Fenomén Chiikawa. Dětský seriál o vyhoření a špatně placené práci dobyl Asii, teď míří na Západ
Pracovní stres, špatně placené brigády, těžké zkoušky a úzkosti. Zní to jako střípky ze života dospělých. Jenže přesně tak vypadá i svět japonské Chiikawy, která se na první pohled tváří jako nevinná zábava pro děti. Pastelové postavičky si získaly miliony fanoušků, vyrostl kolem nich obrovský byznys a zájem o limitované zboží je místy takový, že končí frontami, přeprodejem i skandály.
Kulatá tvářička, růžové tváře, pastelové barvy a roztomilé zvuky. Chiikawa na první pohled splňuje všechno, co člověk od japonského světa „kawaii“ očekává. Jenže její hrdinové rozhodně nežijí bezstarostný život. Musí skládat náročné zkoušky, shánět práci, přijímat mizerně placené úkoly a bojovat s monstry, která je někdy i sežerou.
Právě zvláštní spojení roztomilého vzhledu s poměrně depresivní realitou stojí podle CNN za tím, proč se v Chiikawě poznávají lidé daleko za hranicemi původní dětské cílové skupiny. Hlavní postava téměř nemluví, trpí úzkostmi a často pláče. Kočičí Hachiware si naopak zachovává téměř nezničitelný optimismus, zatímco Usagi komunikuje především výkřiky. Navzdory všem problémům se ale trojice nevzdává a úlevu nachází v přátelství a společném jídle.
Roztomilý svět, který připomíná skutečný život
Chiikawu vytvořil japonský ilustrátor Nagano, který ji začal v roce 2020 zveřejňovat na síti X. Účet dnes sledují miliony lidí, v roce 2022 vznikl krátký televizní seriál a letos se do kin dostal také film. Některé jeho pasáže jsou podle reakcí na sociálních sítích natolik temné, že je fanoušci přirovnávali k hororu.
Dle historika Jaysona Chuna z University of Hawaii–West Oahu se fenomén zrodil z velmi konkrétních japonských úzkostí. Náročných přijímacích zkoušek, tlaku na vzdělání a profesní certifikace nebo pomalu rostoucích mezd. Podobné problémy ale znají i lidé jinde v Asii. V Číně čelí studenti extrémnímu tlaku při přijímacích zkouškách, mezi mladými je vysoká nezaměstnanost a rychle roste počet lidí pracujících v nejrůznějších flexibilních a příležitostných profesích.
Chun proto Chiikawu popsal jako v podstatě „roztomilý dětský seriál o práci v dnešní gig economy“. V Číně si dokonce vysloužila přezdívku „digitální ibuprofen“. Hrdinové totiž řeší podobné frustrace jako jejich diváci. Chiikawa například dvakrát neuspěje u zkoušky potřebné pro práci při pletí, přestože se na ni poctivě připravuje.
A rozhodně nejde jen o teenagery. Podle tokijské společnosti GEM Partners je průměrnému fanouškovi Chiikawy kolem čtyřiceti let, přičemž největší skupinu tvoří lidé po třicítce. Výrazně zastoupení jsou ale i dvacátníci a padesátníci.
Sex, drogy a rock ‘n‘ roll. To jsou hříchy, které v moderní společnosti zná téměř každý a přestávají být tabu. Tedy alespoň pokud se to s nimi nepřehání, zazní v pilotní epizodě nové podcastové série Sedm hříchů dobré společnosti, do které si moderátorka Sara Polak pozvala propagátora svobody Martina Urzu a umělce Martina Pohla, známého jako rapper Řezník. V podcastu se shodují na tom, že k největším společenským tabu dneška patří umírání, smrt a bolest, kterou přináší.
