Inflace v eurozóně klesla nejníže za dva roky, přispěly k tomu nižší ceny energií
Míra inflace v eurozóně v září klesla na 4,3 procenta ze srpnové hodnoty 5,2 procenta, uvedl v rychlém odhadu unijní statistický úřad Eurostat. Inflace je tak nejníže za poslední dva roky. Před rokem byla na deseti procentech, což byl tehdejší rekord. Nejvyšší inflaci má nyní v eurozóně Slovensko.
Nejvíce k růstu cen letos v září přispěla kategorie potraviny, alkohol a tabák. Nižší ceny energií naopak přispěly ke zmírnění inflace. Analytici podle agentury Reuters očekávali, že inflace klesne zhruba na 4,5 procenta.
Z celkových dvaceti zemí eurozóny má nejvyšší zářijovou inflaci Slovensko, kde činila 8,9 procenta. Snížila se však ze srpnové hodnoty 9,6 procenta a z červencové 10,3 procenta. Naopak nejnižší inflaci v eurozóně měly v září Nizozemsko (-0,3 procenta) a Belgie (0,7 procenta). Trojici zemí s nejnižší inflací uzavírá Řecko s hodnotou 2,4 procenta.
Tuzemská ekonomika v letošním druhém čtvrtletí vůbec nerostla. Vyplývá to z dalších zpřesněných údajů k jejímu vývoji, které zveřejnil Český statistický úřad. Podle statistiků tuzemské hospodářství od dubna do června v porovnání s prvním letošním čtvrtletím jen stagnovalo. Předchozí jejich odhad ovšem hovořil o růstu 0,1 procenta.
Statistici nepříjemně překvapili, ekonomika neroste. Podniky a firmy však měly nejlepší ziskovost za poslední roky
Názory
Takzvaná jádrová inflace, očištěná o kolísavé ceny energií a potravin, se podle očekávání snížila na 4,5 procenta ze srpnové hodnoty 5,3 procenta.
Údaje z hlavních ekonomik zemí, které používají euro, jsou různorodé. Zatímco v Německu meziroční inflace v září klesla ze 6,4 na 4,3 procenta, ve Španělsku naopak vzrostla, a to ze srpnových 2,4 procenta na 3,2 procenta v září.
Ekonomové nicméně upozorňují, že velké zmírnění inflace v Německu bylo ovlivněno tím, že loni v září skončily dotované jízdenky na dopravu i dotace na pohonné hmoty, což tehdy vedlo ke zvýšení spotřebitelských cen, uvedla agentura AP. Německo je největší ekonomikou ze zemí eurozóny.
O jakémsi českém zájmu v rámci Evropské unie mluví politici rádi, napříč stranami. Jaký vlastně ten zájem? Dálnice, vzdělanost? Jediným viditelným jsou důchody, míní komentátor Newstreamu Dalibor Martínek.
Dalibor Martínek: Jaký je vlastně český zájem? Dálnice, vzdělanost? Jediným patrným jsou důchody
Názory
Vysoké ceny brzdí evropskou ekonomiku, mzdy totiž někdy lidem nestačí na zaplacení účtů, jak byli dříve zvyklí, což je nutí omezovat ostatní výdaje. Ceny energií sice za poslední dobu klesly, inflace má ale na hospodářství dopady i tak. Vyšší ceny jsou vidět ve službách, například pokud jde o kadeřnictví či hotelové pobyty.
Míra inflace nadále zůstává výrazně nad dvouprocentním cílem, který pro cenovou stabilitu stanovila Evropská centrální banka. Ta očekává, že na tuto hodnotu se inflace dostane ke konci roku 2025, což ale mají někteří zástupci centrální banky za příliš pozdě. Vyšší ceny ropy ale v poslední době vrhají stín na snahu ECB dostat inflaci ke dvěma procentům, uvedla AP.
V rychlém odhadu nejsou data za ty členské země Evropské unie, které nejsou zároveň v eurozóně. Kompletní údaje, tedy i za Českou republiku, Eurostat zveřejní v říjnu.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
