Z hasičské zbrojnice centrum čtvrti. Brněnská proměna stála 53 milionů
Bývalá hasičská zbrojnice v Brně-Komíně se proměnila v kulturní a společenské centrum. Architekti ze studia s názvem „schwerpunkt.“ zachovali historickou stopu domu, doplnili ji novou třípodlažní věží a spolu s budovou proměnili i přilehlé náměstí v místo pro koncerty, hody i každodenní setkávání.
Stará hasičská zbrojnice stojí na jižním okraji historického jádra brněnského Komína. Po desetiletí byla přirozenou součástí místa, její původní funkce už ale současným potřebám městské části nestačila. V roce 2019 proto Brno vyhlásilo architektonickou soutěž, jejímž cílem nebylo vytvořit jen další kulturní sál, ale proměnit celý prostor v nové společenské centrum čtvrti.
Prohlédněte si ve fotogalerii vítězný návrh studia schwerpunkt.:
Původní dům se sedlovou střechou si zachoval svou pozici i výraz, vedle něj ale vyrostla soudobá třípodlažní přístavba s plochou střechou. Stojí v místě někdejších garáží a svým vertikálním charakterem připomíná hasičskou věž. Architekti ji přitom neskrývají. Naopak. Kontrast historické budovy a současné dostavby je hlavním motivem celého projektu. Nová věž má spolu se starou hasičkou vytvářet novou dominantu dolní části Komína.
Pět prostorů pod jednou střechou
Nová budova není navržená jen pro jednu konkrétní funkci. Má fungovat jako flexibilní komunitní dům, jehož jednotlivé části mohou žít nezávisle na sobě. Uvnitř vzniklo pět samostatně pronajímatelných prostor. Původní budova ukrývá hlavní víceúčelový sál otevřený až do krovu, menší sál a další multifunkční prostor, který je s hlavním sálem vizuálně propojen velkou prosklenou stěnou.
Součástí domu je také vybavená kuchyně. Ta může během akcí fungovat jako bufet a díky výdejnímu okénku obsluhovat návštěvníky přímo na náměstí. Starou a novou část propojuje nízký „krček“, který zároveň vytváří bezbariérový vstup. Na jeho střeše vznikla terasa navazující na jednu z kluboven.
Jedna dobrá stavba může v malé obci změnit mnohem víc než další developerský projekt ve velkém městě. Současné realizace v Nesvačilce, Psárech, Louňovicích, Fulneku nebo Valašských Příkazech ukazují, že architektura se v Česku stává otázkou lokálního sebevědomí.
Žádné miliardové projekty. Nejzajímavější architektura dnes roste i v obcích o pár stovkách obyvatel
Reality
Rozdíl mezi oběma částmi stavby pokračuje také uvnitř. Historická část pracuje s pohledovým krovem, přiznanými dřevěnými prvky a materiály, které mají interiéru dodat teplejší charakter. Dřevo doplňují probarvené stěrky a barevné akcenty v kuchyni či hygienickém zázemí. Nová věž je záměrně úplně jiná.
Architekti ji popisují jako technický „stroj“, který doplňuje provozní zázemí původní hasičské zbrojnice. Instalace a rozvody proto zůstávají viditelné, objevují se tu ocelové detaily a syrovější materiály. Přístavba se nesnaží vzbudit dojem, že zde stojí sto let. Naopak otevřeně ukazuje, že patří současnosti.
Nestačilo jen opravit dům
Samotná rekonstrukce přitom nebyla jednoduchá. Původní objekt pochází z konce 18. století a značná část jeho konstrukcí byla vytvořena z nepálených cihel a smíšeného zdiva. Z původní budovy se tak podařilo zachovat především suterén, zatímco nadzemní zdivo bylo nahrazeno plnými cihlami.
Jak postavit současný dům v historickém prostředí, aby v něm nepůsobil jako cizí těleso? Architekti ze studia SENAA v Bukovanech ukazují, že moderní bydlení může respektovat tradiční tvar, materiály i charakter místa.
Jak postavit moderní dům na vesnici a nepokazit ji. Architekti ukazují cestu
Reality
Možná ještě důležitější než samotná hasička je ale to, co se stalo před ní. Součástí projektu byla totiž také proměna přilehlého Dolního náměstí, které už dříve hostilo hody, vánoční slavnosti, koncerty a další akce. Nově má fungovat nejen během několika velkých událostí za rok, ale také v běžný pracovní den.
Vznikla zde souvislá dlážděná plocha doplněná stromořadím, mobiliářem a terasovitými místy k sezení. Automobilová doprava nezmizela úplně, pohyb aut je ale zklidněný a podřízený charakteru pěší zóny.
A že se záměr povedl, se ukázalo podle autorů projektu prakticky okamžitě. Jakmile ze stavby zmizelo oplocení, posedové schody obsadily děti se zmrzlinou, na lavičkách začali odpočívat lidé cestou od tramvaje a vodní tryska se proměnila v dětské hřiště. Kolemjdoucí si nové náměstí začali spontánně vybírat také jako místo, kde se dá v klidu sníst oběd.
Teplo ze 150 metrů pod zemí
Vedle architektury se projekt soustředil také na provozní náklady. Objekt vytápí tepelné čerpadlo země-voda napojené na trojici vrtů, z nichž každý sahá do hloubky 150 metrů. Podlahový systém může v létě sloužit také k pasivnímu chlazení a okna mají izolační trojskla doplněná venkovním stíněním.
Na kraji lesa, u rybníčku a jen 40 kilometrů od Prahy vznikl víkendový dům, který se před okolní zástavbou uzavírá, ale směrem k přírodě otevírá velkými prosklenými plochami. Dřevostavba od ateliéru Anna Koukolová architekti má 123 metrů čtverečních, díky chytré dispozici a průhledům však působí mnohem velkoryseji.
Na kraji lesa, u rybníčku a bez pohledů sousedů. Tak vypadá víkendový únik 40 kilometrů od Prahy
Reality
Součástí řešení je i hospodaření s dešťovou vodou. Voda ze střech Staré hasičky a okolních staveb směřuje do výsadbových pásů se stromy a další zelení. Přestože jílovité podloží v Brně omezuje možnosti vsakování, systém dokáže významnou část vody zadržet přímo na náměstí.
Nové společenské centrum bylo dokončeno v roce 2026. Projekt má 522 metrů čtverečních užitné plochy a náklady podle údajů autorů dosáhly 53 milionů korun. Investorem bylo statutární město Brno společně s městskou částí Brno-Komín.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