Smrt jako tabu. Pořád o ní neumíme mluvit, shodli se Urza a Řezník v podcastu Sedm hříchů dobré společnosti
Leaders
Z existenčních úzkostí velký byznys
Čím depresivnější jsou problémy hrdinů, tím veselejší je zatím obchod kolem nich. CNN připomíná, že Japonsko má s vývozem roztomilých postaviček dlouhou tradici – Pokémon se stal nejvýdělečnější mediální franšízou historie a Hello Kitty vydělala podle odhadů desítky miliard dolarů. Chiikawa teď kráčí podobnou cestou.
Její tváře jsou v Japonsku na ponožkách, kosmetice i dalších výrobcích, značka má vlastní tematické atrakce a objevuje se i na letadlech. Film Chiikawa: The Secret of the Mermaid Island navíc ukázal, jak velká už franšíza je. Podle údajů citovaných agenturou Reuters utržil v Japonsku za něco málo přes měsíc 12,2 miliardy jenů, tedy přibližně 1,7 miliardy korun.
Chiikawa má mezi obchodními partnery například japonskou leteckou společnost ANA, Uniqlo nebo hongkongské klenotnictví Chow Tai Fook. Předchozí spolupráce s řetězcem Kura Sushi v březnu 2024 dokázala meziročně zvýšit tržby jeho zavedených restaurací o 23 procent.
Když je plyšák cennější než sushi
Letošní spolupráce s Kura Sushi ale zároveň ukázala odvrácenou stranu kultu kolem Chiikawy. Řetězec v srpnu spustil akci s limitovanými taštičkami, talířky, přívěsky a dalšími předměty. Zájem byl podle mluvčího firmy tak enormní, že byly prakticky všechny stoly v zapojených restauracích rezervované až do konce měsíce. Kampaň však skončila předčasně, když firma potvrdila podezření fanoušků, že někteří zaměstnanci propagační předměty kradli a prodávali dál na internetu.
Ceny sběratelských předmětů na sekundárním trhu ukazují, proč byl zájem takový. Na japonském tržišti Mercari se sada čtyř hrnků a talířů z kolekce Kura Sushi a Chiikawa nabízela za 13 333 jenů, přibližně 1870 korun, trojice hrnků pak za 9500 jenů, asi 1330 korun. Kura Sushi následně požádalo Mercari, aby předměty získané nelegálně z nabídky odstranilo.
Podobné šílenství přitom není výjimkou. CNN popisuje dlouhé fronty a davy na pop-upech v Hongkongu nebo Šanghaji a fanoušky, kteří za zboží utrácejí významnou část výplaty. Jedna z nich svou zálibu sama označuje za „Chiikawa bankruptcy journey“ – cestu k bankrotu – a vlastní už stovky plyšáků.
Pokémoni dostali vlastní „hotel“. Na japonském Hokkaidó vznikla třímetrová kapsle ve tvaru Poké Ballu, ve které si hosté mohou upravit atmosféru podle svého oblíbeného Pokémona.
Sen pro fanoušky Pokémonů. V kapsli ve tvaru Poké Ballu se ale většina z nich nikdy nevyspí
Enjoy
Teď míří na Západ
Chiikawa už přitom dávno není čistě asijským fenoménem. Fanoušci šíří neoficiální anglické překlady na Instagramu, TikToku i síti X a značka si postupně připravuje půdu pro větší expanzi. Společnost Spiralcute, která ji spravuje, otevřela kancelář v Los Angeles a spojila se s americkým výrobcem hraček Jazwares. Na podzim má odstartovat také oficiální YouTube kanál s anglickými titulky.
Otázkou zůstává, zda bude stejně dobře fungovat i kulturní rovina příběhu. To, co může japonské publikum chápat jako vytrvalost, schopnost snášet problémy a podporovat přátele, může na Západě působit jako přílišná pasivita. Základní témata jsou ale velmi univerzální: škola, práce, nejistá budoucnost, peníze, stres a potřeba mít vedle sebe někoho, kdo člověka podrží.
Možná právě proto dokáže seriál o malých pastelových tvorech mluvit k dospělým tak přesně. Pod roztomilým obalem totiž nabízí svět, který je až překvapivě podobný tomu skutečnému.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
