Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Kompenzací za drahé teplo se domácnosti nedočkají. Vláda škrtla dotace teplárnám

elektrárna a teplárna Planá nad Lužnicí
Profimedia
 ČTK

Vláda rozhodla o zrušení loni schválené podpory tepláren ve výši 17 miliard korun. Peníze měly teplárenské společnosti následně promítnout do snížení cen tepelné energie pro zákazníky. Zrušení dotací je součástí úsporných opatření vlády. Teplárenskému sdružení ČR se rozhodnutí nelíbí, podle něj tím utrpí zákazníci.

Reklama

Dotační program ministerstva průmyslu a obchodu, jehož primárním cílem bylo zajistit snížení cen tepla pro domácnosti, vláda schválila loni v prosinci. Příjemci z řad teplárenských společností následně měli podporu v plné výši přenést ve formě snížené ceny tepelné energie na zákazníky. Program následně čekal na schválení ze strany Evropské komise.

Na to už vláda ovšem čekat nebude, přestože Brusel dotační program nedávno předběžně posvětil. Důvodem pro zrušení podpory je podle vládního materiálu "nedostatek finančních prostředků v souvislosti s probíhající konsolidací veřejných rozpočtů a z toho plynoucích úsporných opatření".

Daniel Křetínský

Síkela viní Křetínského. Využívá svá média ke kritice převzetí NET4GAS, uvedl ministr

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela viní miliardáře Daniela Křetínského, že využívá svá mediální aktiva ke kritice převzetí provozovatele plynovodů NET4GAS českou vládou, uvedl list The Financial Times. Křetínského Energetický a průmyslový holding v reakci uvedl, že obvinění vznesená Síkelou odmítá a že plně respektuje nezávislou redakční politiku.

Přečíst článek

Utrpí zákazníci

Podpora měla být odvozena z loňských cen energií. V loňském roce se i kvůli ruské agresi na Ukrajině zásadně zvýšil počet lokalit v Česku, kde cena tepla stoupla nad 1000 korun za gigajoule (GJ) bez DPH. Mezi únorem a prosincem loňského roku se jejich počet zvýšil o 107 na celkem 345, vyplývá z dat ministerstva průmyslu a obchodu.

Reklama

Podle Teplárenského sdružení ČR vláda zrušením podpory hodila zákazníky tepláren přes palubu, protože teplárny měly fungovat pouze jako distributor podpory na zákazníky. „Rušení podpory se tepláren tedy nijak nedotkne. Utrpí zákazníci, kteří nedostanou kompenzaci, kterou jim vláda loni slíbila,“ řekl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek. Vládě dále vyčítá, že neplní své programové prohlášení, když selhává při vytváření podmínek pro transformaci teplárenství. Podle sdružení bude mít dnešní rozhodnutí následky i na pověst Česka u Evropské komise, na kterou byl vyvíjen tlak, aby podporu schválila co nejdříve.

Meziroční inflace zpomaluje osmý měsíc v řadě

Inflace klesla na 6,9 procenta, zpomaluje osmý měsíc v řadě

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v září zpomalil na 6,9 procenta ze srpnových 8,5 procenta. Inflace zpomaluje osmý měsíc v řadě a její zářijová hodnota je nejnižší od prosince 2021, uvedl Český statistický úřad. V porovnání se srpnem klesly v září ceny o 0,7 procenta.

Přečíst článek

U nás v Kocourkově

„Pro vyplacení této podpory byly vypracovány a připraveny výzvy ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže už začátkem letošního roku. Všechny podmínky pro spuštění tohoto nového programu byly splněny v červnu, kdy byla získána notifikace podpory u Evropské komise. Ministr Síkela však nechal čtyři měsíce zákazníky tepláren v nejistotě a teď vládě navrhl, aby i tuto druhou podporu zrušila. V Kocourkově by měli určitě radost, ale my se z takového výsledku radovat moc nemůžeme,“ podotkl Topolánek.

Jozef Síkela (STAN), ministr průmyslu a obchodu

Stát by mohl vedle elektřiny a plynu přispět i na teplo do domácností

Sněmovna bude o vládním návrhu na zavedení úsporného tarifu, který má pomoci domácnostem snížit výdaje za energie, rozhodovat ve zkráceném jednání. Podpořila to dnes i opozice po kritice, že vláda s návrhem přichází pozdě. Na základě doporučení sněmovního hospodářského výboru by se příspěvek mohl vztahovat nejen na elektřinu a plyn, ale i na teplo. Maximální možná výše příspěvku by se mohla zvýšit z vládou navržených 20 tisíc korun na 30 tisíc korun.

Přečíst článek

Vláda se v předchozích týdnech rozhodla ukončit i další formy podpory, které zavedla v době loňské energetické krize. Stát už tak v příštím roce nebude ze státního rozpočtu poskytovat dotace na systémové služby a na ztráty provozovatelů distribučních soustav. Ty v letošním roce vyšly dohromady na přibližně 38 miliard korun. Náklady tak budou od příštího roku opět součástí regulované části elektřiny, kterou budou platit odběratelé.

Podpora už není třeba

Vláda také rozhodla o převedení části poplatku na podporu obnovitelných zdrojů energie (POZE) zpět na zákazníky. Letos je plně hradil stát s cílem zmírnit zdražování energií. Za každou spotřebovanou megawatthodinu elektřiny tak budou odběratelé znovu hradit poplatek 599 korun. Podle kabinetu šlo o plošné opatření, které v době příznivějších cen energií není nutné.

Většina analytiků proto v příštím roce očekává zdražení elektřiny. Podle nich tomu nezabrání ani případné další zlevňování dodavatelů, protože to odmažou právě poplatky za POZE a úprava distribučních poplatků. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) v minulých dnech připustil, že elektřina může v příštím roce zdražit do deseti procent, věří však v mírnější růst.

Větrníky na Karlovarsku

Dalibor Martínek: Větrné elektrárny nám vykrádají peněženky. K ničemu jinému nejsou

Na náhorních planinách Krušných hor přibylo za pár let několik desítek větrných elektráren. Vrcholky hor jsou už poseté větrníky, které, když fouká, otáčejí vrtulemi a vydávají charakteristický, temný a pravidelný zvuk. Takové nízké „vžum“. Stále nové elektrárny staví například Daniel Křetínský, majitel fotbalové Sparty, miliardář. Svůj zájem má v Krušných horách i státní ČEZ, který zase musí plnit kritéria na podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Přečíst článek

Inflace v EU se v červenci snížila na 6,1 procenta

Inflace v eurozóně klesla nejníže za dva roky, přispěly k tomu nižší ceny energií

Míra inflace v eurozóně v září klesla na 4,3 procenta ze srpnové hodnoty 5,2 procenta, uvedl v rychlém odhadu unijní statistický úřad Eurostat. Inflace je tak nejníže za poslední dva roky. Před rokem byla na deseti procentech, což byl tehdejší rekord. Nejvyšší inflaci má nyní v eurozóně Slovensko.

Přečíst článek

Reklama

Související

Lukáš Kovanda: Vláda bude „luxovat drobné“ a chce snížit schodek o další téměř čtyři miliardy korun

Lukáš Kovanda: Vláda bude „luxovat drobné“ a chce snížit schodek o další téměř čtyři miliardy korun

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme