Reklama

Obnova ukrajinské energetiky může povzbudit boom v celé Evropě

Elektrárna, ilustrační foto
Pixabay
Jan Žižka

Celý svět mohl na jaře téměř v přímém přenosu sledovat, jak ruská agresorská vojska ničí jeden z pilířů ukrajinského průmyslu – ocelárny ve východní části země. Na podzim se terčem barbarských útoků stala celá energetická infrastruktura Ukrajiny. I ti obyvatelé napadené země, kteří přímo nebojují na frontě, řeší akutní existenční problémy – jak přežít nadcházející zimu, když si nemohou být jistí ani dodávkami energií a vody.

Reklama

Plány poválečné obnovy Ukrajiny se na první pohled zdají odtržené od nynější reality. Ve skutečnosti už první fáze rekonstrukce začala. Kromě mezinárodní vojenské, humanitární a finanční podpory, která kompenzuje výpadky rozpočtových příjmů, je nutné opravit nejen budovy škol nebo nemocnic, ale také narušené distribuční sítě elektřiny. Zahraniční partneři momentálně pomáhají především dodávkami potřebných náhradních dílů.

Nikdo neví, kdy a jak skončí válka na Ukrajině, téma poválečné obnovy je přesto dávno na stole. Zabývají se jím v Kyjevě, metropolích Evropy či Ameriky, mezinárodních rozvojových i finančních institucích. Přechod od současné fáze rekonstrukce, jejímž cílem je zajistit nejnutnější potřeby země v době války, k pozdější rozsáhlejší obnově musí být rychlý a plynulý. O podobě budoucí ekonomiky se začíná rozhodovat už teď.

Decentrální energetika

Obranná válka proti Rusku ukázala, že ukrajinská energetika bude muset být co nejodolnější proti případným dalším útokům. Kromě udržení velkých elektráren v chodu, včetně těch jaderných, se Ukrajinci více zajímají o možnosti decentralizované energetiky. Akutní dodávky energie budou muset zajistit různé dieselové nebo plynové agregáty, následně nejspíš poroste poptávka po menších kogeneračních jednotkách pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, které mohou fungovat v symbióze s obnovitelnými zdroji. Řízení decentralizované energetiky si vyžádá inovativní využití informačních technologií.

Kombajn, ilustrační foto

Vývoz obilí z Ukrajiny dosud klesl téměř o 30 procent

Ukrajina v letošní pěstitelské sezoně dosud vyvezla téměř 18,1 milionu tun obilí. To je o 29,6 procenta méně než ve stejném období předchozí sezony. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na údaje ukrajinského ministerstva zemědělství. Ukrajina od února čelí ruské vojenské agresi.

Přečíst článek

V době, kdy se ukrajinští obyvatelé potýkají s dopady válečného ničení, není jednoduché mluvit o příležitostech. Plány na obnovu ale mohou napadené zemi poskytnout nadějnou vizi a jistotu, že její boj proti agresorovi dává smysl. Současnou destrukci bude nutné obrátit i v jistou výhodu – potřeba budovat mnohá odvětví prakticky znovu od nuly by měla vést k využití nejmodernějších technologií a postupů. Zmiňovaná decentrální energetika se stává trendem v Evropě i dalších částech světa, protože může přispět k plnění ohlášených cílů dekarbonizace, relativně rychlému zajištění zdrojů i vyšší nezávislosti na dodávkách surovin ze zahraničí.

Reklama

Ukrajina místo Ruska

Evropa dostává z Kyjeva důležitý signál – ambicí ukrajinského politického vedení je nahradit Rusko, které donedávna bylo klíčovým evropským partnerem v energetice. V době, kdy se Evropská unie zbavuje závislosti na ruských surovinách, Ukrajinci připomínají svůj velký energetický potenciál. Týká se to například i ložisek zemního plynu a rozsáhlé plynárenské infrastruktury – včetně přepravních cest do zemí EU.

