Rada bezpečnosti OSN bude v sobotu hlasovat o obraně lodí v Hormuzském průlivu

Americká společnost Microsoft investuje v letech 2026 až 2029 v Japonsku 1,6 bilionu jenů (213 miliard korun) do rozšiřování infrastruktury umělé inteligence (AI) a posílení spolupráce s vládou v otázkách kyberbezpečnosti.

Microsoft bude dle svého prohlášení spolupracovat s domácími firmami, včetně SoftBank a poskytovatelem cloudových služeb Sakura Internet, na rozšíření výpočetní kapacity AI v Japonsku. To umožní společnostem a vládním agenturám uchovávat citlivá data v zemi a zároveň využívat služby Microsoft Azure. Rovněž prohloubí spolupráci s japonskými úřady ve sdílení informací o kybernetických hrozbách a při prevenci kriminality. Investice zahrnuje i vyškolení jednoho milionu inženýrů a vývojářů do roku 2030.

Plán firma představila v rámci návštěvy místopředsedy správní rady a prezidenta Microsoftu Brada Smithe v Tokiu. Podle Smithe je současná investice největší investicí firmy v Japonsku. Plán je rovněž v souladu s cílem premiérky Sanae Takaičiové podpořit růst prostřednictvím pokročilých strategických technologií a zároveň zajistit národní bezpečnost.

Každý pátý  používá AI

Zavádění AI v Japonsku od roku 2024 výrazně zrychlilo. Podle údajů Microsoftu už zhruba každý pátý člověk v produktivním věku využívá nástroje generativní AI. Země se přitom do budoucna potýká s vážným nedostatkem pracovníků v tomto oboru, podle vládních odhadů by do roku 2040 mohly v zemi chybět více než tři miliony odborníků na AI a robotiku.

Microsoft v roce 2024 představil v Japonsku dvouletý investiční plán za 2,9 miliardy dolarů. Ten zahrnoval opatření k modernizaci datových center nezbytných pro využití AI a k posílení cloudových služeb. SoftBank je významnou investiční a technologickou firmou v Japonsku. Sakura Internet je průkopníkem internetových služeb v zemi, upozornila agentura Kjódó.

Za první čtvrtletí roku stát prodal 2,385 milionu dálničních známek, meziročně o 30 548 víc. Tržby za ně ale klesly ze tří miliard na 2,9 miliardy korun. Letos je proti loňsku nižší zájem o celoroční známky, ale vzrostl zájem o známky na kratší dobu. Uvedla to mluvčí státního podniku Cendis Radka Nastoupilová. Za celý loňský rok řidiči za 10,3 milionu kusů dálničních známek zaplatili 8,7 miliardy korun.

Zatímco v loňském roce řidiči od začátku roku do konce března nakoupili 1,1 milionu kusů známek na celý rok, letos jich za stejnou dobu stát prodal necelý milion. Ze známek na kratší dobu byl letos zatím největší zájem o desetidenní známky, kterých bylo prodáno 750 867 kusů, meziročně téměř o deset procent více.

Největší meziroční nárůst zaznamenaly dálniční známky na 30 dní, kterých se prodalo 176 319, proti loňsku o necelých 30 procent více. O více než 11 procent vzrostl prodej jednodenních známek. Těch řidiči zakoupili za první čtvrtletí 476 687 kusů.

Dražší známka

Od ledna se cena celoroční známky zvýšila o 130 korun na 2570 Kč podle valorizačního mechanismu, který zavedla od ledna 2025 minulá vláda Petra Fialy (ODS). Sazby upravuje podle růstu spotřebitelských cen k červnu předchozího roku a meziročního nárůstu délky dálniční sítě. Cena roční známky byla 12 let 1500 korun, v březnu 2024 se zvýšila na 2300 Kč, loni v lednu se již na základě mechanismu zvýšila na 2440 korun.

Ministerstvo dopravy v březnu poslalo do připomínkového řízení návrh novely zákona, která by valorizační mechanismus zrušila a stanovila jednotnou sazbu celoroční známky pro všechna auta bez ohledu na druh pohonu na 2570 korun. Novela by podle předkládací zprávy mohla začít platit od příštího roku.

V současné době auta na stlačený a zkapalněný zemní plyn a biometan platí za užívání dálnice zhruba poloviční sazby, majitelé plug-in hybridů mají cenu čtvrtinovou. Bez poplatku jezdí plně elektrická vozidla a auta na vodík. Příjem z dálničních známek využívá Státní fond dopravní infrastruktury k financování dopravních staveb.