Partneři projektu

Klasické kanceláře jsou mrtvé, říká Adam Zvada, zakladatel Scott.Weber

ilustrační foto
Pixabay
Dalibor Martínek

Adam Zvada založil na přelomu let 2008 a 2009 firmu Scott.Weber. Přinesl na trh nový koncept nakládání s kancelářskými prostory. Kanceláře podle jeho přemýšlení už nejsou jen čtyři stěny, stůj a počítač. Má to být především „zážitek“. Jaký zážitek? Třeba ten, že vám jako pracovníkovi firmy, které spravuje Scott.Weber, nabídnou ranní kafe.

Zvada provozuje v Praze čtrnáct prémiových objektů. A bude se dál rozšiřovat, nyní vidí jako pěkné číslo dvacítku. Do jeho prostor se nestěhují jen nějací freelanceři, kteří na počítači spřádají pro své chlebodárce z druhého konce světa marketingové koncepce. Naopak. Zájemci o využívání konceptu takzvaných „hybridních“ kanceláří jsou vesměs významné nadnárodní společnosti. Které zjistily, že je tento koncept pro ně mnohem výhodnější, než si držet tisíce metrů vlastních kanceláří, do kterých ovšem zaměstnanci nechodí a snaží se využít možnosti práce z domova.

Koncept se dobře ujal. „Děláme něco podobného, jako je hotel na klíč. Pronajímáme si dlouhodobě vhodné kanceláře z hlediska dostupnosti a občanské vybavenosti. Moderní prostory, kterým vytváříme design,“ říká. Jeho společnost dělá vše od návrhu budoucí podoby kanceláří přes vlastní dotváření vnitřních prostor až po jejich provoz a následné služby klientům. Nejdůležitější je podle něj servis, který jsou schopni nájemníkům nabídnout.

Do karet mu hraje fakt, že pro developery nebylo v posledních dvou letech výhodné stavět nové „áčkové“ kanceláře v centru Prahy, protože financování bylo kvůli vysokým úrokovým sazbám drahé. A nájemci naopak váhali s jejich obsazováním, zvažovali, kolik lidí jim vlastně přijde do práce. „Rok se v Praze nic nepostavilo, a ještě nějakou dobu to bude trvat,“ říká Zvada. Poptávka po jeho kancelářích na klíč je tedy logicky v současnosti vyšší. Což i umožňuje říct si od nájemníků o více peněz.

Vychází podzimní Realitní Club

Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.

Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života. 

O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.

O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.

Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.

„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.

Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Zdenka Klapalová

Klapalová: Realitní fondy rekordně sílí, investic do nemovitostí bude přibývat

Přečíst článek
Riverside Karlin

Čeští boháči budou dál nakupovat trofejní nemovitosti, tvrdí Klapalová z Knight Frank

Přečíst článek