Dálniční známky už nemají automaticky zdražovat podle inflace a délky dálniční sítě. Vláda schválila návrh, podle něhož má roční známka dál stát 2570 korun. Zachovány mají zůstat i slevy pro nízkoemisní auta.
Celoroční dálniční známka v Česku od ledna 2025 zdraží o 140 korun na 2440 korun, zvýší se také ceny dálničních známek na kratší dobu.
Vedle dovolených zdraží i cestování autem. Při jízdě do zahraničí musí řidiči počítat s mírným zdražením dálničních poplatků, například na Slovensku a v Rakousku, od poloviny června pak zdraží také ve Slovinsku. V jiných evropských zemích, kde fungují dálniční známky, řidiči zaplatí stejně jako loni. Vyplývá to ze stránek oficiálních prodejů vinět jednotlivých evropských zemí. V dalších zemích Evropy řidiči musí platit mýtné, které například v Chorvatsku na léto zdražuje.
Ministerstvo dopravy od března příštího roku zavede jednodenní dálniční známku. Bude stát 200 korun. Zatímco roční známka má zdražit z 1500 na 2300 korun, desetidenní kupón zlevní o 40 korun na 270 korun a měsíční bude stát 430 korun místo 440 korun. Vyplývá to z návrhu novely zákona o pozemních komunikacích, kterou představil ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Dálniční známky v Česku zdraží, řekl v diskusním pořadu Partie na CNN Prima News ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle něj je to nezbytné pro další investice. Nové ceny známek zatím nepředstavil, už dříve ovšem připustil možnost každoročního zdražování o inflaci. Stát zároveň připravuje vznik jednodenních známek. Termín zdražení známek a zavedení nové jednodenní viněty zatím jasný není.
O kolik zdraží dálniční známka a od kdy? To je žhavé a politicky ošidné téma pro ministra dopravy Martina Kupku. V době obří inflace není radno si zahrávat s dalším zdražováním. Kupka vymýšlí systém, který by byl automatický. Ať bude jakýkoliv, je zřejmé, že jízda po dálnici zdraží. V exkluzivním rozhovoru pro newstream.cz se ministr také vrací ke konci šéfa Českých drah.
Křišťálový glóbus🔮 v Karlových Varech dnes získal koprodukční snímek s účastí České republiky Padlé ovoce, za kterým stojí debutující režisér z Barmy Aun Pčou (v anglické transkripci Aung Phyoe). Na dramatu o posedlosti a queer touze se podíleli také filmaři z Myanmaru a Francie. Snímek popisuje realitu současného Myanmaru, kde hlavní hrdinky nepřestávají snít o nalezení intimity a úniku.