Česká těžařská firma MND ze skupiny KKCG se nedávno dohodla s ukrajinským Naftohazem na vyhledávání nových ložisek ropy a zemního plynu v ukrajinských Karpatech – tedy té části země, která je relativně méně poškozena válkou. MND poukazuje na značné přírodní zdroje západní Ukrajiny a navazuje na dřívější zkušenosti. Od roku 2014 se totiž podílí na průzkumu a těžbě na pěti ukrajinských plynových ložiscích.

Jaderná elektrárna Emsland v Dolním Sasku

Němci ustoupili. Jaderné elektrárny pojedou až do jara

Poslední tři německé jaderné elektrárny mohou fungovat až do 15. dubna 2023, nebudou tak trvale odstaveny ke konci letošního roku, jak Německo původně plánovalo. Schválili to poslanci Spolkového sněmu. Zákonodárci tak podpořili rozhodnutí vlády sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze odložit kvůli energetické krizi trvalé zastavení výroby elektřiny z jádra.

Přečíst článek

Bezpečnostní poradce českého premiéra Tomáš Pojar upozorňuje na budoucí význam Ukrajiny pro geografickou diverzifikaci zdrojů surovin a přepravních cest do Evropy. Jednou z možností je podle něj využít přístavních terminálů v ukrajinské Oděse na pobřeží Černého moře a jejich propojení plynovody a ropovody s EU.

Ukrajina má také největší kapacitu plynových zásobníků v Evropě. Ačkoliv válka možnosti jejich plného využití značně zpochybnila, letos v říjnu se o ně začaly opět zajímat i evropské firmy. Zásobníky v EU tehdy byly do značné míry naplněné. Společnost GTSOU, která zajišťuje přepravu plynu ukrajinským potrubím, informovala o zvýšené poptávce po ukrajinské skladovací kapacitě.

Zelená energie

Ukrajina měla už před poslední ruskou agresí letos v únoru ambiciózní plány rozvoje obnovitelných zdrojů a také takzvaných zelených plynů – včetně bioplynu a vodíku. Výkonný šéf energetické společnosti DTEK Maksym Tymčenko mluvil o ukrajinském „zeleném hubu“, který by mohl zajišťovat vývoz elektřiny do Evropy díky existujícím přenosovým sítím i výhodným podmínkám pro solární a větrnou energetiku v zemi.

Evropská unie navíc počítá s biometanem jako jednou z klíčových náhrad za ruský plyn. Jeho spotřeba by měla výhledově dosáhnout 35 miliard metrů krychlových za rok. Produkce biometanu se přitom zatím pohybuje na úrovni zhruba tří miliard. Významnou část bude nutné dovézt a Ukrajina má vzhledem ke svému rozsáhlému zemědělství mezi možnými exportéry unikátní postavení.

uhelná elektrárna

Kdepak zelená energie. Česko vyrábí většinu eletřiny z uhlí

Plných pětasedmdesát procent elektrické energie v Česku se vyrobí z uhlí a jádra. Obnovitelné zdroje činí slabou desetinu.

Přečíst článek

Rozvoj vodíkového hospodářství je během na delší trať, který aktuální potřebu nahradit ruské suroviny neřeší, Evropa přesto výhledově počítá s významným podílem importu nejlehčího plynu. Výrobě čistého vodíku na Ukrajině nahrávají plány rozvoje obnovitelných zdrojů i zkušenosti z tradičního plynárenství. Vodíkové ambice si podle všeho vyžádají zapojení různých oborů tradiční a novodobé energetiky. Čistý vodík je možné vyrábět elektrolýzou vody s využitím obnovitelné nebo jaderné elektřiny, ale rovněž ze zemního plynu se zachytáváním uhlíkových emisí. Základem pro jeho distribuci je rozsáhlá plynárenská infrastruktura, kterou bude nutné v rámci obnovy Ukrajiny tak jako tak zásadně modernizovat.

Předpokladem plného využití ukrajinského potenciálu však zůstávají úspěchy na vojenském poli. Realizace mnoha rozvojových plánů závisí na tom, jestli se Ukrajině podaří osvobodit okupovaná území. Většina produkce zemního plynu se nachází poblíž frontové linie. Boje nepříznivě zasáhly i zatím méně rozvinutý sektor obnovitelných zdrojů, které byly koncentrované zvláště na jihu země.

Jaderné ambice

Význam decentrální energetiky roste, Ukrajinci si však dobře uvědomují, že pro nastartování průmyslu budou potřebovat i velké elektrárny – včetně těch jaderných. Ani atomová energetika se nevyhnula válečným škodám. Okupanti šokovali odborníky na jadernou bezpečnost po celém světě tím, jak bezohledně obsadili Záporožskou jadernou elektrárnu, která je největší v Evropě, a dočasně i známou Černobylskou elektrárnu, jejíž reaktory už nejsou delší dobu v provozu. Zároveň ale na Ukrajině – podobně jako v mnoha dalších zemích – sílí přesvědčení, že využívání ruských surovin musí do značné míry nahradit právě atomové reaktory.

Ukrajina jedná o budoucí výstavbě dalších reaktorů s americkou společností Westinghouse, se kterou dlouhodobě spolupracuje na náhradě ruského jaderného paliva. Získané zkušenosti nabízí i dalším evropským zemím, které také ještě provozují starší reaktory sovětského typu. Američané a Ukrajinci kromě toho ohlásili společný pilotní projekt malého modulárního reaktoru.

Ocelová velmoc

Jestliže se válečná destrukce může nakonec stát pobídkou k tomu, aby Ukrajina se zahraniční podporou vybudovala modernější energetiku, podobná šance se otevírá i v klíčovém průmyslovém oboru ocelářství. Evropské plány dekarbonizace vedou oceláře k úvahám, jak nahradit celý proces využívání uhlí při výrobě oceli jinými technologiemi a surovinami. Výhledově by se měl také v tomto oboru uplatnit zelený vodík. Ukrajina má i vzhledem k tamním nalezištím železné rudy předpoklady pro zachování postavení ocelářské velmoci a může se stát klíčovým dodavatelem „čisté“ oceli pro evropskou ekonomiku, která bude postupně snižovat svou uhlíkovou stopu.

Pokud se podaří osvobodit Donbas, Ukrajina by mohla využít také tamních zásob lithia – klíčové suroviny pro výrobu baterií. Jak časopis MED upozornil v jedné z dřívějších analýz, už před ruskou agresí měla Ukrajina solidně našlápnuto stát se do budoucna možná hlavním dodavatelem lithia do Evropy v době rozvoje elektromobility a úložišť energie.

Od rekonstrukce k boomu

Poválečný rozvoj energetiky a navazujících odvětví může nastartovat nejen ukrajinskou, ale i evropskou ekonomiku. Když Evropská unie nebude váhat s rozvojovou pomocí pro Ukrajinu, bude to v souladu s jejími vlastními zájmy.

Ekonomické výhody se rýsují v několika rovinách. Hospodářské oživení na Ukrajině nabídne nadějný byznys evropským investorům i exportérům potřebného zařízení pro energetiku a průmysl. Ukrajina by navíc mohla v dlouhodobém horizontu Evropě pomoci s dodávkami energie a potřebných surovin. Produktům modernizovaného ukrajinského průmyslu se otevře cesta do dodavatelských řetězců budoucí evropské energetiky, dopravy i dalších odvětví. EU tak získá dodavatele ve spřízněné a geograficky blízké zemi. A Evropa se také bude moci inspirovat výzkumem, vývojem a inovacemi, které si obnova Ukrajiny podle principu „Build Back Better“ vyžádá.

Soláry, tepelná čerpadla a vícegenerační byty. Tam teď tečou peníze

Stavební spoření má sice trochu jiné zázemí než hypotéky ale i na tomto trhu úvěrů na bydlení jsou letos významné poklesy. Lidé si jich berou méně a na menší částky. Mění se i typy úvěrů a účely na které si klienti úvěry berou. Samotné spoření je jiná liga, počty nových smluv na stavebko totiž rostou. S tím ale mohou zamávat politická rozhodnutí. Velký boom si spořitelny slibují také od úvěrů na technologie, které umožní energetické úspory, jak vyplývá z ankety newstream.cz mezi tuzemskými stavebními spořitelnami.

Přečíst článek

V moskevském Kremlu podle všeho dobře věděli, jaký má Ukrajina hospodářský potenciál. Když ho nemohli využít pro sebe, rozhodli se ho ničit. Evropa má společně s dalšími rozvinutými zeměmi šanci ukázat, že se hospodářská spolupráce s ekonomicky vyspělým a svobodným světem vyplácí.

Zkušenosti s poválečnou obnovou zemí jako Irák, Afghánistán nebo Haiti v posledních desetiletích nejsou nijak povzbuzující. Velkou naději nenabízí ani hospodářský vývoj Ukrajiny od vyhlášení její nezávislosti na začátku devadesátých let. Tíží ji pověst země s vysokou úrovní korupce, kterou do značné míry ovládají všemocní oligarchové.

Nabízí se ale také pohled z druhé strany. Navzdory všem problémům je Ukrajina na rozdíl od jiných zemí bývalého Sovětského svazu demokracií s ambicemi stát se členem Evropské unie. Ukrajinci se dokázali postavit Putinově agresi způsobem, který očekával málokdo. Ukrajinské vlády už delší dobu prosazují reformy, které míří proti korupci i oligarchickému uspořádání společnosti. Západní společenské a ekonomické standardy jsou pro Ukrajince atraktivní, což neplatí pro obyvatele řady geograficky vzdálenějších zemí. A přísná kontrola nad efektivním využíváním zahraniční pomoci bude podle všeho společným zájmem donorů, vlády v Kyjevě i většiny obyvatel.

článek vyšel také na Export.cz

Dobrá zpráva pro hladovějící svět. Jeden z největších obchodníků s obilím začal vyvážet novou ukrajinskou úrodu

Dobrá zpráva pro hladovějící svět. Jeden z největších obchodníků s obilím začal vyvážet novou ukrajinskou úrodu

Jeden z největších světových obchodníků se zemědělskými komoditami, americká nadnárodní společnost Cargill, začala vyvážet z válkou zmítané Ukrajiny tamní novou úrodu včetně obilí. To je dobrá zpráva pro světový potravinářský trh, protože vývoz by mohl přispět k dalšímu poklesu globálních cen základních potravin, které se ještě před několika měsíci pohybovaly na rekordech, napsala agentura Bloomberg.

Přečíst článek

Gazprom

Lukáš Kovanda: Výhružky Gazpromu nechávají Evropu v klidu, zatím

Evropa energetickou krizi zatím zvládá. To však neznamená, že zejména některé její země – včetně Česka – nečeká v příštím roce ekonomický otřes. Oba závěry lze vyvodit z dnešního dění na mezinárodních trzích, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.

Přečíst článek

Reklama

Související

Co nejvíce zaujalo čtenáře Newstreamu v roce 2022? Válku na Ukrajině či energetickou krizi trumfla reportáž z Řecka

Co čtenáře Newstreamu nejvíce zaujalo v roce 2022? Válku na Ukrajině i energetickou krizi trumfla reportáž z Řecka

Přečíst článek
větrná elektrárna, ilustrační foto

Globální energetický sektor roste. Vítr a slunce se na výrobě podílejí jen z 11 procent.

Přečíst článek
Slovenský premiér Eduard Heger

Slovenský premiér Heger: V Bruselu jsme hlasovali proti kompromisu. Možná si necháme veškerou elektřinu. I tu prodanou

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme