Lukáš Kovanda: Kanada jako přidružený člen EU? Němci mohou říct ne
Kanada chce blíž k Evropě, jenže mezi Ottawou a Bruselem stojí Donald Trump, který označil případné přidružené členství Kanady za možný „nepřátelský akt“ a pohrozil Evropě „velmi vysokými“ cly. A proti stojí i miliardové zájmy německého automobilového průmyslu. Nakonec se hlavní brzdou bezprecedentního sblížení Kanady s EU může stát právě Berlín.
Zablokují Němci přidružení Kanady k EU ze strachu z Trumpa a kvůli obavám o vlastní automobilový průmysl?
Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.
Berlín uvádí, že je připraven diskutovat o nových modelech partnerství s Kanadou, samotný pojem „přidružený člen“ by se však podle něj měl znovu zvážit. To je poměrně silný signál, protože takový institut dnes v evropských smlouvách vůbec neexistuje. Podle listu Financial Times navíc němečtí představitelé nebyli iniciativou šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové příliš nadšeni.
Za německou zdrženlivostí může být vedle právních důvodů také velmi praktický ekonomický kalkul. Spojené státy jsou pro německý průmysl mimořádně důležitým trhem a obzvlášť citlivý je automobilový sektor. Německé automobilky přitom už nyní čelí tlaku čínské konkurence, slabší evropské poptávce a vysokým nákladům. Dalšímu obchodnímu konfliktu s Washingtonem by se tedy Berlín chtěl vyhnout.
Ursula von der Leyenová navrhla otevřít Kanadě cestu k přidruženému členství v EU. Jenže členské státy o jejím záměru předem nevěděly a unijní smlouvy takový status ani neznají. Brusel teď musí vyjasnit, co by nové partnerství vlastně znamenalo.
Leyenová zaskočila Evropu. Kanadě nabídla cestu k členství, které neexistuje
Politika
Trump už pohrozil cly
Tato obava není hypotetická. I některé další evropské vlády jsou k hlubšímu svazku s Kanadou zdrženlivé právě proto, že nechtějí vyprovokovat amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten navíc nyní Bruselu otevřeně pohrozil dalšími obchodními opatřeními, včetně nových cel, ba dokonce omezením obchodu v celé řadě oblastí, pokud by sbližování Kanady s EU vnímal jako krok namířený proti Spojeným státům. Trump označil případné přidružené členství Kanady za možný „nepřátelský akt“ a pohrozil Evropě „velmi vysokými“ cly.
Pro Německo by případná americká cla představovala větší problém než pro většinu členských států EU. Jeho ekonomika je výrazně exportně orientovaná a automobilky BMW, Mercedes-Benz či Volkswagen mají na americkém trhu rozsáhlé obchodní i výrobní zájmy. Přestože část produkce vzniká přímo v USA, vyšší cla by narušila přeshraniční dodavatelské řetězce a dopadla i na evropské subdodavatele, včetně českých.
Německo nemusí říct ne. Stačí zatáhnout za brzdu
Není proto vyloučeno, že právě Berlín bude patřit mezi země, které budou chtít původní návrh zásadně změkčit. Nemusí přitom dojít k otevřenému vetu. Pravděpodobnější je tlak na to, aby se místo politicky výbušného označení „přidružené členství“ uzavřela série užších sektorových dohod s Kanadou.
Americká centrální banka zvedla úrokové sazby na 3,75 až 4,00 procenta a naznačila, že letos může přijít ještě další zvýšení. Donald Trump chce přesný opak: sazby podle něj mají rychle klesnout až k jednomu procentu.
Fed zvedl sazby, Trump zuří. Chce je na jednom procentu
Money
To by umožnilo dosáhnout velké části ekonomických a strategických cílů, aniž by EU vytvářela nový status, který by mohl být ve Washingtonu interpretován jako budování hospodářského bloku proti USA.
Už CETA ukázala, že Berlín umí čekat
Připomeňme, že Německo bylo zdrženlivé už při ratifikaci obchodní dohody CETA mezi EU a Kanadou. Zatímco třeba Česko ji ratifikovalo už v listopadu 2017, Berlín otálel až do srpna 2023. Na druhou stranu například Francie či Itálie CETA dodnes vůbec neratifikovaly.
