Lídři EU se shodli na zvýšení tlaku na Rusko. Proti byl jen jeden
Prezidenti a premiéři 26 členských zemí Evropské unie se v Bruselu shodli na další podpoře Ukrajiny a zvýšení tlaku na Rusko i prostřednictvím sankcí zaměřených na energetiku. Vyplývá to ze závěrů schůzky. Proti byl maďarský ministerský předseda Viktor Orbán. Text proto nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu, k jejichž schválení je potřeba jednomyslnost.
„Evropská rada důrazně odsuzuje pokračující bombardování civilistů a civilní infrastruktury Ruskem a vyzývá k úplnému, bezpodmínečnému a okamžitému příměří,“ stojí v textu o Ukrajině podpořeném 26 státy. Jejich premiéři či prezidenti vyzvali Rusko, „aby projevilo skutečnou politickou vůli ukončit válku, aby souhlasilo s příměřím a aby se zapojilo do smysluplných jednání“.
„Evropská unie je připravena v případě potřeby zvýšit tlak, a to i novým robustním balíčkem sankcí, který zahrnuje i způsoby, jakými by mohly být zasaženy ruské příjmy z energetiky,“ dodává text.
Maďarský premiér Viktor Orbán, který je považován za nejbližšího spojence ruského prezidenta Vladimira Putina, je známým kritikem protiruských sankcí. Stejně tak odmítá, aby Budapešť vojensky podporovala Ukrajinu, a staví se i proti členství Ukrajiny v Evropské unii.
Původně se očekávalo, že by dnes mohlo být dosaženo politické shody o novém osmnáctém balíčku protiruských sankcí, Maďarsko a Slovensko ale svou blokaci nestáhly. Unijní lídři tak pouze v závěrech uvítali přijetí předchozího sedmnáctého balíčku a vyzvali Radu EU, v tomto případě ministry zahraničí, aby „urychleně přijali nový balíček sankcí“.
Český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) podal k evropským institucím více než 300 podnětů týkajících se podezření ze zneužívání evropských peněz na Slovensku. Zdechovský tvrdí, že ze všech 79 slovenských okresů jeho tým nenašel nesrovnalosti nebo podvody jen ve třech. Europoslanec to označil za alarmující.
Zneužili Slováci dotace z EU? Zdechovský tvrdí, že výsledky šetření jsou alarmující
Money
S unijními lídry se během jednání spojil přes videokonferenci i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Unijní státy ve svém prohlášení opětovně potvrdily „trvalou a neochvějnou podporu nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznávaných hranic“. Shodly se, že dosažení míru skrze sílu vyžaduje, aby byla Ukrajina v co nejsilnější pozici a měla vlastní robustní vojenské a obranné schopnosti. V souvislosti s tím bude EU nadále zemi i jejím obyvatelům poskytovat politickou, finanční, ekonomickou, humanitární, vojenskou a diplomatickou podporu.
V souvislosti s vojenskou pomocí je v závěrech z dnešního jednání zmíněna potřeba dodávek zejména systémů protivzdušné obrany, protidronové obrany a velkorážní munice. Unijní země by měly rovněž urychlit práce na podpoře a rozvoji ukrajinského obranného průmyslu a prohloubení jeho spolupráce s evropským obranným průmyslem. Letos by měla Evropská unie poskytnout Ukrajině finanční pomoc ve výši 30,6 miliardy eur, stojí v dokumentu, na kterém se lídři bez Maďarska shodli.
Americký ministr obrany Pete Hegseth obvinil americká média včetně deníku The New York Times a stanice CNN, že se snaží americké útoky na íránská jaderná zařízení vykreslit jako méně úspěšné, než ve skutečnosti byly. Hegseth prohlásil, že média jsou tak zaujatá proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že je to vede ke zpochybňování účinnosti amerických úderů. Washington podle Hegsetha zničil jaderné kapacity Íránu. Šéf amerického sboru náčelníků štábů Dan Caine uvedl, že útok se připravoval 15 let.
Američané uvedli, že útok speciální bombou na Fordo připravovali 15 let
Politika
„Evropská rada důrazně odsuzuje podporu ze strany třetích zemí a aktérů a subjektů v nich, která Rusku umožňuje pokračovat v jeho agresivní válce proti Ukrajině,“ dodávají závěry a zmiňují pokračující vojenskou podporu poskytovanou Íránem, Běloruskem a Severní Koreou.
Na konci textu týkajícího se Ukrajiny je zdůrazněna neochvějná podpora ze strany EU na cestě Ukrajinců k členství v nynější sedmadvacítce. Za belgického předsednictví v první polovině roku 2024 byl dojednán oficiální začátek přístupových rozhovorů s Ukrajinou. Polské předsednictví v Radě EU doufalo, že se během nynějšího půl roku podaří otevřít první kapitoly v těchto jednáních, i tady je ale potřeba jednomyslnost a Maďarsko tento krok blokuje.
Evropská rada vydala také závěry týkající se Ukrajiny, na kterých se shodla celá sedmadvacítka i s Maďarskem. V nich jsou jen tři body říkající, že proběhla výměna názorů s prezidentem Zelenským, že Evropská rada projednala nejnovější vývoj situace na Ukrajině a že se k tématu vrátí na příštím zasedání.
