimořádně funkční celek. Je tam špičková dopravní infrastruktura, světové univerzity, silná farmacie, technologické firmy, výzkumná centra, ale současně také mimořádně kvalitní životní prostředí. To všechno dohromady vytváří prostředí, které dlouhodobě přitahuje kapitál i talent. Ale ono to nejde snadno přesadit jinam, je to dlouhodobá práce, která se ale vyplácí.
A jak jste se za ty tři roky proměnil vy a váš způsob řízení?
Asi méně, než by si lidé mysleli. Stále více se ale potvrzuje jedna věc. Pokud vedete mezinárodní skupinu s tisíci zaměstnanců v několika zemích, nemůžete ji řídit pouze z kanceláře nebo přes videohovory. Technologie jsou skvělý pomocník. Zrychlují komunikaci a zjednodušují každodenní řízení. Firemní kultura, důvěra nebo leadership se ale přes obrazovku přenášejí jen velmi obtížně.
Proto dnes trávím podstatně více času na cestách než dříve. Chci být s lidmi přímo v jednotlivých zemích, rozumět jejich problémům a současně udržovat společnou kulturu celé skupiny. Uvědomil jsem si totiž, že růst nepřichází automaticky s kapitálem; potřebujete dobré lidi.
Roman Řezníček
Akcionář, místopředseda představenstva a generální ředitel investiční skupiny DRFG. V oblasti telekomunikací se pohybuje více než 25 let. Stál u zrodu telekomunikační skupiny Suntel Group s mezinárodní působností v České republice, na Slovensku, ve Švýcarsku, Německu a Rakousku. Zásadně se podílel na strategické transformaci telekomunikačního portfolia DRFG. Pod jeho vedením skupina DRFG v roce 2025 plně ovládla společnost FibreNet, která provozuje klíčovou páteřní optickou infrastrukturu na Slovensku s přesahem do sousedních zemí. Roman Řezníček se v současné době zaměřuje na další mezinárodní expanzi skupiny DRFG a vyhledávání investičních příležitostí v oblasti digitální infrastruktury, zejména s ohledem na rozvoj AI, datových center a energetiky.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
