A je to tady. Vyhnout se zvýšení některých daní nebude možné, tvrdí Schillerová
Zvýšení některých daní se podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nebude možné vyhnout. Týkat by se to mohlo například daně spotřební, rafinérské a další. Nyní ministryně připravuje další varianty, řekla v České televizi. Připravují se podle ní možné varianty, zmínila například zdanění investičních bytů či některých návykových a škodlivých látek. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní zásadní úsporu nepřineslo.
V programovém prohlášení vydaném na začátku roku vládní koalice ANO, SPD a Motoristů uvedla, že nechce zvyšovat daně, ale chce stávající řádně vybírat a šetřit na vlastním provozu.
Kombinací zvýšení příjmů a snížení výdajů by se podle Schillerové mohlo v rozpočtu ušetřit 20 miliard korun, možná i více. Zhruba polovinu by podle ní přitom mohlo způsobit navýšení příjmů, tedy daní. Schillerová má zpracovaný komplex opatření a vyčíslení, kolik by mohly přinést peněz. O nejlepších řešeních pak bude informovat koalici.
V hledáčku jsou spotřební daně či rafinérie
„Především to budou daně o kterých mluvím. To znamená spotřební, máme rafinérskou, chystáme některé další, protože máme oblasti, kde se nebývalým způsobem zvedal zisk,“ řekla Schillerová. O jaké další oblasti by se ale mohlo jednat, neupřesnila.
Vláda Andreje Babiše zvažuje zvýšení daní z dividend, investičních bytů, hazardu i návykových látek. Ve srovnání s Německem a Rakouskem přitom česká sazba není výjimečně nízká. Reálný fiskální přínos je ale mnohem menší, než se zdá — spíše jednotky miliard korun ročně, ne desítky. Schodek blížící se 400 miliardám korun tak balík daní sám nevyřeší.
Vláda otevírá dveře zvýšení daní. Jenže ty nevynesou navíc ani deset miliard
Názory
K zavedení takzvané superhrubé mzdy se Schillerová vracet nechce. Ta byla zrušena v roce 2021 za tehdejší vlády premiéra Andreje Babiše (ANO), ve které byla Schillerová rovněž ministryní financí. Její zrušení ale nepovažuje za chybu.
Zvýšení DPH je lákávé, ale…
Zvyšování daně z přidané hodnoty (DPH) je podle Schillerové problematické, přestože její zvýšení označila za lákavé a rychlé řešení. Jeden procentní bod základní sazby totiž představuje pro stát příjem 24 miliard korun.
Nižší schodek by znamenal škrty v bezpečnosti, energetice nebo dopravních investicích. Tak ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) obhajuje návrh státního rozpočtu s deficitem 386 miliard korun. Předseda STAN Vít Rakušan ho naopak označuje za ekonomický zločin a zpochybňuje vládní plány na ozdravení veřejných financí. I kvůli rozpočtu chce opozice vyvolat hlasování o nedůvěře vládě.
Schodek 386 miliard rozděluje politiky. Havlíček hájí výdaje, Rakušan mluví o ekonomickém zločinu
Politika
Pro vládu je podle ministryně zásadní boj se šedou ekonomikou. Chystá se soustředit také na kratom, nikotinové sáčky či výrobky s HHC. Schillerová ale zmínila také možnost zdanění investičních bytů. Nyní pracuje s variantou, že by se daň zvýšila od určité hranice. Ta by odpovídala sumě, kterou majitel zaplatí na dani z nemovitosti.
Bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes připustil, že v současné situaci je změna daňového mixu na místě. Opatření navrhovaná Schillerovou by ale podle něj do rozpočtu přinesla pouze malé částky.
Schodek rozpočtu by podle návrhu měl příští rok činit 386 miliard korun. I kdyby se podle Stanjury tímto způsobem snížil o 20 miliard korun a v následujícím roce za pomocí legislativních opatření o 60 miliard korun, tak to nemuselo mít zásadní vliv. „Jestli potřebujete konsolidovat 150 miliard a deset dáte na straně příjmů, tak vám zbývá 140 miliard na škrty,“ dodal Stanjura.
