Lékaře čeká povinná elektronická dokumentace. Platit má od roku 2029
Zdravotnická dokumentace by se měla od roku 2029 vést povinně elektronicky. Ministerstvo zdravotnictví připravuje novelu zákona o elektronizaci zdravotnictví, která počítá i s dřívějším zavedením povinných e-žádanek na vyšetření. Změny mají usnadnit sdílení zdravotních dat mezi lékaři a omezit zbytečné opakování vyšetření.
Lékaři by měli od roku 2029 povinně vést zdravotnickou dokumentaci v elektronické podobě. Počítá s tím novela zákona o elektronizaci zdravotnictví, kterou připravuje ministerstvo zdravotnictví. Termíny představilo Národní centrum elektronického zdravotnictví, které ministerstvo zřizuje.
Podle centra nemá jít jen o prosté převedení papírových formulářů do počítače. Cílem je vytvořit systém, který umožní bezpečné sdílení strukturovaných zdravotních dat mezi oprávněnými zdravotníky.
E-žádanky přijdou dříve než povinná dokumentace
Ještě před povinnou elektronickou dokumentací mají být zavedeny povinné e-žádanky. Od července 2027 by se měly týkat zobrazovacích vyšetření, rehabilitací a konsilií. O půl roku později, tedy od začátku roku 2028, mají následovat žádanky na laboratorní vyšetření.
Růst platů zdravotníků v příštím roce by se měl držet v rozmezí úhradové vyhlášky, v níž by se měly platby zařízením zvýšit o dvě až tři procenta. V pořadu Poledne s Moravcem to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Odmítl návrh ODS na zvýšení poplatku za pohotovost, cesta k udržitelnému financování zdravotnictví je podle něj ve zvyšování efektivity například posilováním primární péče.
Zdravotníci chtěli šest procent, Vojtěch jim dá ale jen polovinu a slibuje masivní úspory za šest miliard
Politika
Lékaři mohou e-žádanky vydávat už od začátku letošního roku, zatím však dobrovolně. Ministerstvo si od jejich širšího využívání slibuje mimo jiné úspory. Pokud budou mít lékaři lepší přehled o nedávno provedených vyšetřeních pacienta, nebude nutné některá z nich zbytečně opakovat.
Ministerstvo už investovalo miliardu korun
Do projektů elektronizace zdravotnictví investovalo ministerstvo zdravotnictví zhruba miliardu korun. Podle ředitele Národního centra elektronického zdravotnictví Petra Foltýna se systém po letech budování základní infrastruktury posouvá do fáze, kdy se začne výrazněji promítat do každodenní praxe lékařů i pacientů.
Elektronizace zdravotnictví v Česku postupuje po jednotlivých krocích. Jedním z nejznámějších je elektronický recept, který lékaři povinně používají od roku 2018. Pacienti ho mohou dostat například formou SMS, e-mailu, v mobilní aplikaci nebo vytištěný na papíře. V lékárně ho lze načíst také z občanského průkazu.
Změny souvisejí i s evropskými pravidly
Sdílení zdravotních dat požaduje také Evropský prostor pro zdravotní data, na jehož zavedení se dohodly členské státy Evropské unie. Jeho cílem je vytvořit bezpečné prostředí pro sdílení zdravotních údajů napříč EU a zároveň posílit práva pacientů při nakládání s jejich zdravotními daty.
Součástí dalšího rozvoje elektronizace má být také sdílení zdravotnické dokumentace a rozšiřování mobilní aplikace EZKarta, která vznikla z covidové aplikace Tečka. Lidé v ní mají například údaje o očkování nebo výsledky vyšetření. Do budoucna by se přes aplikaci či webový portál mohli také objednávat na preventivní vyšetření.
