Upravený návrh státního rozpočtu na rok 2026 se nemůže v základních parametrech lišit od původního, který na konci listopadu odmítla Sněmovna.
Maximální výši schodku stanovuje zákon o rozpočtové odpovědnosti, velký růst příjmů proti původnímu návrhu také nelze očekávat. V pravidelném čtvrtletním stanovisku to uvedla Národní rozpočtová rada. Doporučila také, aby politici usilovali o co nejrychlejší schválení řádného rozpočtu.
Schodek rozpočtu klesá. Listopadový deficit je nejnižší za šest let
Schodek státního rozpočtu se v listopadu prohloubil o 49,3 miliardy korun a dosáhl 232,4 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Je to nejnižší schodek za posledních šest let, zároveň ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový deficit na konci listopadu 259,2 miliardy korun. Na celý rok je naplánovaný schodek 241 miliard korun, loni skončil rozpočet deficitem 271,4 miliardy korun.
Končící vláda navrhla rozpočet se schodkem 286 miliard korun. Podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je maximální povolený deficit 237 miliard korun, na dodatečných 49 miliard korun na obranu a stavbu jaderné elektrárny Dukovany se vztahuje výjimka. Sněmovna na konci listopadu návrh vládě v demisi vrátila k přepracování, podle ní v něm chybí zhruba 96 miliard korun.
Rozpočet se vrací na start. Chybí 96 miliard, tvrdí hnutí ANO
Sněmovna hlasy nastupující vládní koalice složené z ANO, Motoristů a SPD vrátila návrh rozpočtu na příští rok vládě k dopracování. Podle ANO v návrhu chybí zhruba 96 miliard korun na dopravní stavby, spolufinancování projektů v zemědělství či část mandatorních výdajů ministerstva práce a sociálních věcí. Vláda v demisi má nyní 20 dní na úpravy. Má se zaměřit na příjmy rozpočtu v souvislosti s příznivější predikcí růstu ekonomiky a také ve spolupráci s Národní rozpočtovou radou prověřit některé sociální výdaje.
Maďarský výrobní sektor hromadně propouští. Od září 2024 do letošního září zrušily tisíce pracovních míst automobilové a elektronické podniky. S odkazem na portál Portfolio.hu o tom píše web deníku Rzeczpospolita. Zhoršuje se i celková kondice maďarské ekonomiky.
Továrna na výrobu baterií Samsung SDI v Gödu asi 30 kilometrů severně od Budapešti propustila 744 osob. Zdejší produkce klesla kvůli zpomalení na evropském trhu s elektromobily na polovinu vrcholné úrovně z roku 2023. Koncern Audi se v Győru (Rábu) v severozápadním Maďarsku rozloučil se 701 zaměstnanci. Výroba motorů se tu v prvních pěti měsících letošního roku meziročně snížila o deset procent.
Počet zaměstnanců ve čtyřech maďarských společnostech koncernu Robert Bosch se snížil o více než 600 osob. Společnost Jabil Circuit ve městě Tiszaújváros propustila 526 osob, Flextronics v Zalaegerszegu 506 osob a Aumovio ve Veszprému 467 lidí.
Maďaři opět pomáhají Rusům. Chtějí žalovat Evropu kvůli plynu
Maďarský ministr zahraničí řekl ruské agentuře, že země podá žalobu k Soudnímu dvoru EU proti vedení EU, pokud se jí podaří zavést zákaz dovozu plynu a ropy z Ruska.
Počet zaměstnanců v automobilovém průmyslu v celém Maďarsku, které má zhruba 9,8 milionu obyvatel, se od prosince 2023 do prosince 2024 snížil ze 104 500 na 102 300, což odpovídá poklesu asi o dvě procenta.
"Problémy německého automobilového průmyslu se přímo dotýkají také Maďarska, protože domácí ekonomika je úzce propojena s německým exportem a výrobními řetězci," říká analytik András Babos ze společnosti Portfolio.
Masové propouštění je však příznakem většího a nebezpečnějšího jevu, kterým je zhoršující se situace celé maďarské ekonomiky, píše polský deník. Objem průmyslové výroby byl v srpnu 2025 meziročně o 7,3 procenta nižší. Nejnovější statistické údaje uvádějí, že maďarský hrubý domácí produkt vzrostl ve třetím čtvrtletí meziročně o 0,6 procenta. Pro srovnání polská ekonomika ve stejném období přidala 3,8 procenta a ta česká 2,8 procenta.
Slovensko a Maďarsko dostaly od Trumpa jen roční výjimku na ruskou ropu. Co to znamená pro Česko?
Maďarský premiér Viktor Orbán nakonec u amerického prezidenta Donalda Trumpa tak úplně nepochodil. Výjimku na dovoz ruské ropy od sankcionovaného Lukoilu získal totiž maďarský MOL pouze na jeden rok, jak oznámila americká administrativa. Orbán přitom po washingtonském setkání s Trumpem začátkem měsíce tvrdil, že výjimka je časově neomezená.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Jan Bureš: Propouští průmysl, nabírá stavebnictví a služby, mzdy dál svižně rostou
Brusel spouští plán RESourceEU a během roku nalije tři miliardy eur do těžby strategických surovin. Cíl? Do roku 2029 snížit dovoz až o polovinu. Mezi podpořenými projekty je třeba i těžba lithia na Cínovci. Nový evropský plán počítá se společnými zásobami, investicemi, ale i přísnějšími pravidly exportu kovového odpadu.
Evropská komise (EK) v příštích 12 měsících zmobilizuje až tři miliardy eur (72,4 miliardy korun) do projektů na zvýšení těžby a zpracování strategických surovin v EU. Plán s názvem RESourceEU ve středu na tiskové konferenci představil eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Cílem plánu, který navazuje na unijní nařízení o strategických surovinách, je v této oblasti do roku 2029 snížit závislost na dovozu až o 50 procent.
Podpora konkrétních projektů, například německého lithia
Brusel peníze využije na podporu konkrétních projektů. Patří mezi ně i projekt Lionheart australské společnosti Vulcan Energy Resources na těžbu lithia v Německu. Mezi tzv. kritické neboli strategické suroviny patří vzácné zeminy jako nikl, mangan, grafit, kobalt či lithium, které jsou klíčové pro energetiku, automobilový průmysl, obranu či výrobu čipů.
Maďaři opět pomáhají Rusům. Chtějí žalovat Evropu kvůli plynu
Maďarský ministr zahraničí řekl ruské agentuře, že země podá žalobu k Soudnímu dvoru EU proti vedení EU, pokud se jí podaří zavést zákaz dovozu plynu a ropy z Ruska.
„V tomto globálním závodě o materiály, které náš průmysl nejvíce potřebuje, je RESourceEU motorem naší průmyslové suverenity,“ uvedl místopředseda komise pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphane Séjourné.
Evropské centrum pro strategické suroviny
Součástí plánu je vznik Evropského centra pro strategické suroviny, které zahájí činnost začátkem roku 2026. Centrum by mělo shromažďovat tržní data, řídit portfolio strategických projektů, podílet se na jejich financování a koordinovat společné nákupy či vytváření zásob klíčových materiálů.
Pilířem bude i společné skladování
Komise spolupracuje s členskými státy na pilotním režimu společného skladování surovin, jenž má být spuštěn rovněž v roce 2026. Návrh počítá se zpřísněním pravidel pro export kovového odpadu a šrotu, zejména v oblasti permanentních magnetů.
Lithium letos zlevnilo o více než 80 procent, především kvůli přebytku nabídky a ochlazení poptávky po elektromobilech. Přesto trh vykazuje známky stabilizace a poptávka po bateriích a obnovitelné energii by měla v dlouhodobém horizontu růst.
Letos v březnu komise schválila seznam investic do 47 strategických projektů ve 13 členských státech v celkové hodnotě 22,5 miliardy eur (543 miliard korun), které mají zajistit a diverzifikovat přístup EU ke strategickým surovinám. Mezi ně patří i dvě iniciativy z České republiky. Jde o těžbu a zpracování lithia pro baterie společnosti Geomet v severočeském Cínovci a těžbu a zpracování manganu pro baterie společnosti Euro Manganese ve Chvaleticích v Pardubickém kraji.
Strategické projekty pokrývají hlavní fáze surovinového řetězce – těžbu, zpracování, recyklaci a vývoj náhradních materiálů. Součástí programu je i zrychlený proces vydávání povolení. Projekty těžby by měly být schváleny do 27 měsíců, zpracovatelské a recyklační iniciativy pak do 15 měsíců. Dosavadní praxe často vedla ke zpoždění projektů až o deset let, což EK označila za neudržitelné. Vedle Česka se schválené projekty nacházejí v Belgii, ve Francii, v Itálii, Německu, Španělsku, Estonsku, Řecku, ve Švédsku, ve Finsku, v Portugalsku, Polsku a v Rumunsku.
„Bílé zlato“ ztrácí lesk. Vyplatí se kutat lithium pod Cínovcem?
Lithium, kobalt, nikl a měď jsou kovy, bez nichž se neobejde výroba bateriových článků do elektromobilů, solárních článků ani větrných turbín. Země, které mají jejich těžbu pod palcem, si v éře nastupující elektromobility a transformace celého energetického odvětví malovaly pohádkové zisky. Pak ale přišlo něco nečekaného. Loni ceny těchto kritických nerostných surovin zažily mimořádný sešup. Nejhůře dopadlo lithium, jehož největší evropské naleziště je pod Cínovcem v Krušných horách.
Poptávka po kvalitních nabíjecích bateriích, ať už v mobilních telefonech nebo elektromobilech, zvyšuje zájem o lithium, které je jejich nejdražší součástí. Výzkumníci tedy samozřejmě zkoumají možnosti jeho nahrazení. V posledních měsících se do popředí prodírá sodík. Jeho razantní tažení právě teď přichází z Číny.
