Češi šetří: méně svítí a topí, návratnost větších projektů však neznají

Přes 90 procent Čechů se v posledním roce snaží o úspory ve spotřebě energií více než v minulosti. Převážně k tomu volí spíše menší úsporná opatření typu omezení svícení nebo vytápění. Větší investice, jako jsou například zateplení či pořízení úspornějšího kotle, realizovala méně než desetina spotřebitelů. Vyplývá to z průzkumu organizace Budovy21, podle níž lidem často schází informace o návratnosti větších opatření.

Češi v úsporách podle průzkumu, který udělala agentura Ipsos letos v říjnu mezi 1050 respondenty, topili nejčastěji méně, případně později než v minulosti. K tomuto opatření přistoupila dosud více než polovina dotázaných. Téměř stejné procento lidí volilo méně svícení nebo využívání úsporných žárovek. Necelá polovina respondentů snížila svou spotřebu teplé vody. Zhruba pětina lidí si kvůli úspoře koupila úspornější spotřebiče. Lépe těsnící okna si zajistilo 11 procent Čechů.

Investice do větších opatření, jako jsou například zateplení domu, výměny oken či pořízení šetrnějšího zdroje vytápění, zatím realizovalo méně než deset procent lidí. Většinu lidí podle průzkumu od větších opatření odrazuje vysoká počáteční investice. Pro více než čtvrtinu Čechů je největší překážkou dlouhá finanční návratnost.

Bytovky jako malé elektrárny. Češi se pomalu učí sdílet elektřinu se sousedy

Reality

V současnosti se schyluje v Česku k „malé revoluci“ na trhu energetiky. Už v příštím roce by mělo být možné sdílet vyrobenou energii – ať už mezi rodinnými domy, nebo bytovkami. Sdílení v rámci SVJ bude v praxi nejvýhodnější a nejčastější model využití komunitní energetiky. K tomu, aby to mohlo nastat, musí ale vejít v platnost novela energetického zákona LEX OZE II. „Pevně věřím v její schválení do konce tohoto roku“, říká v rozhovoru pro Newstream šéfka Asociace komunitní energetiky ČR Patrícia Čekanová.

Věra Tůmová

Přečíst článek

Podle organizace Budovy21, která se zabývá nízkouhlíkovou transformací české ekonomiky zejména v energetice a stavebnictví, je přitom častým problémem, že lidé neznají skutečnou finanční návratnost úsporných opatření. Návratnost se podle organizace proti minulosti výrazně zkracuje. Lidé často neví, jak využívat některé finanční nástroje, například dotační program Nová zelená úsporám, uvedla.

Letos program využilo kolem deseti procent respondentů, což je méně než loni, uvedl ředitel Centra pasivního domu Vítězslav Malý. Organizace také upozornila na časté mýty kolem úsporných opatření, které lidi odrazují. Jde například o využití některých materiálů pro zateplení a další.